Album Na nože z tvůrčí dílny domácího dua Kieslowski je dobrým příkladem, jak do písní nacpat partnerské napětí a přitom neznít hloupě. Věčné téma v alternativně folkovém balení ukazuje možnosti muzikantů, kteří jsou schopni oslovit příznivce několika hudebních stylů, například rocku, folku, šansonu či country.
Když se duo povede, je to radost. Marie Kieslowski (zpěv, piano) a David K. Pomahač - DKP (zpěv, kytara, basa) by vám to jistě potvrdili. Projekt dvou spřízněných duší o sobě dal vědět debutovým albem Tiché lásky (2011), které bylo postavené na zvuku kytary, piana a kontrastu dvou hlasů. Pozitivní ohlas publika i kritiků povzbudil dvojici natolik, že loni potěšila své příznivce hned dvojitě - nejprve EP Tanečnice a poté zmíněným albem Na nože.
Zvuk nejčerstvější nahrávky byl posílen přítomností přizvaných hostů. Muzika nabyla na pestrosti, ale rozhodně neztratila původní syrovost. Tahounem celého projektu je DKP, který má za sebou působení v kapelách Bez peří, Houpací koně a zkušenost z angažmá v doprovodné skupině Xaviera Baumaxy. Ve spojenectví s křehkou ženskostí Marie K. jeho výraz získal snesitelnou suverenitu a důvěryhodnost.
Na nože sice čítá deset skladeb, ale dvě z nich jsou spíše jen instrumentálním orámováním (intro – outro). Kieslowski se ve svých písních zabývají tajemstvím dospívání, brutalitou vztahů i pocitem smíření. Právě „dynamičnost“ partnerství dostává v jejich textech největší prostor. „Jednou tě milej hochu/ udusím ve spánku/ nebudeš křičet ani trochu/ jen vzdychneš do vánku/ jednou tě můj zlatej muži/ uškrtím v kuchyni/ k večeři udělám ti sushi/ a tělo spálím jeskyni…,“ zpívá se v Krátké písni o lásce. Zajímavě to jiskří i ve skladbě Bloky, smeče: „Na nože od rána do rána/ prohrává můj orel tvoje panna.“ Pesimismus? Ale ne, tak špatně to dopadnou nemusí. Vždyť i smíření je cesta. „Tajemství ti podám jazykem/ na rtech ti zbyde jen trocha vody/ budeme spolu / i když to bolí.“ (Spolu). Kdybychom hledali hit, volba by zřejmě padla na Andělskou: „Jakmile zapomenu/ na děti na svou ženu/ vždycky mě najdou.“ Kdo? No přece – andělé! Příznivci nočních písní si zaručeně přijdou na své i při poslechu Klidné noci. Doporučuji zatáhnout závěsy, zapálit svíčku a zapomenout na události posledních „bílých“ dnů.
Hudební pokrm z kuchyně dua Kieslowski a jejich přátel má zvláštní chutě. Zdánlivě klidná muzika pod docela chytrými texty kouzelně „plave“ a ve většině písní vás upoutá cosi jako „country“ atmosféra. Ale pozor, žádný tupý kýč z posázavské putyky, tohle je něco jiného. Šikovná past na alternativní rockery! Zvláště pro ty, kteří mají po svém boku posmutnělou intelektuálku a snaží se s ní pořádně rozjet život. Jenže… „Všechny ty roky, špinavý dny/ věty a hlasy a propadlý sny/ můj chladnej svět prohoří/ můj chladnej svět...“ (Špinavý dny).
Na nože
Interpret: Kieslowski
Žánr: Alternativní folk
Skladby: 1/ Lesy, stráně, 2/ Za horama, 3/ Andělská, 4/ Krátká píseň o lásce, 5/ Bloky, smeče, 6/ Krátká píseň o zabíjení, 7/ Klidná noc, 8/ Spolu, 9/ Špinavý dny, 10/ Na nože
Stopáž: 27:54
Vydavatelství: Indies Scope, 2012
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto /obálka: indies.eu
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pochopit, o co tady vlastně jde, mi netrvalo moc dlouho. Od pondělí do pátku – Rychlé večeře do 30 minut – celkem jasný název. Nejdřív mě zaujaly plnokrevné stránky s lákavými jídly. Nad nimi je vpravo v rohu napsaný den – pondě...
„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není m...
Sedmdesátá léta se stala zlatým obdobím amerického režiséra Francise Forda Coppoly, který proslul zejména filmovou adaptací Kmotra, jehož první díl byl oceněn třemi oscarovými soškami. Mezi prvním a druhým dílem této mafiánsk...