Karel Gott zůstal a zůstane svůj

Karel Gott zůstal a zůstane svůj

Tisk

karel gott perexVe věku 80 let zemřel v úterý 1. října krátce před půlnocí zpěvák Karel Gott. Odešel doma v kruhu své rodiny. V září zpěvák potvrdil, že trpí akutní leukemií a podstupuje léčbu. S vážnými zdravotními problémy bojoval od roku 2016. Zpěvák za dlouhá léta posbíral 42 Slavíků, titul národního umělce a neskutečné množství prestižních cen a uznání doma i v zahraničí, dále stovky zlatých a platinových desek.

Ti, kteří by přibližně před více než půl stoletím pěli na začínajícího Karla Gotta ódy a superlativy v tom smyslu, že to bude právě on, kdo stane nejoblíbenějším českým zpěvákem a miláčkem žen a navíc uspěje v zahraničí, byli by prohlášeni pravděpodobně za hlupáky. A přece se tento původně vyučený elektromontér dokázal navzdory těžkým začátkům prosadit. Nejdřív na soutěžících začínajících zpěváků, posléze v kapelách, které hrály v pražských kavárnách - to bylo ve druhé polovině padesátých let minulého století. Všechno šlo postupně a vlastně ani ona jeho obrovská popularita nepřišla ze dne na den.

Zrodila se hvězda

Majitel "božského" jména, který zpíval jazzové písničky, se nestal slavným přes noc. Přesto se začátkem šedesátých let v Praze zrodila hvězda, za což může nejen talent či ona "boží jiskra", ale rovněž neuvěřitelná píle a schopnost se učit, zdokonalovat a pracovat na sobě. To, že se začal na samém počátku školit, jen dokládá, že nechtěl nic ponechat náhodě, chtěl něco umět a někam to dotáhnout. V tomto ranku měl štěstí na báječné pedagogy, nejdřív Jana Belíka a potom Konstantina Karenina, což byli svého času i velmi dobří tenoristé. Rozuměli mu a dokázali ho správně nasměrovat a motivovat. Další velkou Gottovou výhodou bylo, že měl o soudobé muzice přehled, sledoval vývoj populární hudby ve světě a byl zkrátka v obraze, byl in.

karel gott perex

Foto: Robert Rohál

Poslouchal stovky desek se světovými zpěváky i kapelami, objevoval nové prvky a styly a nasával je do sebe jako houba, aby je vzápětí převedl do svých písní. S lehkostí sobě vlastní se pohyboval hned v několika žánrech, což umožnila jeho vrozená muzikálnost a hudebnost - a najednou už to nebyl jen jazzový zpěvák. Uvědomil si, co platí pro publikum a pochopil, čím vším by ho mohl zaujmout.

Angažmá v divadle Semafor

Výtečnou školou profesionality se pro něj stalo angažmá v pražském Semaforu a ještě více téměř půlroční angažmá v Las Vegas v hotelu Frontier v Las Vegas. I to bezesporu přispělo už ve druhé polovině šedesátých let jak k jeho mezinárodnímu renomé, tak k vlastnímu poznání, co by mohl a tedy i měl dělat, jak by se měl ve své kariéře orientovat. Pochopil, že nestačí jen hudební vkus při výběru převzatého repertoáru, ale že je nutné mít vlastní a pokud možno kvalitní autorské zázemí. A to se mu podařilo už během působení Divadla Apollo, které vzniklo po jeho odchodu ze Semaforu.

Když ke všemu připočteme účast na prestižních zahraničních festivalech a pozvánky do nejslavnějších světových televizních show či smlouvu s tehdejším západoněmeckým Polydorem, nemohl mu konkurovat jediný tuzemský zpěvák. A jak šla léta, situace se nezměnila, "jen" repertoár se podstatně rozšířil co se kvanta i žánrových odstínů týče. I když se zavedl jako romantický tenor, během své závratné kariéry předvedl stylovou všestrannost, od jazzu a swingu přes rokenrol, kantilénu, country až k velkým muzikálovým majstrštykům či operetním áriím.

karel gott3

Foto: Robert Rohál

42 Zlatých slavíků

Dost možná díky své obdivuhodné všestrannosti si udržel pozici domácího Zlatého slavíka, ale jeho tuzemskému publiku se líbí i jeho kultivovanost, smysl pro humor a moudrý nadhled. Přitom nadále vystupuje v zahraničí, nadále je velkou hvězdou v německy mluvících zemích.

Nelze opomenout ani jeho dvě vystoupení v letech 2000 a 2005 ve slavné newyorské koncertní síni Carnegie Hall, což také o něčem svědčí. Třeba o jeho umu, profesionalitě, lidskosti a pozoruhodném přístupu ve vlastní práci na své umělecké cestě. To učinilo z Karla Gotta legendu, která je vpravdě nesmrtelná a bez které by zlatý fond české populární hudby nebyl zlatým fondem české populární hudby, jež nám beztak v zahraničí léta záviděli, závidí a budou závidět...

Karel Gott

(14. července 1939 Plzeň - 1. října 2019 Praha)


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Akupresura v praxi

akupresura v akci200Starobylé umění léčit tlakem prstů na určité body těla patří k tzv. čínské medicíně. Jedná se o neinvazivní léčivou proceduru, během které dochází k zřetelné úlevě od nejrůznějších potíží a nastartování přirozených zotavovacích ...

Divadlo

Městské divadlo Zlín představuje retrokomedii k popukání – Charleyho tetu

cht200Zlínské divadlo uvedlo koncem listopadu premiéru anglické konverzační komedie Brandona Thomase Charleyho teta a konečně tu máme něco svěžího, neokoukaného a hlavně šíleně vtipného!

...

Film

Filmaře živí hlavně koprodukce

kino ikon perexKdyby nebylo koprodukcí (nyní zejména česko-slovenských nebo slovensko-českých), mnoho filmů by nejspíš vůbec nevzniklo. Takové Nabarvené ptáče/Pomaĺované vtáča, nedávný favorit Českých lvů, se navíc poohlédlo až na Ukrajinu. Myšlenka ...