Reklama
Banner

Kdo bude první vrahem pokřivených vztahů? Hodný syn?

Email Tisk

altZanedlouho vstoupí do českých kin dramatický snímek z chladného severu s pohledem na pokřivený vztah matky a syna. Kritiky i veřejností ceněné dílo nabízí sondu do křehké pavučiny citů, rodinných vazeb a emocí. Je skutečně prvotina režisérky Zaidy Bergroth citlivou výpovědí?

 

Rok starý finský snímek získal cenu Grand Prix na letošním FEBIOFESTu, ale nejen Češi ho ocenili. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu získal sošku Zlatého Huga za objev roku. A rozhodně se o takový malý objev jedná. Psychologické drama prazvláštního trojúhelníku je tématem ne až tak běžným a snímek ho zpracovává zajímavě. Lehce vyžilá matka dvou synů je populární herečka protíraná bulvárními plátky a momentálně kritizovaná za svou poslední roli. To všechno divák pochopí během počátečních pár minut filmu, bez vysvětlivek, jen v toku děje. A první jakási podivnost mezi vztahy, které si všimne, je jakákoliv absence autority ze strany matky vůči svým synům. Ten mladší je tichým, leč vnímavým a tak nějak neviditelným pozorovatelem celé situace. Ten starší se vpasoval do role hlavy rodiny, nejen hlavním slovem, ale i nezdravým vztahem, který chová ke své jediné ženě. Matce.

alt

Cigareta putující z matčiných prstů do synových a zpět nepotřebuje další vysvětlivky. Důvěrné oslovování „miláčku“ lehce zamrazí v zádech a při železném pohledu Ilmara, staršího potomka, se jen lehce hýbe ohryzek na krku a možná je vidět proudící krev v tepnách. Zbytečně nemluví a nikoho nepustí do své hlavy, do myšlenek, jen nechává diváka tušit, že zrovna správné nejsou. Matka nevidí, neslyší. Nebo spíš možná nechce, zápasí se svými bolestmi a démony. S alkoholem, slávou a povrchními přáteli, kteří přijíždí za nimi na venkov, kam se celá rodina ukryla před světem. V tu chvíli tichá výpověď nabírá spád, protože jeden návštěvník zůstává i nadále. Nový muž, „jiný než ti předchozí“ je tak usazen jako vrcholný bod do bolestivého trojúhelníku.



Pak už přichází jen strach. Strach, co bude dál, kam až se dostane ta která pokřivená postava ve svém psychologicky narušeném uvažování, komu dřív prasknou nervy a kdo bude první vrahem situace. Nebo skutečným vrahem z nezvladatelných emocí? Svou úlohu pak sehraje i lidská lež, naivita, vlastní bolest s touhou po pomstě z odmítnutí. Divák nepotřebuje slova navíc, mluví kamera, hudba a herecké výkony. A ty jsou naprosto brilantní. Severští herci jako by byli předurčeni pro studená dramata, pro nehybná gesta a zastřené pohledy. Tento snímek to jen potvrzuje, zejména pak Ilmarova role, kterou ztvárnil Samulí Niittymäki. Přirozenost a uvěřitelnost mladíkova projevu je až neskutečná, těžko si ho představit s jiným výrazem mezi natáčecími scénami, než s chladnokrevným pohledem do prázdna.

alt

Když film vyhrál ocenění FEBIOFESTu, bylo skoro jasné, že se dostane do distribuce našich kin. Stalo se tak a rozhodně je to velmi dobře. Snímek je pro silnější povahy, pro ty, kteří se nebojí jít za hranice svých strachů, nebojí se nahlédnout do duší narušených lidí. A konec konců, nebojí se ani připustit, že by snímek mohl být příběhem reálným. Zkrátka se připravte, že vás bude skutečně mrazit v zádech.

Hodný syn/ Hyvä Poika
Finsko / 2011 / 87 minut
Žánr: drama
Režie: Zaida Bergroth
Hrají: Samulí Niittymäki, Elina Knintilä, Eeetu Julin, Eero Aho
Česká premiéra: 10. května 2012
Distributor: Film Europe
Hodnocení: 97%

Zdroj foto: Film Europe


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Klíč ke štěstí a Obchod se štěstím

klic ke stesti200Ačkoliv jsou obě knížky útlé, nelze je číst naráz, plynule. Jednotlivé příběhy se postupně rozvinou a můžeme o nich zpětně přemýšlet, objevovat paralely, nechat je na sebe působit. Zjistíme, že jsme více usměvaví, pohodoví, příjemní k...

Divadlo

Divadelní svět 2012

divadelni-svet 2012 200Na začátku nového roku se hodnotí. Hodnotí se rok uplynulý, jeho činy, výsledky. Ohlédnutí zpátky může přinést zajímavá srovnání, poukázat na to nejdůležitější a navnadit do budoucnosti. I redakce divadla n...

Film

Jak cenzura dohlížela na filmaře i ve „zlatých“ 60. letech

vadi nevadi 200Kdyby nebylo studentských prací, zpravidla disertačních, obhajovaných na vysokých školách, řada důležitých, ba zásadních knih by jednoduše chyběla – mnohá nakladatelství tak vcelku levně získávají odborně kvalitní, a přitom čtenářsky atrakt...