Alberto Vojtěch Frič: Fotografie aneb jak Frič poznával indiány
Banner

Alberto Vojtěch Frič: Fotografie aneb jak Frič poznával indiány

Email Tisk

alberto vojtech fricUměleckoprůmyslové muzeum připravilo unikátní výstavu fotografií Alberto Vojtěcha Friče, kterého všichni jistě známe jako cestovatele po jižní Americe, vědce a spisovatele. Kurátor výstavy Jan Mlčoch na vernisáž pozval manželku vnuka A. V. Friče.



Fričovi by bylo 130 let (1882-1944)

Komorní výstava je první samostatnou přehlídkou autorových fotografií v dochovaných autorských originálech a koná se ke 130. výročí jeho narození. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze ji připravilo ve spolupráci s Yvonnou a Pavlem Fričovými a občanským sdružením Checomacoco. Výstava se koná na Pražském hradě v Galerii Josefa Sudka, kde Josef Sudek sám bydlel v letech 1959 – 1976. V prostoru o dvou desítkách metrů čtverečních můžeme zhlédnout Fričovy fotografie z počátku 19. století, zejména ty, které vznikly při jeho cestách po jižní Americe. Fričovy snímky většinou zařazujeme do kategorie etnografická a místopisná fotografie, tedy do vědeckého dokumentu. Oproti exaktnosti některých badatelů, kteří indiány měřili a „katalogizovali“, měl A. V. Frič mnohem originálnější přístup. Karaí Pukú (Dlouhý lovec), jak byl Frič nazýván, se ve fotografii neubránil – podobně jako ve svých textech – silnému citovému zaujetí a osobní interpretaci života indiánů.

alberto vojtech fric

Autoportrét s tělem pomalovaným ornamenty Kaďuvejů, Mato Grosso do Sul, Brazílie, cca 1907

Z jeho cestovatelského života

Frič se narodil ve slavné pražské advokátské rodině. Už v jinošském věku se stal zaníceným biologem-kaktusářem, v letech 1901 až 1929 pak sedmkrát navštívil Jižní Ameriku, kde se věnoval studiu a sběru exotických rostlin. Stále větší zájem směřoval také k domorodému obyvatelstvu, jeho jazykům, zvykům a mytologii. Později své zážitky a zkušenosti vtělil do řady článků a publikací – sáhneme po jeho knihách Mezi indiány (1918), Strýček indián (1935), Dlouhý lovec (1935), ale i po populárně-vědeckém zpracování výzkumů Indiáni Jižní Ameriky (1943) nebo po příběhu jeho indiánského přítele Čerwuiše. Frič zachránil také fotografickou pozůstalost svého předchůdce, italského malíře a fotografa Guido Boggianiho.

alberto vojtech fric

Indián z kmene Čamakoko, Gran Chaco, Paraguay, cca 1906

Zvláštní pozornost věnoval nepřístupným a málo obydleným územím v srdci Jižní Ameriky (Mato Grosso do Sul, Gran Chaco), jeho cesty ho zavedly do nejrůznějších koutů Brazílie, Paraguaye, Bolívie, Argentiny a Uruguaye. Klíčová byla jeho druhá jihoamerická cesta (1905) mířící do srdce kontinentu – zkoumal tam povodí řeky Paraguay a delší dobu žil u kmene Čamakoko-Iširů. Tam se také zamiloval do indiánské dívky Lorai (Černá kachna), matky jeho později narozené dcery Herminy Ferreira Fric (viz aktivity dnešního občanského sdružení Checomacoco). Sdílel s indiány jejich životní styl, studoval domorodé jazyky (sestavil 36 slovníků), každodenní i sváteční život a shromažďoval unikátní doklady jejich hmotné kultury. Z cest posílal do Prahy bedny s etnografickým a archeologickým materiálem i negativy. Na cestách strávil dohromady téměř deset let, spolupracoval s předními amerikanistickými botanickými pracovišti světa, publikoval v odborných i populárních časopisech Evropy i Ameriky.

alberto vojtech fric

Paraguayská venkovanka se zrcátkem, cca 1909, kyanotypie

Kaktusy, kaktusy…

Kurátor výstavy Jan Mlčoch na vernisáž pozval manželku vnuka A. V. Friče, a tak jsme se dozvěděli, že se A. V. Frič ve 30. letech 20. století, kdy měl být v Americe vyslancem, nepohodl s Edvardem Benešem a vrátil se do Prahy. A na zeď svého domku napsal svůj názor: „Beneš je lhář.“ Později, v období druhé světové války, se tak věnoval zejména pěstování a kultivaci kaktusů ve sklenících košířské vily Božínka, botanickým experimentům a knižní produkci. Zemřel roku 1944 na tetanovou infekci.

alberto vojtech fric

Portrét otce v botanické laboratoři, cca 1943

18. října 2012 - 6. ledna 2013
Galerie Josefa Sudka - Praha

Galerie Josefa Sudka
Úvoz 24
110 00 Praha 1
otevřeno: středa - neděle: 11:00 - 17:00 hodin
vstupné 10 Kč
www.upm.cz

Zdroj foto: ©UPM


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Z archivu...

Čtěte také...

Brněnská výstava Kateřiny Houfkové propojuje fotografii a poezii

OlihneVýstava brněnské fotografky a zároveň naší redakční kolegyně Kateřiny Houfkové představuje unikátní propojení fotografie a minimalistické poezie. Vernisáž výstavy s názvem Olihně z mikrotenu

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Růžový přebal neznamená „růžové čtení“

zmr 200Sladce růžová obálka s něžnými ilustracemi a název Zmrzlinové sedmé nebe, román, co napsala Abby Clementsová, jasně evokují, že půjde o pohodovou knihu. Až jsem se bála ji otevřít, aby nebyla růžová příliš. Na druhou stran...

Divadlo

Divadlo Rokoko uvede hru Marka Epsteina Veterán

vet 200Tomáš Novotný, Máša Málková, Jan Vlasák, Dana Batulková, Oldřich Vízner a další právě v režii Pavla Kheka zkoušejí hru Marka Epsteina Veterán s podtitulem Šlapej, nebo chcípni. Mají z...

Film

Přátelský podvod aneb Mystifikace (nejen) v české literatuře 20. století

mys 200Historická sebereflexe českého národa o sobě samém mnohdy vycházela z podvržených podkladů, tvářících se přitom naprosto seriózně a důvěryhodně, ba státotvorně. Tak tomu bylo v případě Hájkovy kroniky, při sporech kolem Rukopisů. A stejná slova lze vztáhno...