Fenomén pražských pasáží ve fotografiích Alana Pajera a textech Zdeňka Lukeše

Fenomén pražských pasáží ve fotografiích Alana Pajera a textech Zdeňka Lukeše

Tisk

Fen praz pasazi perex
Fenomén pražských pasáží zachytili fotograf Alan Pajer na fotografiích a historik architektury Zdeněk Lukeš v textech. Výstavu bylo možné (v době, kdy to epidemiologická opatření umožňovala) navštívit v sedmém patře Galerie v Paláci Securitas, kde sídlí radnice Prahy 1, ve Vodičkově ulici. K výstavě byl vydán taktéž neprodejný útlý průvodce.

 


„Moderní pasáže se objevily v evropských velkoměstech v průběhu druhé poloviny XIX. století. Známé jsou zejména ty, které vznikly v Miláně, Bruselu, Londýně, Vídni, Berlíně nebo Paříži. Smyslem bylo vytvořit prostor pro nákup zboží, různé služby i kavárny a restaurace, kde budou návštěvníci chráněni před rozmary počasí – deštěm, sněhem nebo třeba vedrem. Buď se jednalo o v podstatě zastřešené ulice, nebo o rozšířené průchody paláci, které pokračovaly i ve vnitroblocích, kde je bylo iluminovat denním světlem, jež prochází zasklenými stropy, později i sklobetonovými klenbami,“napsal Zdeněk Lukeš.


Zlatá éra v první polovině 20. století
S tím, že také v české metropoli vznikla řada pasáží, přičemž „jejich zlatá éra vypukla v první polovině XX. století zejména v oblasti Václavského náměstí a přilehlých ulic a také na „pražském ringu“, kde původní staroměstské opevnění nahradily luxusní nákupní třídy a ulice: Revoluční, Na Příkopě nebo Národní“. „Na projektech těchto pasáží, které zejména v bloku domů vymezeném Václavským náměstím, a ulicemi Vodičkovou, v Jámě a Ve Smečkách vytvářejí jakési město ve městě, se podíleli významní architekti té doby, jako byli Osvald Polívka, Pavel Janák, Josef Gočár, Oldřich Tyl, Ludvík Kysela a další,“ uvedl též Zdeněk Lukeš.

Fen praz pasazi


Pasáže na Starém na Novém Městě
Představil pasáže nafocené Alanem Pajerem, které se nachází na Starém a Novém Městě: Pasáž v Dlouhé ulici, Pasáž U Nováků I a II, Pasáž Lucerna, Pasáž Rokoko, Pasáž Koruna, Pasáž České banky (dnes Pasáž Světozor), Pasáž Adria, Lindtova pasáž, Pasáž Fénix, Pasáž u Stýblů, Pasáž Bondy (Černá růže), Pasáž Živnobanky (dnes ČNB), Pasáž Štěpánská, Pasáž Banky Československých legií (dnes Archa), Pasáž Brodway, Pasáž Vlasty Buriana, Pasáž U Závoje, Pasáž Olympic, Pasáž Metro, Zrcadlová (Skleněná) pasáž, Pasáž v paláci Securitas (dnes sídlo MČ Praha 1).


Zaniklé či nezrehabilitované pasáže
Zdeněk Lukeš zmínil i pasáže, které už zanikly (Praha, Juliš, Baťa atd.) nebo ty, které jsou v neutěšeném stavu a čekají na rehabilitaci (Družstevní práce, Štěpánská), uvedl též pasáže nové (Florentinum, Quadrio, Myslbek). Nad výstavou převzala záštitu předsedkyně výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva hlavního města Prahy Mariana Čapková a podílela se na ní i první městská část.

(ac)


Fotografie z průvodce výstavou Fenomén pražských pasáží.


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Tomáš Savka: Vždy jsem zpíval víc s holkama

savkaMaybe perexTomáš Savka navazuje na sérii tématických koncertů a tak ve středu 28. května navodí v Divadle v Rytířské pravou májovou atmosféru pomocí živé hudby a zamilovaných swingových melodií. V s...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Splynutí kubismu a realismu? Graffiti „jako živé.“


slecny 200Kubismus se poprvé objevil začátkem 20.století. Jeho „otcem“ je jeden z nejznámějších umělců nejen své, ale i naší doby, Pablo Picasso. Prvním kubistickým obrazem se tak staly jeho Slečny z Avignonu. Kubismus se jako první umělecký styl snaží ...


Literatura

Mezi námi lháři – kdo ví, co se odehrává v mysli druhého

lhari perexJsou přátelé už od dětství a ví o sobě všechno. Aspoň tak to před ostatními vypadá. Ale je tomu opravdu tak? Co když nevíte vše ani o tom, kdo vám je nejblíže. Co když vám vaši blízcí lžou? A co když si nechcete připustit celou pravdu ani sami o ...

Divadlo

Záchranná mise Ferdy Mravence

ferda mravenec mala scena zlinZlínské divadlo Malá scéna uvedlo poslední zářijový den pohádku z pera Ondřeje Sekory Ferda Mravenec aneb Škola jízdy na kolečkových bruslích. Tu si otevřel Ferda Mravenec, sympatick...

Film

Severský filmový čtvrtek vyprodala islandská komedie

kralovska cesta 200První čtvrtek v srpnu patřil pravidelnému setkání u promítání severského filmu. Skandinávský dům společně s Komorním kinem Evald tentokrát přichystaly pro návštěvníky dramatickou komedii Královská cesta, která nás zavedla do malé k...