Banner

Splynutí kubismu a realismu? Graffiti „jako živé.“

Email Tisk


slecny 200Kubismus se poprvé objevil začátkem 20.století. Jeho „otcem“ je jeden z nejznámějších umělců nejen své, ale i naší doby, Pablo Picasso. Prvním kubistickým obrazem se tak staly jeho Slečny z Avignonu. Kubismus se jako první umělecký styl snaží o objektivní analýzu (zachycení různých úhlů v různých časech). Je neperspektivní a prolíná prostředí obrazu se zobrazovaným objektem. Zajímavé je, že kubismus není pouze jednotný styl, ale má několik odnoží.


Protokubismus se zabývá především postupným zjednodušováním reálných objektů na geometrické tvary. Často je na obraze vidět tento postupný přechod velmi zřetelně – zleva doprava, od realističtějších prvků ke kubistickým geometrickým tvarům (jako v případě Picassových Slečen z Avignonu)

slecny 1
Analytický kubismus naopak nevěnuje tolik pozornosti barvám, ale soustřeďuje se na „rozbíjení“ obrazu na malé částečky. Deformita u analytického kubismu je už tak značná, že je u některých obrazů velmi obtížné poznat, co doopravdy zobrazují.
Syntetický kubismus opět spojuje malé částečky do větších geometrických tvarů a navrací do obrazů také barevnost. Jeho specifičností je, že se zde objevují také větší známky reality, než u předchozích dvou – písmo, či koláže.
Zajímavým příkladem je také pojetí kubismu F. Légerem, jehož tvorba je nazývána „tubismus“ – propojení člověka a techniky.
Realismus se zde, na rozdíl od kubismu, objevil dříve. Již v polovině 19. století. Zobrazoval vše bez příkras, tak jak se vše odehrávalo a jak doopravdy existovalo. Nejčastějšími náměty byly sociální problémy a pracující lidé. V 60. a 70. letech se realismus posunul na vyšší úroveň a toto období je proto nazýváno hyperrealismus. Je označován jako nadrealita, popisné až iluzivní zobrazení skutečnosti. Nejčastějším způsobem tvorby bylo zvětšování fotografií (i s kazy) a snaha o co nejvíce detailů – o co největší realističnost. Autoři se specializují podle námětů. Za zmínku stojí Ch. Close se svými portréty či J. de Andrea a jeho hyperrealistické sochy lidí.
V dnešní době se mnoho umělců zabývá realistickými kresbami či malbami, jen málokoho však napadlo jejich propojení. Například s kubismem nebo dokonce s graffiti.
Graffiti, jako umělecký styl, se řadí až do postmodernismu 70. let 20. století. Témata a náměty jsou naprosto neomezené. Od sexuality přes lidské emoce, politické a sociální problémy až například po smrt. Nejznámějšími protagonisty jsou K. Haring a jeho práce s kýčem či v současnosti velice známý umělec Banksy a jeho tvorba zaměřená na politická a společenská témata (některé z jeho jsou k vidění například v Anglii) Zvláštností a zajímavostí je, že Banksy odmítá odhalit svou identitu. Možná právě to z něho dělá tak pozoruhodného a interesantního umělce, kterého obdivují a sledují stovky lidí po celém světě.

slecny 2

Řeč je tu dnes ale o propojení všech těchto tří fenoménů minulého století v jedno. O to se pokusil španělský umělec Miguel Bujes.
Miguel Ángel Belinchón Bujes, pro většinu lidí znám jako "Belin". Tento 38letý umělec začal projevovat svou kreativitu již jako dítě, po celou dobu a ve všech oblastech. Tento postoj mu vydržel až do jeho středoškolských studií, kdy si uvědomil, že chce víc a proto se začal formovat jako umělec sám, pomocí různých zdrojů: muzeí, rozličných knih a dalších způsobů, jak získat ty správné informace k uskutečnění svého snu. Začal pracovat velmi tvrdě. Maloval na ulici a dělal vše pro to aby se stal právě takovým umělcem, jako je v současnosti. Jeho repertoár je široký a lidé ho znají po celém světě. Je již dlouhá léta ikonou ve světě graffiti, díky jeho sprejerským dovednostem a tvorbě fotorealistických maleb bez použití šablony. Všechny jeho sochy a malby byly vystaveny v muzeích, galeriích a na zdech kolem Španělska, ale i v ostatních zemích, jako například v Americe. Belin popisuje jednu ze svých nejnovějších prací „Meeting of Styles“ vystavovanou v Mexiku, jako vzájemné srovnávání stylů "Post Neo kubismus", na počest prácí Pabla Picassa na počátku bodu zvratu svého tvůrce.

slecny 3



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Plakát již nekraluje nárožím a křižovatkám, bytům ale sluší

Plakaty 200O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme kr...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kuba Tuba Tatubahn aneb „Všechno je trochu divný a ničemu to nevadí”

Kuba Tuba Tatubahn200Četli jste knihy jako malé děti? Nebo vám je někdo předčítal, popřípadě popustil uzdu fantazie a vymýšlel vlastní příběhy? Nakladatelství Běžíliška má ve svém portfoliu knihu, kterou vás bude bavit číst, prohlížet si do detailu ...

Divadlo

Jak si vedli němečtí divadelníci v Praze?

az k horkemu konci divadloAspoň trochu vstoupila do povědomí ta skutečnost, že v meziválečné Praze kvetlo dvojjazyčné písemnictví, české a německé (přesněji německo-židovské), velké zjevy jako Franz Kafka se již dávno staly nedílnou součástí pr...

Film

Živý lidský terč a lá Van Damme

altFilm Živý terč si v roce 1993 vysloužil velké ovace na poli akčních filmů. Tento napůl lyrický a umělecky sestříhaný příběh nám ukazuje, že jeden člověk dokáže změnit co se děje. Jen na to musí být dost velký frajer. Hned na začátku filmu honí...