Strašidelné povídky frčí

Strašidelné povídky frčí

Email Tisk

altHorory frčí. Čtou je rádi dospělí, nacházejí v nich oblibu děti. Strašení bylo, je a bude in. Vždyť se s ním setkáváme od mala, kdy jsme se báli o pohádkové hrdiny, kteří bojovali s příšerami, čaroději, ježibabami a jinými potvorami. Mladá fronta přispěla do ranečku „lekavých povídek“ knížkou Půlminutové horory. Je pravda, že všechny příběhy jsou krátké, úderné a hlavně neskutečně napínavé. Hrají si s představami čtenáře, podněcují jeho fantazii, jen naznačují.

 

Výběr 72 příběhů poskládala do velmi pěkného celku editorka Susan Richová, oo které se v medajlonku říká, že strašila jako redaktorka v starých nakladatelstvích v New Yorku a Torontu, kde dnes žije se svým ďábelským manželem a děsivými dětmi. Takže, odbornice na slovo vzatá. Podmínkou zařazení příběhu do sborníku byla stručnost, děsivost a napětí založené především na psychologických faktorech. V žádném příběhu či komiksu se nesetkáte s velkými monstry, tady se straší pocity, náznaky a jitřením fantazie…

Došel jsem příliš daleko, až jsem skončil v části města, kde všechny domy vypadaly opuštěně. Pouliční lampy se rozsvítily a já běhal od jednoho kruhu bílého světla k druhému a hledal něco, co by mi bylo povědomé.
Nakonec, když jsem seznal, že jsem se dočista ztratil, jsem přišel k domu, kde pohyb záclon naznačoval, že není opuštěný. Doufal jsem, že se dozvím, kudy dál, a zaklepal jsem na dveře.
Muž, který mi otevřel, byl mým příchodem až podezřele nadšen. Jako by na mě nebo někoho podobného čekal. Uvedl mě do potemnělého pokoje.
„Takže nikdo neví, že tu jsi,“ pronesl.
Uslyšel jsem otočení klíče v zámku.
(Gloria Whelanová: Příliš dlouhá procházka; Půlminutové horory, Mladá fronta, 2012, str. 32)

Po takovémto příběhu bych neusnula – a takových je tady většina. Všechny jsou uvěřitelné, všechny se mohly skutečně přihodit. Krátké příběhy, básně, balady, nejsou delší, než dvě tiskové strany a prostřídávají je děsivé ilustrace a hororové komiksy. Jsou ve stejném duchu, jako texty. Nápadité, jednoznačné, strašidelné. Jasným důkazem je třeba ilustrace Jona Klassena (Legenda o Alexandře a Róze) ze strany 21, na níž je vyobrazen ponurý dům s kůlnou, kolem kterého se rozkládá chmurná zahrada s holými stromy a jedním rýčem a v obrázku jsou zakreslena čísla od jedné do sedmi. Pod ilustrací je jednoduchá legenda k číslům – velmi snadno zjistíte, co se v domě událo a vaše fantazie začne pracovat na plné obrátky.

alt

Myslím, že není třeba dodávat víc. Velmi oceňuji mistrovství autorů, za jejich stručnost a skvělé pointy. Stejná slova chvály zasluhuje Lucie Křesťanová za jejich překlad. Ilustrace celému povedenému sborníku dodávají pověstnou třešničku na dortu. Celkový dojem – zdařilý projekt, který nadchne děti i dospělé. Jen ještě jednou zdůrazňuji – nečtěte tyto horory před spaním. Zaručeně neusnete. Rada na závěr – kdo nemusí pavouky, nechť vynechá strany 86 a 87. Po téhle povídce se jich bude bát ještě víc!

Půlminutové horory. 72 příběhů, které vás nenechají spát!
Editor:  Susan Richová
Překladatel:  Lucie Křesťanová
Žánr: horory
Vydáno: 2012
Stran: 150
Vydalo nakladatelství:  Mladá fronta
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Mladá fronta

 


 
Banner

Rozhovor

Fotograf Pavel Krásenský: „Pokud mám možnost mít v lednici své malé místo, kde si uchovávám usmrcený hmyz, tak je rodina opravdu velmi tolerantní“

200rozV rámci Listopadu, měsíce fotografie na našem webu jsme se rozhodli vyzpovídat i některé české fotografy. Prvním z nich je Pavel Krásenský, jehož ilustrace jste už určitě viděli v nějaké učebnici biologie. Jeho parketou je totiž makrofotografie hmyzu a ...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (33)

Z archivu...

Čtěte také...

Poznejte Dámu s veverkou

Dama s veverkou perexNakladatelství Jota vydalo román Dáma s veverkou americké autorky Elizabeth McKinzieové, který předcházely samé kladné recenze a byl také nominován na cenu National Book Award for Fiction za rok 2016.


Literatura

Bylo nebylo – Once Upon a Time

bylo 200Pohádkový příběh v realistickém světě, to jest dílo Bylo nebylo. Dost diváků knihu může znát ze seriálové adaptace, jež nese název Once Upon a Time, a právě jejich ohlasy tvrdí, že tuto knihu je nejlepší číst po zhlédnutí seriálu. Ovšem je to pravda?

Divadlo

KoresponDance 2012

KoresponDance 2012V Praze a Brně se letos uskuteční již 4. ročník Mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance 2012. Zahajovací večer se koná dnes 27. listopadu v pražském Divadle Archa a...

Film

Když draka a jeho jezdce pojí společné vědomí

Eragon 200Mimořádný úspěch "fantasy" filmů, velkolepých epopejí z rodu Pána prstenů a nejnověji Hobita, uspíšil vznik dalších obdobně zacílených děl. Vyznačují se touž realizační rozmáchlostí zvláště při bitevních výjevech, t...