Kolektivní paměť obecně i na konkrétním příkladu

Kolektivní paměť obecně i na konkrétním příkladu

Email Tisk

pamet perexJednoduše řečeno: není vlastně důležité, jak se ta či ona událost odehrála, ale jak si ji pamatujeme, jak ji vnímáme, případně jaký vznikl obecně uznávaný obraz této události. Počítaje v to i památná místa tuto událost připomínající. V tomto kontextu není valného rozdílu mezi pomníčky rozesetými u silnic, aby připomínaly tragickou dopravní nehodu, a třeba náhledem na Komenského vyhnanecké osudy. Blíže o tom všem pojednává jak kniha Kolektivní paměť (opatřená dovětkem K teoretickým otázkám), tak obsáhlý sborník Figurace paměti, věnovaný J. A. Komenskému v kulturách paměti 19. a 20. století, jak praví podtitul.

První jmenovaná publikace vysvětluje, odkud povstala koncepce kolektivní paměti, probírá soudobé teorie a přibližuje též historikův přístup k paměti a historickému vědomí. Z pera Miroslava Hrocha se dovíme, že historické vědomí jako téměř nekonečný soubor informací a představ o minulosti má dvě krajní polohy: na jedné straně kritický historický náhled a proti němu mýtus, vágní povědomí, že v minulosti se "cosi" stalo.

pamet

Důležité a svým způsobem varovné jsou další studie, najmě ta, která se věnuje politice paměti jako nástroji manipulace a morálky. Nicolas Maslowski tu zkoumá téměř orwellovské téma, nakolik se kontrola paměti stává mocenským nástrojem při kontrole společnosti. Další příspěvek Zuzany Kubišové upozorňuje na blízkou souvislost mezi kolektivní pamětí a národní identitou. To třeba vysvětluje oboustranně protikladná stanoviska k česko-německému (a nyní např. k česko-romskému) soužití, kdy se ukazuje, že tatáž událost nebo tentýž jev mohou být vnímány zcela odlišně.

Paměť, a to ani ta kolektivní, ovšem neexistuje jakoby ve vzduchoprázdnu, je nějak sdělována, nabývá nějakých vypravěčských struktur. Tomu se věnují poslední příspěvky, ať již zkoumají paměť a narativitu, nebo se obracejí ke (roz)vzpomínání na vlastní minulost v autobiografiích. A sami se můžeme zamýšlet, nakolik se kolektivní paměť drolí a rozpadá do individualizovaných segmentů, nakolik ji poznamenává zapomínání, jak může na jedné straně osvobozovat a na druhé probouzet (skrytá) traumata - a zda poskytuje nějaké ponaučení pro budoucnost.

Sborník o Komenském nestuduje Komenského život a čin, nýbrž se soustředí na konstrukty, jaké o něm vytvářela další staletí. Nastupuje zde jeho národnostní i náboženské přivlastnění skrze nejrůznější aktualizace, diktované zájmy a potřebami předminulého i minulého století. Přivlastnit si jej chtěli Češi i Němci, hlásilo se k němu dělnictvo, byl vnímán jako bojovník za vzdělání. A také byl zavrhován: zejména katolická církev jej i po třech staletích podezírala z rozkladného vlivu.

pamet Komensky1

Zajímavé a přínosné jsou stati, které zkoumají literární reprezentaci Komenského, kdy se literatura stává jakýmsi symbolickým systémem, skrze který se autoři vyslovují ke své době. Ovšem takto mohla být aktualizována i samotná Komenského díla, zvláště pak v souvislosti se vznikem samostatného československého státu. Nástrojem společné sdílené paměti byla tvorba konkrétních obrazů - interpretací Komenského osobnosti (poutník, světlonoš, učitel národů atd.) i zjednodušování složitých kontextů i významů do hutné, snadno srozumitelné zkratky.

pamet komensky

Stejná slova lze vztáhnout rovněž k výtvarnému pojednání, také k sochařství, kdy i Komenského portrét se ocitá v průsečících mezi autenticitou, politikou a metaforou. A samozřejmě lze přidat divadelní a filmové proměny - včetně pojetí Otakara Vávry, jenž Komenského ve velkofilmu Putování Jana Amose dovedl na práh "vědeckého" ateismu. Bohužel tu není ani náznakem rozebrána struktura, pojetí a dopad tohoto prorežimního díla, spíše se popisují okolnosti jeho vzniku, uvádění i ohlasů. A zcela vynechána je početná televizní tvorba, která se Komenským zabývala opakovaně jak v dokumentech, tak hraných inscenacích (Truchlivý mír, Světlo z temnot, Bude-li mi jíti přes údolí stínu smrti, Via lucis).

Pamet Putovani Jana A

Nicolas Maslowski, Jiří Šubrt a kol.: Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám.
Vydalo Karolinum, Praha 2014. 320 stran.

Hodnocení: 100 %

Lenka Řezníková a kol.: Figurace paměti. J.A.Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století.
Vydalo Scriptorium, Praha 2014. 508 stran

Hodnocení: 80 %

Foto: knihy, Česká televize

( 2 hlasů )


 

Rozhovor

Matej Mináč: Impulzem bylo zaznamenat maminčiny vzpomínky na tragické časy přes úsměvné příběhy

ocima fotografky 200Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější film má název Očima fotografky a je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se vča...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Na Kuksu začala dlouho očekávaná rekonstrukce areálu hospitalu

Kuks200V areálu hospitalu v obci Kuks na Trutnovsku začala rozsáhlá rekonstrukce. Opravy, které je nutné kvůli dotaci dokončit do prosince 2014, by měly stát 266 milionů korun. Areál i prohlídkový okruh bude až do konce sezony přístupný i během ...

Z archivu...


Literatura

Táňa Keleová Vasilková - Cukr a sůl

cukrasulNa začátku roku vydalo nakladatelství Noxi další knihu oblíbené slovenské autorky Táni Keleové-Vasilkové Cukr a sůl. Klasicky se jedná o druhé vydání opatřené působivým a decentním přebalem.

 

 

...

Divadlo

Léto v Celetné bude opět rozmarné a Kašpar opět zamíří na Kašperk

celet200Divadelní spolek Kašpar patří k nemnoha souborům, které v červenci a srpnu nemají na programu divadelní prázdniny. V létě tak bude rušno nejen v Divadle v Celetné, ale tradičně také na hradě Kašperk.

...

Film

Ondřej Trojan dotočil historické drama TOMAN s Jiřím Macháčkem v hlavní roli

trojan perex 2Po 38 natáčecích dnech rozložených od loňského až po letošní podzim skončilo natáčení historického thrilleru TOMAN, v pořadí čtvrtého filmu režiséra Ondřeje Trojana.

 

...