Reklama
Banner

David Háva: Bez lásky k dobrému jídlu se tato práce dělat nedá

culi perexU čtení tohoto rozhovoru by se vám měly sbíhat sliny – točí se totiž kolem fotografování jídla. V čem spočívá ten trik, aby výsledný pokrm vypadal k nakousnutí? Dekoruje jídla David Háva ze společnosti Culinairephoto i doma? 

 

 

Davide, oslovili jsme tě proto, že se zabýváš netradičním typem fotografování, a sice jídel. Můžeš nám v úvodu popsat vaše služby? 
Zabýváme se nejen fotografováním jídla, ale provádíme kompletní servis na klíč. Konkrétně nabízíme klientům vytvoření celého materiálu o jídle, ať už jde o PR materiál, kalendář nebo třeba článek do časopisu. 

Jaký je postup od objednávky po celou realizaci zakázky? Podle popisu je jasné, že se nejedná jen o samotné focení.
V praxi to znamená, že ve spolupráci s kolegyní Erikou Pilátovou klientovi nabídneme vytvoření celého konceptu od návrhu receptů, vizuálního stylu, zajištění surovin, dekoru a food stylingu, až po přípravu pokrmů. Teprve potom přichází na řadu samotné fotografování a tvorba finálního textového materiálu. 

Jídla musíte i připravovat? A někdy i psát doprovodné texty? To znamená, že musíš i popsat recept? 
Záleží na konkrétním zadání, někdy jídla připravujeme sami, jindy ve spolupráci s profesionálními kuchaři, pokud se fotografuje například v restauraci. Příprava textových materiálů obnáší samozřejmě i popis receptu, to je běžná praxe. 

culi 1

Jak moc musíš být zběhlý ve vaření a celkově v orientaci v potravinách? 
Přípravou pokrmů se zabývá kolegyně a samozřejmě musí umět vařit, je nutné ovládat postupy a způsoby příprav širokého spektra pokrmů, to je nezbytné a patří to k profesi. 

Zákazník má i možnost si jídlo připravit ve vašem ateliéru? Není zde riziko, že nebudete mít nějaké suroviny či nářadí? 
Samotnému fotografování v ateliéru předchází pečlivá příprava. Je potřeba předem zajistit všechny potřebné suroviny, nejlépe čerstvé. Dále je potřeba obstarat veškerý dekor, toto je doménou kolegyně, obchází bazary, bleší trhy nebo specializované obchody a sbírá nejrůznější nádobí, příbory, sklenice, talíře, ubrusy a podobně, a budujeme tak dlouhodobě fundus. Pokud při samotném fotografování přece jen něco chybí, ať už při vaření nebo dekorování, je potřeba improvizovat, ovšem to je věc praxe a potřebných zkušeností. 

Co je úplně nejdůležitější na fotografování jídla?
Asi láska k dobrému jídlu, bez toho se tato práce dělat nedá. 

Můžeš prozradit nějaký trik na to, aby jídlo na fotografii vypadalo chutněji a bylo takzvaně „k nakousnutí“? 
Ten nejzákladnější trik je, že jídlo musí být čerstvě připravené, to ničím nenahradíte. Proto je potřeba celou akci důkladně načasovat tak, aby celá scéna včetně dekorací byla nachystána ještě před tím, než jídlo přistane na stole, samotné fotografování pak proběhne ve většině případů poměrně rychle. Dalším důležitým momentem ve fotografii je práce se světlem. Volbou vhodného nasvícení scény modulujete zobrazovaný předmět, můžete zdůraznit nebo naopak potlačit určité partie fotografovaného jídla. Například u fotografování vánočního cukroví zvolíte jinou světelnou atmosféru, než u fotografování snídaně. 

culi 4

Záleží hodně na tom, jestli použiješ třeba červený, černý nebo obligátní bílý talíř? 
Samozřejmě, barevná skladba je dalším ze stavebních prvků jakékoli fotografie, proto výběr vhodného nádobí nebo ubrusu je zásadní. A nejde jen o barevnost doplňků, ale i o styl, pokud například fotografujete českou kuchyni v tradičním stylu, určitě nepoužijete moderní designové talíře. 

