Krajská galerie představí dílo pozapomenutého českého krajináře Jana Honsy

Krajská galerie představí dílo pozapomenutého českého krajináře Jana Honsy

Tisk

honsa200Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a grafik Jan Honsa byl již od mládí svým založením samotář, který kromě studií, několika zahraničních cest a víceméně nuceného pobytu v Praze ve válečných letech prožil téměř celý život v Běstovicích u Chocně a zdejší kraj se pro něj stal základem uměleckých inspirací. Výstava bude zahájena vernisáží v úterý 15. března v 17 hodin a k vidění bude ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. června 2022.

Jan Honsa pocházel ze starého rolnického rodu a jeho těsné spojení s půdou jej předurčilo ke studiu krajinomalby, které absolvoval v proslulé škole Julia Mařáka na pražské Akademii.

„Na začátku jeho tvůrčího úsilí je patrný vliv Mařákova školení, kdy maluje obrazy převážně výškového formátu v souladu s plenérovou malbou 19. století. Na přelomu století Honsa prohlubuje svůj zájem o nové výtvarné postupy v duchu impresionismu, částečně pod vlivem Antonína Slavíčka. Jeho obrazy se stávají záznamem momentálního dojmu – imprese, kdy se zastavuje čas a nálada určitého okamžiku,“ představila jeho dílo kurátorka výstavy Pavlína Pyšná z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

honsa1

Po roce 1900 nabývá v jeho díle na významu stylizované, dekorativní kompozice, ve kterých nastupují idylické krajinné celky, prostoupené kvetoucími stromy nebo typickými venkovskými chalupami, a otevírají se panoramatické výhledy do kraje, nad nímž se klene široký pás oblohy naplněný bohatými mračnými ději. Honsův malířský styl krystalizuje do osobité a nezaměnitelné polohy, která představuje originální linii v zobrazování českého venkova na počátku minulého století. Příznačná je zejména výrazná neoimpresionistická technika a živá barevnost evokující až barvotiskové vzezření. Díla zachycují především krajinu Podorlicka a Českomoravské vrchoviny.

„Výstava není vzhledem ke svému rozsahu vyčerpávající retrospektivou, ale spíše vzácnou příležitostí k nahlédnutí do živého labyrintu odkazu tohoto pozapomenutého českého krajináře. Vybraný soubor děl pochází z řady veřejných galerií i několika soukromých sbírek a sleduje postupné proměny Honsovy tvorby, která je založena na trvalém a hlubokém sepětí s přírodou. Jde o upřímnou zpověď o pevných vazbách malíře k jeho rodné krajině, s níž vyrůstal, žil a pracoval. Výstava připomíná Honsovo dílo jako odraz jeho životní a umělecké cesty, jeho nadějí a úspěchů stejně jako starostí a teskného závěru života v dobrovolné samotě. Honsa dosáhl svébytným projevem v malbě i grafice pozoruhodných výsledků, které jej bezesporu řadí mezi význačné tvůrce své doby,“ doplnila Pavlína Pyšná.

Návštěvníci se mohou těšit také na komentované prohlídky výstavy s její kurátorkou v úterý 12. 4. a 17. 5. vždy v 17 hodin.

honsa2

Více informací na www.galeriezlin.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Kreslím jako každý, od té doby, co mi dali do ruky tužku

vaclav-moravecCo nám na sebe prozradil ilustrátor Petr Vyoral, patron naší výtvarné soutěže? Přečtěte si náš krátký rozhovor a třeba se i nechte inspirovat. Povídat si totiž budeme hlavně o tom, jak se stát ilustrátorem knih.

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Petr Vyoral v Šalamounovi probudil duši

altPetr Vyoral  je grafik na volné noze. Jeho řemeslo mu umožnilo vytříbit svou uměleckou ilustrační tvorbu do naprosté osobitosti.  Jeho bílá sova Šalamoun v knížce Sára: Kniha první, je něčím, co opravdu vystihuje...


Literatura

Vražedný rej: krimi porakousku

vrazedny rej200V červenci vydalo nakladatelství Kalibr čtvrtý díl volné série autora Andrease Grubera s názvem Vražedný rej. Kniha je čtivá, má náboj i specifický styl humoru a hlavně se s ničím a nikým nemaže. Naláká ke čtení i vás?

Divadlo

Kolečko v Disku pracuje s buchtami i bohyněmi

buchty a bohyne200Petr Kolečko (Okresní přebor) napsal divadelní hru přímo na míru čtyřem absolventkám, čtvrtého ročníku Katedry herectví činoherního divadla pražské DAMU, Nikol Kouklové, Evě Josefíkové, Marii Poulové

Film

Autor*vize*meze*televize

tele200Jaká je podoba televize? Jakým jazykem se vyjadřuje? Co svými pořady sděluje? V čem se liší poslání veřejnoprávních a soukromých televizí? Jak se vytváří iluze reality, potažmo "jediné" pravdy? O tom všem pojednávaly příspěvky na konferenci, která zaštítě...