Na podzim do divadla: Největší z pierotů

Na podzim do divadla: Největší z pierotů

Tisk

200divDivadla mají za sebou přípravy na další sezonu a díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Ojedinělou kombinaci činohry, šansonu a pantomimy nabídne říjnová premiéra Městského divadla Zlín Největší z pierotů.

 

 

 

Scénář napsal podle knihy Františka Kožíka sám ředitel divadla Petr Michálek a jako režisérka ve Zlíně hostuje Zoja Mikotová. Postava Kašpara Deburaua, rodáka z Kolína, který svým hereckým uměním dobývá Paříž, je velkou hereckou příležitostí pro Zdeňka Julinu. Jako host se na divadelních prknech představí i valašský hudebník a textař František Segrado.

„Kožík vystudoval sice práva, ale taky hereckou konzervatoř. Měl velký vhled a Největšího z pierotů napsal s obrovským zaujetím,“ říká o rodákovi z nedalekého Uherského Brodu Mikotová. „Je to velmi lidský příběh plný naděje, je v něm romantika dálek a exotického prostředí varieté, je nadčasový a univerzální. V době, kdy je všude kolem nás příliš mnoho zbytečných slov, je navíc pohybové divadlo beze slov moc příjemné,“ myslí si.

div

Ne každé divadlo se může pochlubit ředitelem, který píše hry. „Největšího z pierotů každý zná, ale při práci jsem zjistil, že málokdo je schopný odvyprávět příběh. My ho budeme vyprávět od začátku do konce – příběh o skutečném člověku, který překonával překážky, a tím dává i dnes víru a pozitivní energii nám ostatním,“ prozradil Petr Michálek, který je příbuzným Františka Kožíka.

Největší z pierotů je příběhem plným emocí. Ty bude na jevišti ještě více umocňovat hudba. „Vybrali jsme texty básní různých českých i zahraničních autorů, které pro nás zhudebnil Zdeněk Král. Zpívat je budou Helena Čermáková a František Segrado, který přijal naši nabídku na hostování,“ prozradil Michálek s tím, že oba budou průvodci celého příběhu. Reprezentovat budou ženský a mužský princip a sbíhat se budou k postavě Jeana Gasparda Deburaua v podání Zdeňka Juliny.

div2

Pro osmačtyřicetiletého zlínského herce je slavný kolínský rodák s českými a francouzskými geny v krvi a jedna z největších postav světové pantominy velkou výzvou. „Před nedávnem jsme začali zkoušet a hned jsem věděl, že to bude strašná dřina. Je šíleně těžké naučit se všechny pantomimy. Hned první den zkoušení jsme byli v tělocvičně a zkoušeli jsme chůzi po rukou a stát na hlavě,“ prozradil. S pohybovými a akrobatickými prvky Julinovi pomáhá jeho kolega Roman Blumaier, který tento obor studoval. „První den mě učil, jak se padá ze židle, abych si nezlámal vaz. Druhý den ráno jsem se probudil a Blumaierovi nadával, protože mě všechno bolelo,“ směje se Julina, který roli získal hlavně díky svému mimořádnému pohybovému nadání a zkušenostem. „Dělal jsem pantomimu, když mi bylo asi patnáct, na Malé scéně. Potom strašně dlouho ne a potom až když jsem dělal Osm a půl s Bolkem Polívkou, kde jsem hrál jeho druhé já. To mě vzal nahoru na zkušebnu a tři hodiny mě učil, co a jak. Byl to zážitek jako blázen,“ zavzpomínal jeden z nejoblíbenějších zlínských herců a dodal: „Role Kašpara Deburaua je sen. Ta knížka je nádherná a dramatizace se myslím taky povedla. Když se všechno vydaří, bude to moc hezké.“

Co: Největší z pierotů
Kdy: Premiéra: 12. 10. 2013
Kde: Městské divadlo Zlín
Více informací: divadlo.zlin.cz

Ilustrační foto: divadlozlin.cz (na fotografiích Zdeněk Julina & Helena Čermáková)


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Na slovíčko s pořadatelkami festivalu Culturea

culturea rozhovor200Už 24. a 25. dubna se Zlín promění n město opěvující Japonsko a Itálii. Stane se tak v rámci festivalu Culturea, o kterém jsme vás na našem webu již informovali. Nyní si můžete p...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Na podzim do divadla: Listopad

200divO prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte. Tentokrát vás zveme hru s příznačným názvem Listopad v podání Šaldova divadla.

...

Literatura

Moudrost vlků by nás měla inspirovat

moudrost vlku 200V nakladatelství Mladá fronta vyšla kniha s názvem Moudrost vlků a podtitulem Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe. Mít ji ve své knihovně by měl jak každý milovník vlků, tak přírody jako takové.

...

Divadlo

Hurvínek v neděli 2.5. 2021 oslaví neuvěřitelné 95. narozeniny

hurvinek 20095 je úctyhodný věk. Takového věku se obvykle dožívají pouze senioři! A Hurvínek je malý kluk. O to jsou narozeniny cennější. Mánička, která letos oslavila jednadevadesát tvrdí, že to nejsou kulatiny a že se to slavit nemusí, ale kdo by řeči ta...

Film

Cesty pánů Hanzelky a Zikmunda po světě

hanzelkazikmund perexV dobách, kdy československé televizní vysílání bylo teprve v plenkách a kdy informace o dění ve světě dostával divák především prostřednictvím filmu (a to jak díky cestopisným dokumentům, tak týdeníkům, uváděným před celovečer...