Reklama
Banner

Opět k nám dorazily Dny evropského filmu

Email Tisk

evropsky film200Už po dvacáté se konají Dny evropského filmu, tentokrát kromě Prahy proniknuvší ještě do Brna, Hradce Králové, Ostravy, Jablonce nad Nisou a Uherského Hradiště. Organizátoři s podporou řady velvyslanectví a kulturních institutů nachystali čtyři desítky titulů, které odrážejí pestrou mozaiku soukromých osudů na pozadí sociálních i mravních nesnází současné Evropy, od Islandu až po zeměpisně sporné Turecko. Některé byly zakoupeny do tuzemské distribuce.

 

Na přehlídce nalezneme díla, která vypravěčsky přesvědčivě zkoumají politické klima i stav společnosti, ať již to bylo za nadvlády komunismu v někdejším východním Německu (Barbara), ve zdánlivě prosperujícím Švédsku 70. Let (Call Girl) nebo ve dvou časově i politickým zakotvením odlišných rovinách zkoumají bezmoc jednotlivce tváří v tvář násilí (estonsko-finský snímek Očista, z něhož je připojen snímek).

evropsky film ocista

Avšak do popředí se dostávají i problémy související s archaickým vnímáním rodinné cti, jak je tomu v tureckém příspěvku Když vzplane oheň: tam otec těhotné dívky, která odmítá prozradit, kdo ji svedl, uvažuje zcela vážně jejím zavraždění. A nechybí ani pohled na rozdílnou mentalitu i v rámci Evropy - bohatý Němec vyznává jiné hodnoty nežli jeho bulharské hospodyně, jak prozradí snímek Jemné rozdíly.

Do řady filmů pronikají více či méně výrazné sociální podtexty, které upozorňují na prohlubující se chudobu stále se zvětšující části společnosti, upozorňuje, jak snadno se může člověk ocitnout na dně, zbaven jakýchkoli nadějí. Avšak do tkáně přesto proniká jistá mondénnost a chtěnost. To se týká děl jako Louise Wimmerová nebo Sestra, jakkoli ukazují, že krize zasáhla i ty státy, dosud považované na bohaté a prosperující.

Zbývá ještě doplnit, že na přehlídce spatříme i průhledy do světa dětí, často zraňovaných chováním dospělých, ať již je to nezájem nebo konfliktní soužití. V obou případech děti hledají svůj vlastní svět, nějaké náhradní jistoty, ať již je to péče o malou kavku, která vypadla z hnízda (nizozemský snímek Ptáče tak upomíná na slavný anglický film Kes, základní zápletkou dosti podobný), nebo útěk do samoty (belgický počin Tajně v lese). Ani v těchto případech se tvůrci neubránili jistému zpovrchnění a melodramatickým sklonům, líbivé dojemnosti.

Nabídka je letos dosti bohatá: vedle filmů hraných, vedle cyklu věnovaného hudebnímu zaujetí nalezneme znepokojivé dokumenty (Cikáni jdou do nebe, Ilegální máma, Nový svět, Sladký život kurev...) a rovněž jeden animovaný snímek. Ve Vráskách, z nichž pochází připojené foto, si španělští tvůrci pohráli s tíhou stáří, když se vypravili do domova důchodců. Mnohdy tabuizované záležitosti rozehrávají s lehkosti i humorem, s kresebnou jednoduchostí, aniž by dění ubírali na důstojnosti.

evropsky film Vrasky

Konečně musím doplnit, že přehlídka poskytne nejen představu o současném filmovém dění v Evropě, ale také připomene několik starších dramat u nás již uváděných, která přitáhla pozorornost uměnímilovného publika (Antikrist, Bílá stuha, Je to jen vítr, Prorok, Černá kniha...). Právě to jsou zřídkavé doklady skutečného tvůrčího vzepětí, jaké v „hlavním“ programu jen málokdy nalezneme.

Jak lze Dny evropského filmu charakterizovat? Až zbytečně často tu spatříme takzvaně "festivalové" produkty, jejichž divácký potenciál se vyčerpává právě uváděním na různých soutěžích a přehlídkách. Vyznačují se zhusta samoúčelným sebevzhlížením, schválnostmi a předstíraným "umělečnem", které zastírá jen chabé schopnosti tvůrců.

Upadá řemeslná úroveň, ať již obhlédneme myšlenkově ambiciózní díla nebo nepokrytě zábavné výpovědi. Předložený program sice dokládá, že v Evropě dosud kvete filmové podnikání, avšak jeho úroveň klesá a nicotní, málo se daří komediální tvorbě. Sotvakterý titul se zapíše do naší paměti natolik, abychom si jej vybavili i za rok. Taky máte pocit, že všechny důležité výpovědi o světě, v němž žijeme stále zmatečněji a chvatněji, vznikly už před desetiletími?

evropsky film plakat


Místa konání 20. Dnů evropského filmu

Praha: Lucerna a Světozor (11.4.- 20.4.2013)
Brno: Art (19.4.-25.4.2013)
Jablonec nad Nisou: Junior (22.4.-24.4.2013)
Uherské Hradiště: Hvězda (23.4.-25.4.2013)
Boskovice: Panorama (24.4.-26.4.2013)
Hradec Králové: Central (25.4.-28.4.2013)
Ostrava: Art (25.4.-28.4.2013)

Foto: www.alpha185blogspot.com, www.portlandart.net, www.eurofilmfest.cz, www.filmeurope.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Fantazii se meze nekladou – a v Zaklínačovi to platí dvojnásob

lisk200Rok 2015 by se klidně dal nazvat rokem Zaklínače – nejenomže hra na PC byla vyhlášena nejlepší hrou roku, ale nakladatelství Crew vydalo první grafický román o Geraltovi, Skleněný dům. Nesmím zapomenout ani na nabušené a skvostně vypracované kompendium Z...

Divadlo

Jan Hrušínský oslaví narozeniny na Jezerce 320. reprízou komedie Zahraj to znovu, Same

Hrusinsky perexSvé 62. narozeniny oslaví 9. června na nuselské scéně herec Jan Hrušínský v komedii Woodyho Allena Zahraj to znovu, Same. Ta je díky originálnímu pojetí, ironickému humoru a situačním gagům jedním z nejoblíbenějších titulů Divadla Na Jeze...

Film

Eva Herzigová v Pohádkáři: Takové krásné věci by měli zažít všichni

herz 200Již za týden, 6,11. se v českých kinech a poprvé v českém filmu  Pohádkář objeví  Eva Herzigová, světová top modelka, která se dvacet let drží na špici oboru. Eva, která má již zkušenosti ze zahraničních natáčení, h...