Vězeňský kvintet

Vězeňský kvintet

Email Tisk

vezensky kvintet200Máj - lásky čas. Jaro je v plném květu a omamná vůně vítězství se line osvobozenými pražskými ulicemi, jež se stávají němými svědky příběhů se šťastnými konci i přívalů radosti vyvěrajících z návratů, setkávání a toliko kýžené touhy po volnosti. Květen roku 1945 není jen měsícem euforie, ale se stává rovněž dobou zúčtování se zrádci národa a kolaboranty. Ulice se mění na bulváry křivých obvinění a následných výkonů trestů rukama lidu končících lynčem či oprátkou přímo na místě. Na obviněné, kteří ušli rozzuřenému davu, čekají vazby a vyšetřovací místnosti věznic. Nedávno vylidněné cely se tak rázem plní novými obyvateli, mezi nimiž nechybí ani filmové hvězdy. To vše se děje za doprovodu Vejvodovy písně Škoda lásky.

 

Světská sláva, polní tráva. Kdo jiný by mohl na vlastní kůži poznat pravdivost tohoto rčení než prvorepublikové hvězdy. Z hýčkaných, obdivovaných a milovaných filmových herců a herečky stříbrného plátna se s koncem války jako mávnutím kouzelného proutku stávají s pomocí přímých i nepřímých důkazů o jejich kolaboraci zločinci a odpadlíci. Zatímco režiséra a herce Jana Svitáka připravil o život rozzuřený dav, Vlastu Buriana, Lídu Baarovou či Adinu Mandlovou ochránily před fanatiky a samozvanými vykonavateli práva vysoké zdi pankrácké věznice.

Posledně jmenované herečky se díky svému osudu a hlavně pobytu za mřížemi staly divadelními postavami komorní inscenace Švandova divadla Pankrác ´45 režisérky a zároveň i autorky textu Martiny Kinské.

vezensky kvintet1

Adina Mandlová a Lída Baarová jsou ze své branže zvyklé chodit po konkurzech a prát se o hlavní role, avšak ústřední úlohu získanou z právě probíhajícího castingu na popravu tentokrát rády přenechají někomu jinému. Přesto se s koncem léta 1945 tyto dvě sokyně v herectví i v lásce střetávají v cele, jež je už tak dost těsná pro dvě herečky, ještě s Hanou Krupkovou, Židovkou Julčou a s tajemnou neznámou, které jsou rovněž adeptkami na trest smrti. Žádná z vězenkyň netuší, čím se přesně provinila a ani kdy bude propuštěna či odsouzena. Lída Baarová sice prohlašuje, že se v politice vůbec nevyzná, protože je na ni pitomá, její poměr s Goebbelsem a setkání s Hitlerem však nelze přehlédnout. To o Adině Mandlové a o jejím poměru s K. H. Frankem se spekulativní klepy pouze šířily. Zato Hana Krupková byla nejen mezi gestapem známá svým odbojem a pomocí parašutistům výsadkové skupiny Silver A. Podivné je i uvěznění Židovky Julie, která je do cely převezena přímo z Osvětimi. Pátá vězeňkyně volí hradbu mlčení a snaží se své provinění před spoluvězeňkyněmi skrývat co nejdéle. Stísněné a nevlídně chladné prostory vyvolávají v pěti ženách nejen ponorkovou nemoc, ale také pocit jisté sounáležitosti a pochopení. Protože jak prohlásila Mandlová: „Všechny smrdíme podivnou zatuchlinou.“

vezensky kvintet2

Kvalitních českých her od současných dramatiků je jako šafránu. S tímto problémem se snaží bojovat pražské Národní divadlo a rovněž i Švandovo divadlo, jehož dramaturgyně Martina Kinská se rozhodla s tímto nedostatkem poprat uvedením vlastního dramatu Pankrác ´45. Námětem na tuto hru se Kinská začala zabývat již v roce 2012, kdy se v Plzni uvažovalo o muzikálu o Lídě Baarové. Přestože z tohoto projektu záhy sešlo, myšlenka na vytvoření inscenace o prvorepublikové hvězdě začala nabývat na životnosti s připsáním čtyř dalších ženských postav, které rovněž existovaly a stejně jako Baarová se nacházely v rozmezí května 1945 až prosince 1946 na Pankráci. Postavy tak vychází z reálných životopisných faktů, ale samotný děj odehrávající se uvnitř cely už je pouhou autorčinou fabulací.

