Řepkovo peklo s vybranou společnosti

Řepkovo peklo s vybranou společnosti

Tisk

denik ze dna perexTuto společnost by si sám nikdy nevybral, byla mu určena. On, známý fotbalista, Sparťan tělem i duší, ale také rebel, bouřlivák a provokatér, má mezi vrahy, zloději, feťáky, psychicky nemocnými a pedofily strávit 2,5 roku.

 


Dokáže to? Sám neví. Stal se obyčejným muklem, který má hodně času přemýšlet v místě, kde neexistuje soukromí, kde neplatí žádné pravidlo na které byl zvyklý. Co ví je, že musí přežít, což znamená, přizpůsobit se, ale zachovat si vlastní já. Spoléhat sám na sebe a na těch pár lidí venku, kteří mu věří. Na jedné straně se učí říkat pane velící, na druhé vězeňský žargon a přezdívky. Obojí je stejně důležité, hierarchie je pevně daná. Věci, které ho na svobodě otravovaly, mají úplně jiný rozměr a ty běžné mají najednou vysokou cenu.

Deník suveréna, který arogancí a zlým pohledem zakrývá strach

Začíná si psát deník, spíše jsou to zápisky, tato terapie mu pomáhá. Chtěl by je věnovat každému, kdo zažil bezmocnost, pád i pocit nespravedlnosti. Zatím je na začátku. Svou zdánlivou suverenitou zakrývá strach, který by okolí ihned vycítilo. Pomáhá mu, že působí nepřístupně až arogantně se zlým pohledem. Neví, jak dlouho ti venku ho dokáží podporovat, čas ve vězení stojí. Pomáhají mu dopisy od nejbližších, zejména od přítelkyně a maminky. Těší se, až bude moci jim zavolat i když ví, že telefony jako dopisy jsou sledovaný. Nemá žádnou výhodu, je prostě mukl, který musí jíst co dostane, poslouchat křik, nadávky i osudy lidí. Chápe, že on musel padnout až na dno, aby se mohl změnit.

Neil Gaiman řekl: „někdy se vzbudíš, někdy tě pád zabije a někdy, když padáš, vzlétneš“.

A on chce vzlétnout. Víkendy jsou pro všechny nejhorším dnem. Deprese se snaží zahnat vzpomínkovými filmy ve své hlavě. Vrací se tak do Itálie, kde několik let hrál i do Anglie, připomíná si chvilky s přítelkyní. Pomáhá to zahnat nudu i když k tomu vnímá křik abstinujícího feťáka, hádky. Těší se, že si dá sprchu. Nemůže si jí dát kdykoliv. Zjišťuje, že mnohým lidem tam hygiena nic neříká. Smrad, špína je stále přítomná.

Práce šlechtí, přátelé posilují, naděje dává víru

Zlom pro něho nastává, když může pracovat. Nikdy nepracoval někde od - do a profesi pekaře nezná. Přesto se snaží vyřídit si zdravotní průkaz a je šťastný, když ho konečně dostane. Okolí nevěřilo, že to nevzdá, jelikož to obnášelo mnoho ponižujících procedur. A protože se jednalo o práci mimo věznici, musel absolvovat každodenní další ponižující procedury, aby nic nevynášel a hlavně nepřinášel. Zjišťuje, že ho práce baví, snaží se nezklamat spolupracovníky a začíná věřit, že to dá.

Velkým přínosem pro něho je přítelkyně, která neustále zařizuje potřebné věci i doklady pro odvolání. Začíná věřit, že soud dopadne dobře i když přítelkyně i advokátka se snaží jeho nadšení tlumit. I jeden z muklů mu říká, že stačí, když soudce bude slávista. Soud jeho žádosti nevyhověl a jemu se zbořil sen, být na vánoce doma. Zuřil a okolí mu šlo s cesty,pochopili jak mu je. S právničkou se dohodl na odvolání a snažil se tu poníženost, bezradnost až aroganci před soudem vypudit z hlavy. Pro bulvár, který na něm dlouhá léta parazitoval byl opět ideální objekt. Pomáhá mu práce v pekárně, kde už dělá zodpovědnější práci, ale hlavně jeho přítelkyně. Zpočátku nechápal, proč někteří muklové ani nechtějí na svobodu, ta mu nejvíce scházela. Jenže je tam venku většinou nikdo nečekal a neměli se kam vrátit, tady měli alespoň střechu nad hlavou, palandu a jídlo. O to víc oceňoval své zázemí, i když to přímo jim vyjádřit nedokázal. Na Vánoce i Silvestra udělal pro ostatní velké množství obložených chlebů, teď to umí, neučil se zadělávat a péci koláče, i když nákup produktů absolvoval v místní drahé kantýně.

Ví, že nikdy nebyl příkladem jak žít, vlastně se o to nikdy ani nesnažil. Jeho syrová zpověď boří mýtus o nápravném zařízení. Poznal, že skutečnost tam je jiná, a nejhůře tam dopadnou mladí, zejména z běžných rodin, pro které je snadné dostat se na šikmou plochu. Pro ně, jejich rodiče a dobré kamarády, je také určena tato kniha. Dozví se tam také, jak se na to mohou připravit.

Odvolací soud byl stanoven na leden bez účasti jeho a advokátky. Proto je v práci, maže tousty, bagety a zdobí je. Úzkost ho zasáhne v čase projednání, ví že další šance bude až na jaře, protože to nemůže vyjít. O svém propuštění se dozví od spolupracovnice, která to slyšela ve zprávách. Přejí mu to, byl spolehlivý dříč. Pocit štěstí je větší než nespravedlnost na kterou byl alergický celý život. Přežil v pekle.

denik ze dna

Deník ze dna
Autor : Tomáš Řepka
Žánr : autobiografie
Nakladatelství : Euromedia a.s. v edici Brána
Rok vydání : 2020
Počet stran : 369
Hodnocení : 90 %

www.euromedia.cz/tomas-repka-denik-ze-dna/kniha/12621/



 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Miluju jaro a podzim,“ prozradila nám spisovatelka Alena Jakoubková

alena jakoubkova 200Léto je v plném proudu, slunce pálí o sto šest, na mnohé se přilepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“). Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen dobí...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Škyťák cvičí draka – drak cvičí se Škyťákem

sky 200S draky to není vůbec jednoduché, dělají si, co si zamanou, poslouchají jen tehdy, když se na ně řve. Tedy podle dlouholeté vikingské praxe. Jenže Škyťák Šelmovská Štika III., následník trůnu a naděje celého kmene Chlupatých Chuligánů...


Literatura

Agatha Christie: A pak nezbyl žádný...v novém překladu o černoušcích ani zmínka

a-pak-nezbyl-zadny perexDetektivka z roku 1939 je skvostem z jednoduchého důvodu. Deset malých černoušků v novém překladu! Jaká bude? „Do moderního sídla na osamělém ostrově se sjíždí několik hostů. U večeře se dozvídají děsivou pravdu...

Divadlo

Moderní zpracování klasického příběhu

Cyrano perexPaříž, 17. století. Cyrano z Bergeracu (Luboš Veselý) je nápadný nejen díky svému vtipu, pohotovosti a básnickému umění, ale především kvůli svému mimořádně velkému nosu. Miluje svou nádhernou sestřenici Roxanu (Natálie Řehořová), o kterou má ...

Film

Téměř ztracené Brehy nehy se vracejí

altFero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...