Dům stínů je sice dobrá adresa, ale určitě ne místo pro život
Banner

Dům stínů je sice dobrá adresa, ale určitě ne místo pro život

dum-stinu bbart 200Filmové horory opravdu můžu, i když už mě po těch letech jen tak něco nevyvede z klidu. Strašidelné příběhy na papíře jsem nikdy nevyhledávala, nikdy jsem nehltala Stopy hrůzy, knižní horor je pro mě oblastí neprobádanou. Po knize Deana Koontze Dům stínů jsem sáhla bez většího očekávání.

 

 

Pendleton, honosné sídlo, které stojí na vrcholu Shadow Hill, má děsivou minulost. Každých 38 let dochází v těchto místech k záhadným zmizením, vraždám a jen těžko vysvětlitelným událostem. Vlastně nejen minulost je v Pendletonu děsivá. V přítomnosti, kterou dělí od posledních krvavých událostí právě 38 let, se pomalu ale jistě začínají opět probouzet démoni, či něco jiného krvelačného, a dělají si zálusk na stávající obyvatele Pendletonu. To něco nepochází z tohoto světa, ale dává to obyvatelům o své existenci nejdříve méně a postupem času více vědět. To něco souvisí s časovou smyčkou či mostem, který spojuje minulost s budoucností, chcete-li. Nutno zdůraznit, že s budoucností temnou, takovou, kterou by si nikdo nepřál. S budoucností, ve které budou muset obyvatelé Pendletonu bojovat o přežití s nepřítelem zákeřným a nelítostným.

Vzhledem k tomu, že filmových hororů jsem viděla nepočítaně, neseděl mi „časový harmonogram“ servírování událostí. Jsem zvyklá na střídmější předkrm, po kterém následuje vydatný hlavní chod. V případě Domu stínů se však již od začátku jedná o velmi hutná a objemná sousta. Po přečtení prvních pěti kapitol jsem si říkala, že autor bourá klišé o postupné gradaci příběhu a k vrcholu se dostává velmi záhy. Několikrát mi na mysli vytanula otázka, zda by nebylo záhodno postupovat dějem menšími krůčky, nevystřílet si munici děsuplnosti hned ze začátku. Po přečtení každého odstavce jsem se sama sebe ptala, čím bude autor pokračovat? Nepoveze se to dál na vlně, která bude s přibývajícími stránkami opadat, a výsledkem bude přízemní klouzání v závěrečných fázích knihy? Nestalo se tak, příběh postupně a především nenuceně graduje. Pokud však lze s trochou nadsázky přirovnat vrchol knihy k vrcholu kopce, při čtení knihy Dům stínů překonáte největší výškový rozdíl v první čtvrtině cesty, potom už stoupáte docela mírně.

dum-stinu bbart

Docela silné zklamání jsem pociťovala při čtení druhé poloviny knihy. Netvrdím, že by byla druhá polovina knihy slabá, ale tak nějak nemusím story á la Terminátor, tedy že lidstvo jednou zanikne kybernetickou rukou či jinou tělesnou částí vynálezu, jenž je dílem lidského mozku, že nastanou dny, kdy stroje nebo posthumanoidní bytosti zničí lidstvo. Právě tento můj předsudek je nejspíš příčinou, že jsem knihu dočítala tak nějak z pocitu, že „teď, těsně před koncem, už to nevzdám“.

Pokud milovník hororů na papíře sáhne po knize Deana Koonze Dům stínů, rozhodně mu v rukou neskončí nějaký brakový titul. Na druhou stranu ale nesmí očekávat převratné dílo daného žánru. Čtivost a poutavost však knize neschází, jinými slovy milovníky tohoto žánru pravděpodobně moc nenadchne, ale nejspíš také neurazí.

Dům stínů
Autor: Dean Koontz
Žánr: thriller
Vydáno: 2012
Stran: 350
Vydalo nakladatelství: BB / art
Hodnocení: 45 %

Zdroj foto: BB / art



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Nepodceňujte důležitost vyšetření sluchu. V roce 2050 bude jeho ztrátou postiženo až 900 milionů lidí

REJA Rozhovor Ing. Strnada perexU příležitosti Světového dne sluchu vám dnes přinášíme rozhovor s panem inženýrem Strnadem o sluchu, sluchových ztrátách a možnostech jejich kompenzace, o tom, jak si vybrat vhodné sluchadlo, a proč ...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500 – 1550)

socharstvi a malirstvi200Lucas Cranach starší byl umělcem všestranného talentu, jehož výtvarné dílo nalezlo ve své době nebývalou odezvu a zasáhlo i do Čech prostřednictvím jeho žáků a následovníků.                                    


Literatura

Trámoš a Světlík – strašidla z půdy

altKnížka Milana Valenty s ilustracemi Ivana Mračka Půďáci ze staré školy vyšla již na podzim loňského roku. Ale bylo by škoda, si jí nevšimnout. Především je krásně vybavená. Nakladatelství Práh ...

Divadlo

Festival Apostrof zve milovníky evropského divadla

altJiž čtrnáctý ročník divadelního festivalu nezávislé a amatérské tvorby startuje poslední červnový den. Celkem devět představení ve čtyřech dnech se odehraje v Divadle Na Zábradlí a v experimentálních prostorech NoDu. Objeví se ...

Film

Film Stroj času prošel zkouškou času

200 filmStarodávný film Stroj času (1960) je tehdejším Oscarovým snímkem. Dějí se v něm totiž naprosto neuvěřitelné věci. Když pomineme, že byla v té době televize už jakousi samozřejmostí, i tak byl pro lidi nejvíce fascinující prostý pohyb vteřinové ruč...