Martina Kinská se rovněž ujala režie, a ačkoli se může zdát, že je to hra o ženách orientovaná pouze na ženské publikum, opak je pravdou. Kinská zaměřila svou ženskou empatii především na vytvoření inscenace o svědomí, provinění, morálce, lidskosti, nenávisti, viny a odpuštění.

vezensky kvintet3

Jednoduchá a funkční scéna cely, která je tvořena chladnými mřížemi a plexisklovou stěnou, je zasazena do cihlových prostor komorního Studia. Vězeňkyně jsou vystaveny záři reflektorů, jež se užívaly především ve filmovém průmyslu. Než si navlečou vězeňské mundúry, mohou tak prožít svou chvilku hvězdné slávy v dobře padnoucích dobových kostýmech. O obojí se postarala Lucie Labajová. Vedle scény a kostýmů navozuje stísněnou i absurdní atmosféru také hudba Zdeňka Dočekala.

V pankrácké věznici čekají na svůj rozsudek dvě divácky vděčné postavy slavných hereček, kterým je také dán největší prostor. Klára Cilbulková, na které je vidět, že si svou roli naplno užívá, zcela věrně ztvárnila Adinu Mandlovou, jež nechybí ironie, ráznost a tolik typická prostořekost, gesta a mimika. Cibulková se umí precizně pohybovat ve všech polohách od rozverně hašteřivých hádek a rvaček s Baarovou až po citlivě ztvárněné bolestné blouznění v horečce. Tuto scénu považuji za obzvlášť podařenou. Kláře Cibulkové v roztržkách zdatně sekunduje Réka Derzsi coby Lída Baarová. Slovenská herečka hraje filmovou divu s notnou dávkou prostoduchosti, hysterie a koketerie. Zvýraznila tedy přesně ty vlastnosti, které by skutečná Baarová ráda skryla před světem. Odbojářka Hana Krupková na svůj mladý věk prožila neskutečně mnoho peripetií. Bohužel Eva Josefíková nevyužila veškerý potenciál, který jí život Krupkové nabízí. Proto ji ztvárnila jen jako roztěkanou a ustrašenou mladou ženu s přitažlivým vzhledem. Herečky Andrea Buršová a Bohdana Pavlíková měly nejtěžší úkol. Ačkoli postava nazvaná v divadelním programu jako Nová vychází z reálné osoby, Bohdana Pavlíková nesměla kvůli efektu překvapení herecky příliš vyčnívat. Podobně je na tom i Andrea Buršová se svou Židovkou Julčou, která ale svůj prostor nakonec dostává.

vezensky kvintet4

Komorní inscenace Švandova divadla Pankrác ´45 nabízí v devadesáti minutách, nepřerušovaných přestávkou, příjemný exkurz nejen do historicko-politického a kulturní dění prvních poválečných měsíců, ale i do svého vlastního svědomí. To vše je podpořeno kvalitními hereckými výkony, podařenou scénou a kostýmy.

 

Název představení: Pankrác ´45

Uvádí: Švandovo divadlo

Režie: Martina Kinská

Autor: Martina Kinská

Hrají: Klára Cibulková, Réka Derzsi, Eva Josefíková, Andrea Burešová, Bohdana Pavlíková

Premiéra: 6. a 7. listopadu 2015

Hodnocení: 79 %

Foto: www.svandovodivadlo.cz , Ivo Dvořák



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 




Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

Poznejte ... polská klavíristka Milena Antoniewicz

milena-antoniewicz 200Tento rozhovor vám můžeme předložit díky laskavému svolení pana Františka Brikcia – děkujeme! Červnový koncert VIOLONCELLO A KLAVÍR I., polské klavíristky Mileny Antoniewicz a českého violo...

Hledat

Chaty s osobností

Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Čtěte také...

Ježek a sněhulák aneb když zimní spánek nahradí hřejivé přátelství

jezek a snehulak 200Závěrečná sobota zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie patří tradičně dětem, dětským představením a divadelnímu rodinnému pikniku. Letos počasí festivalu nepřálo a offprogram se nemohl odehrávat v š...


Literatura

Mýty 11: Válka a střepy

Myty11 perexV dubnu nám nakladatelství Crew v tandemu s Netopejrem přineslo už jedenáctý díl pohádkové komiksové série Mýty. Název Válka a střepy dává dostatečně najevo, co vše nás čeká a nemine. Ale v podání osvědčeného dua Willingham a Buckingham se nám ...

Divadlo

Zdeněk Svěrák slavil se souborem muzikálu Ať žijí duchové!

sverakJubilant Zdeněk Svěrák navštívil zkoušky muzikálu Ať žijí duchové, k jehož filmové předloze napsal scénář. Společně s textařem Jaroslavem Uhlířem sledoval přípravu scén "Hajný je lesa pán" a "Pramen zdraví z Posázaví", které jej překvapily velkou choreograf...

Film

Filmový muzikál „Bídníci“ aneb kdy(ž) se lůzou staneme?!

bidnici 200Do nového roku 2013 vstupujeme do českých kin s novými muzikálovými „Bídníky“, kteří přicházejí z Velké Británie v režii Toma Hoopera (oscarového tvůrce filmu „Králova řeč“). Victor Hug...