KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.
Banner

KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

hostina200Čtenáře přitahuje pátrání, co vlastně jídávali naši předkové v minulosti nedávné i vzdálené, a to napříč sociálními i stavovskými vrstvami. Řada publikací na toto téma již vyšla, upozorním aspoň na Magdalenu Beranovou a její spis Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, leckdy experimentálními pokusy zjišťující možnou stravu, a Milenu Lenderovou, jež do knihy Z dějin  české každodennosti zpracovala kapitolu o stravování zejména měšťanských rodin v “dlouhém“ 19. století. Lenderová se jako jedna z editorek rovněž podílela na nedávno vydané publikaci Pardubické univerzity KRAJINY PROSTŘENÝCH I PRÁZDNÝCH STOLŮ I.

 

Ve čtrnácteru příspěvků (některé jsou ponechány ve slovenském znění) prozkoumali jejich autoři stravu a stolování napříč staletími, napříč evropským prostorem, napříč nejrůznějšími prostředími. Ostatně podtitul knihy přesně postihuje zacílení – evropská gastronomie v proměnách staletí.  Některé studie si všímají poměrů na šlechtických dvorech – u hornoslezských knížat, uherské šlechty, ale třeba také na císařské (rakouské) ambasádě v Petrohradu. Jistě se vyskytovaly rozdíly, avšak společným byl důraz na (sebe)prezentaci, kdy absence či nedostatek čehokoli žádoucího či předpokládaného mohly být vnímány jako prvek narušující důstojnost postavení i moci. Dokonce i zdánlivé vojenské ležení, jak dokazuje rozměrný obraz nacházející se v drážďanské Obrazárně starý mistrů, mohlo posloužit jako dějiště přepychové hostiny.

Aby bylo možné přiblížit složení a průběh určitých stravovacích poměrů, je nezbytným požadavkem, aby se dochovalo dosti archivních materiálů – jídelníčky, recepty, hmotnostní vyčíslení užitých potravin a nápojů, účty za nakupované zboží.  Proto patří mezi z tohoto hlediska nejdostupnější položky, které si vedly – řečeno dnešním termínem – organizace. Třeba taková armáda, ať již se jednalo o „mírová“ vojenská ležení nebo přímo válečný konflikt. Máme zde tudíž prozkoumánu vojenskou stravu v průběhu 19. století, ale právě tak dopad první světové války na stravovací zvyklosti v rámci celé takto postižené společnosti. Docela výstižně jeden z textů hned ve svém názvu oznamuje „Kdo si v létě nesušil ovoce a houby, bude v zimě sušit hubu.“

hostina

Tematický rozptyl článků je ještě širší: seznámíme se s proměnami svatebního stolování v dlouhém období 19. věku a první části století následujícího (ovšem jen v městském prostředí), vypravíme se do školních jídelen a obhlédneme, jak se tam děti a mládež (pokud si nenosily jídlo z domova) stravovaly´v období socialismu – není ovšem příliš pochopitelné, proč vhled není doveden až posledních dnů režimu, nýbrž jen do roku 1980. Schází tudíž poslední desetiletí jeho existence. Jinou prozkoumávanou oblastí je průnik gastronomických zásad do odborného školství (což jako by chronologicky předcházelo předchozí stati, když výklad je tentokrát uzavřen rokem 1948, kdy se komunisté zmocnili vlády).  Jinou probíranou oblastí je vytváření představ o zdravé životosprávě, a to na pozadí soudobých lékařských věd včetně nekonvenčních léčebných směrů.

Konečně se můžeme začíst do úvah o dostupnosti i užívání dlouho exklusivních či přímo luxusních potravin, mezi které patřívala i sůl – z její těžby (v dnes polské) Věličce profitoval samotný panovník rakouského mocnářství. Přiřadit lze průzkum obchodu s kořením a jižními plody v raně novověké Praze, tedy orientačně v 16. století – málokdo dnes tuší, že třeba exotické koření se tehdy prodávalo v lékárnách. A už tehdy bylo známo falšování cenného a drahého zboží, určeného nejen aristokratickým kruhům, ale také bohatému měšťanstvu. Nádavkem nechybí ani zamyšlení, jak učená literatura téhož období vnímala a posuzovala takové výstřední pochutiny, jakými jsou dnes běžné káva, čaj a čokoláda.

Krajiny prostřených i prázdných stolů lze tudíž označit za sborník, do něhož byly sesypány nejspíš příležitostné, čtivě napsané texty, které vlastně nic nespojuje, vyznačují se značným tematickým i metodologickým rozptylem.  Vynechávají ovšem vesnické prostředí, kam zatím nikdo nepohlédl.  Protože se však jedná o první díl zamýšleného cyklu odborných pojednání o gastronomii, snad se v dalších částech dočkáme i výprav do jiných sfér, než kam byly dosud směrovány.

 

Blanka Jedličková, Milena Lenderová, Miroslav Kouba, Ivo Říha (eds): Krajiny prostřených i prázdných stolů I.

Vydala Univerzita Pardubice, 2016. 344 stran

Hodnocení: 70 %

Foto: kniha, www.stoplusjednicka.cz

hostina2


 

Rozhovor

Spisovatelka Sylva Lauerová ví, jak zkrotit drzé opice

200lSpisovatelka a básnířka Sylva Lauerová je autorkou, která se rozhodně nebojí otevírat tabuizovaná či hůře stravitelná témata. Ve svých románech i básních se dotýká hlubin lidské psychiky, duchovna, různých podob lásky a sexu, společenských témat. Díky tomu, že ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Vánoční KARTOSKOP pod stromeček S Kartami světla

Kartoskop perexKarty krásně barevné, růžovomodroučké. Jen těžko budete k míse vánočního cukroví a světýlkům n stromečku hledat něco sladšího. Co vás čeká pod stromečkem? Zkusíme si tipnout, ano? Zkusíme se poptat těchto sladkých karet a navodit si at...

Z archivu...


Literatura

Vykročte za tajemstvím Nostradama

Nostradamova zavet perexO tom, že široká veřejnost miluje detektivní romány, které spojují historické události s fikcí, svědčí například oblíbenost amerického spisovatele Dana Browna. Konkurencí jeho posledního hitu je kniha Nostradamova zá...

Divadlo

Městská divadla pražská: šest ze sedmi premiér bude českých

divadlo rokoko abc shirley valentineCelkem sedm premiér chystají v divadelní sezoně 2012/2013 Městská divadla pražská. Až na jednu výjimku to budou české premiéry. Městská divadla pražská nabídnou divákům v nové s...

Film

Kniha o pozapomenutém proklatci nové vlny

nemec perexJan Bernard patří k význačným filmovým badatelům, spojeným zejména s pražskou FAMU, kde byl během 90. let děkanem. Zabývá se jak teoretickými otázkami, tak zkoumáním tvorby významných režisérů (Pier Paolo Pasolin...