Edita Vaňková pochází z malé vesničky na Jižní Moravě, ale protože je, jak sama říká, člověk toulavý, momentálně se se svými dětmi nachází na severu, v Podkrkonoší....
A protože má její duše ráda kolem sebe přírodní - přirozené prostředí, začala svým dětem vytvářet hračky z vlny.
"Vlna jako taková mě naprosto uchvátila... je teploučká, hřejivá, měkkoučká, terapeutická... prostě je skvělá... a dá se z ní vytvořit úplně všechno..od oblečení, botek, deček, kousátek až po krásné hračky pro naše nejmenší a malé (ale i velké). Prošla mi rukama řada přírodních materiálů, ale jakmile jsem se dotkla plstění, věděla jsem že tenhle materiál je "můj" a od té doby si doma tvořím, zkouším, kde co mě napadá a tak to hned realizuji... a napřestávám se divit jak tento materiál a moje ruce dokáží spolu vytvářet tak pěknoučké věci a jak se stále vyvíjí...", říká Edita.
Její začátky spočívaly, asi jako u spousty těch, co se s plstěním seznámili, v tvoření kuliček, válečků a dalších drobností, ale naštěstí po prvních dílčích úspěších neusnula na vavřínech. A protože měla zrovna malého synka, uplstila mu první botičky, vestičku, "nepropustné" kalhotky na látkové pleny, kousátka, a jak rostl a jeho věk tomu chtěl, tak i první panenku.
Znovu poskytnu slovo samotné Editě, protože právě ona dokáže svými slovy vystihnou emoce, které ji při tvorbě provázejí: "Byla a je to radost, když se mi pod rukama rodí "nový vlněný život", nikdy nevím jak to skončí, jaká bude... každá se rodí v jiné době, jiném místě, jiném rozpoložení... čekám (stejně jako čeká maminka na své děťátko) co mi pod rukama vznikne a jaká bytůstka že se to právě zrodila.... mám z nich radost, některé ke mě přirostou natolik, že se mi je nechce poslat do světa, ale přesto je pohoupu v náručí a pošlu do nových domovů..)))) Plstění, vlna... tvorba .. je pro mě radost, přirozené životní plynutí..."
A tak se zrodili Jeníček a Mařenka, Krakonoš, Červená Karkulka, Hloupý Honza, loupežník, víly a Kašpárek a spousta dalších roztomilých a měkkoučkých figurek s nádhernýma a laskavýma očima. Možná si je pojmenujete úplně jinak, ale v tom právě spočívá to kouzlo - v osobité fantazii každého z nás.
Díky plstěným postavičkám jako bych se vrátila do krajiny dětství a nebo se ocitla v pohádkovém světě, kde dobro vítězí nad zlem - a to je, alespoň na chvíli, moc a moc fajn!
| < Předchozí | Další > |
|---|
Ska kapela Sto zvířat, kterou původně založila partička nadšených pedagogů, vystupuje už od roku 1990. Při příležitosti koncertu skupiny v brněnském klubu Fléda jsme vyzpovídali frontmana a spoluzakladatele Jana Kalinu. Zaujal především svou pohotovostí a ...
K zimnímu času neodmyslitelně patří i tradiční rostliny, které nám doma i venku dělají radost tehdy, když příroda spí. Pokud vám na Nový rok ještě zbyde pár hodin volna, vydejte se na výstavu Rostliny vánočního času do pražského Toulc...
Nejnovější knížka Zdeňka Svěráka rozhodně čtenáře nezklame. Zdeněk Svěrák navazuje na tradici velkých vypravěčů malých příběhů, jako byl František Nepil, Miroslav Horníček nebo Karel Poláček. Vytvořil si svůj vlastní, pro něj charakteristický styl. Jeho ...
Brněnská rodačka Kateřina Tučková, autorka románů Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně a dalších, je v současné době jednou z nejlepších a nejprodávanějších českých spisovatelek. Na její poslední román s názvem Bílá Voda čekali čtenáři celýc...
Třetí pokračování úspěšné trilogie Hangover (Pařba na Třetí) dopadlo nad všechna očekávání. Patřím mezi ty, kterým se pod ruce dostala nejdříve druhá část série, Pařba v Bangkoku. Následně,...