Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra

Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra

delfin z louze perexNakladatelství Plus loni vydalo knihu z pera Tomáše Bezrouka (*1974). Nese název Delfín z louže (pozor, neplést s Lososem v kaluži) a vypráví o plavci, který se z nuly vypracuje na úroveň vrcholových soutěží. Autor o sobě tvrdí, že je „univerzální sportovec, leč čím dál více zejména televizní teoretik“, a po spisovatelské stránce má již za sebou dílko Hostina pro porotce (2010, vydáno vlastním nákladem). Pojďme se tedy podívat na jeho v pořadí druhou knihu.

Jak již bylo řečeno, Delfín z louže je příběhem kluka, z něhož se postupně stává plavecký šampion - to se konec konců dozvídáme už na základě slibně znějící anotace. Literatura na téma „cesta k úspěchu“ je v poslední době značně populární a knihy s podobným námětem na nás doslova padají z regálů. Přestože však často jde o příjemně motivující četbu, není tomu tak vždycky. Ostatně, jednu takovou nepříliš zdařilou knižní realizaci právě držíme v ruce.

Vedle jednoduché dějové linie (která se dá shrnout jedinou větou) už tento spisek totiž dále nic moc exkluzivního nepřináší. Myslím si, že by podobný text mohl působit inspirativně, kdyby byl autobiografický nebo kdyby šlo o opravdu sugestivně napsanou fikci. Tento pisatelský počin ale není ani jedno, ani druhé a podle mého názoru inspirativní dojem prostě nebudí.

Z hlediska jazykového se u Tomáše Bezrouka taktéž nesetkáváme s ničím výjimečným. Netvrdím, že je to úplně beznadějné psaní. Spíše se jedná o drobná zaškobrtnutí, která však činí beletristický text málo čtivým a místy až nudným. Tady mluvím o řemeslných nedokonalostech začínajících autorů – ty mimochodem docela dobře popisuje Stephen King ve své knize O psaní (doporučuji k přečtení). Abychom se nepohybovali jenom v teoretické rovině, uveďme si alespoň pár konkrétních příkladů.

Podle Kinga třeba nepůsobí dobře, když autor používá otřepaná slovní spojení. A je to fakt - když totiž třikrát za sebou narazíte na kýčovité klišé „být terčem posměchu“ (Delfín z louže, str. 5, 6, 25), opravdu nemáte pocit, že čtete zrovna jazykově rafinovaný literární kus. Dále King radí zamýšlet se nad rozvíjejícími větnými členy a proškrtat ty, které nemají význam. Já bych například klidně oželela přístavek v Bezroukově větě: „Všechny tyto zážitky z dětství s mými vrstevníky však dalece předčila prázdninová setkání se strýcem, matčiným bratrem.“ (Delfín z louže, str. 22) Vysvětlím: strýc je přece vždycky bratrem jednoho z rodičů. A ano – v případě, že bychom se o matce hlavního hrdiny dříve něco klíčového dozvěděli, zmínit bychom ji teoreticky mohli. Ne však zde. Tady se jedná o informaci veskrze nadbytečnou. Dalším příkladem by byla rovněž otázka dialogů. Aby byl text čtivý, měly by být autentické. A narovinu - dokážete si například představit chlápka trénujícího kluky v plavání, jak pronáší větu: „Příteli, pod čtyři minuty to neplave ani jeden z mých svěřenců, které tu vidíš v bazénu!“ (Delfín z louže, str. 15)? Já ne. Takhle křečovitě by to určitě žádný normální trenér neformuloval.

Nebudu pokračovat ve výčtu autorových kotrmelců a raději svůj příspěvek na tomto místě ukončím. Možná se může zdát, že se v tom moc nimrám a upozorňuju na blbosti. Ale ono je to tak – když se podobných zádrhelů objeví v textu příliš, výrazně se tím naruší čtenářský komfort. Nějak to zkrátka nefunguje a právě ty „blbosti“ odpovídají na otázku proč. Ačkoli tedy cítím, že za touto knihou stojí člověk, který tvoří s jistým nadšením, musím ji bohužel označit v kontextu současné české prózy za podprůměrnou.

 

delfin z louze obalka

Delfín z louže

Autor: Tomáš Bezrouk
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
ISBN: 978-80-7259-0824-2

Hodnocení: 25 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Rozhovor

S paní Alicí Koškovou o celostátní anketě "SUK - čteme všichni"

suk perexKterou knihu vydanou v roce 2013 vyberou čtenáři jako nejlepší? To se můžeme zatím pouze dohadovat. Hlasování je v plném proudu a ještě chvíli nás nechá všechny napjaté. Anketa „SUK – Čteme všichni“ je celostátní anketo...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Unikátní publikace, která není k mání všude: Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje

Slovo pameti 200K 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti publikaci Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Publikace ...


Literatura

O století, v němž málokdy vítězila moudrost

Stoleti-moudrosti 200Při čtení Století moudrosti, pamětí Alice Herzové-Sommerové, sepsaných Caroline Stoessingerovou a do češtiny přeložených Libuší Čižmárovou, snad každého napadn...

Divadlo

Včera, dnes a zítra, aneb To nejlepší z děl Felixe Holzmanna v Kázetku

vcer200S-klub Kulturního zařízení města Valašského Meziříčí připravuje na čtvrtek 10. března interaktivní divadelní program Včera, dnes a zítra aneb Nové scénky Felixe Holzmanna. Při dvouhodinovém elixíru smíchu si diváci nostalgicky zavzpomínají na Holzmannovy...

Film

Skončil 13. ročník Přehlídky animovaného filmu v Olomouci, festivalu filmové animace a současného umění

paf 20013. Přehlídka animovaného filmu v Olomouci probíhala od čtvrtka 4. do neděle 7. prosince 2014, a to v Uměleckém centru Univerzity Palackého (Konvikt), Galerii U Mloka, Vitríně Denisce, Divadle hudby a pojízdné tramvajové Galerii dé. Festival navštívilo...