Do jaké míry je tato práce tvůrčí? Kde se nejvíce projeví nápady a originalita?
Všechno se odvíjí od toho, jaké mantinely máte dány klientem. Je pravda, že většina zadání je poměrně konzervativní a zadavatelé většinou následují ověřené, a tudíž okoukané modely. Stačí se ale podívat např. do některých vybraných zahraničních časopisů a všimnete si, že fotografie jídla se dá pojmout v zásadě jako výtvarná fotografie, kde je kladen důraz na emotivní sdělení. V našich podmínkách ale těžko vzniká něco původnějšího, většinou se s časovým odstupem kopírují zahraniční modely, je to stejné jako například u televizních formátů. 

Jak dlouho se věnuješ focení a připravování jídel? Vnímáš za tu dobu nějaké změny v české kuchyni? 
Za tu dobu co fotografuji jídlo, se toho v české kuchyni událo poměrně dost, ale mám dojem, že ne všechno vede správným směrem. Je dobré, že se o naší kuchyni mluví a věci se mění, ale zdá se mi, že v některých momentech slepě přejímáme některé návyky ze zahraničí. Myslím si, že se česká kuchyně může přirozeně a kultivovaně vyvíjet, aniž bychom museli konzumovat arašídové máslo nebo javorový sirup. Někdy se stačí podívat do starých kuchařek, tam je dost zapomenuté inspirace. 

culi 3

Jak ses k této práci dostal? Můžeš říct, že Tě naplňuje? 
Přišlo to nějak přirozeně, od malička jsem rád pomáhal v kuchyni, takže vztah k vaření (i k jídlu) jsem si spontánně vytvořil už jako kluk. Když jsem se po letech dostal k focení jídla, věděl jsem, že se spojily dvě vášně, fotografie a vaření. 

Jak jsi na tom s vařením doma? Také dekoruješ jídlo jak jen to jde nebo jsi rád, že může vypadat „obyčejně“?
Vzhledem k tomu, že je pro mě jídlo především zábava, tak vařím doma poměrně často. Rád chodím na trh pro čerstvé potraviny, občas zkouším nové recepty. Co mě baví, je objevovat variace na notoricky známá jídla. Například šunkofleky zapékané se zelím nebo slovenská kapustnica - varianta zelňačky, to mě baví, jak se liší recepty v podstatě rodina od rodiny, vesnici od vesnice. 

culi

Rozhovor zakončím otázkou na tvé plány. Chystáš něco speciálního do budoucna? Nebo máš nějaký nesplněný sen? 
V poslední době jsem pro jednoho klienta začal natáčet videa související právě s vařením, jde o různé advertoriály nebo postupy přípravy jídel, je to zajímavá práce ve větším týmu lidí a liší se i logika pracovního postupu. Je to nová zkušenost po odborné i po kulinářské stránce. A nesplněný sen? Rád bych se jako fotograf podílel na vydání kuchařky. 

Děkuji za rozhovor! 

Zdroj foto: jídlo: culinairephoto, fotografie z akce: Marcel Rozhoň, portrét: archiv autora



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 15

Partneři

Čtěte také...

Sto zvířat: „Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách bude naše nejroztomilejší deska“

200rozSka kapela Sto zvířat, kterou původně založila partička nadšených pedagogů, vystupuje už od roku 1990. Při příležitosti koncertu skupiny v brněnském klubu Fléda jsme vyzpovídali frontmana a spoluzakladatele Jana Kalinu. Zaujal především svou pohotovostí a ...

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Jak na Biodynamické zahradničení

biodynamicke zahradniceni 200V Knižním klubu nedávno vyšla moc pěkná kniha autora Montyho Waldina s názvem Biodynamické zahradničení podle přírodních cyklů a lunárního kalendáře. Nečekejte recepty na nějaká zaklínadla ani různé čáry, ale na...

Divadlo

Divadlo VOSTO5 a režisér Jiří Havelka připravují v Baráčnické rychtě Dechovku: představení o dobronínském masakru s živou hudbou Jana Kaliny ze Sto zvířat

200divSál pražské Baráčnické rychty se stane dějištěm nové inscenace Dechovka Divadla VOSTO5, kterou připravuje na základě skutečných poválečných událostí režisér Jiří Havelka s více než dvaceti pěti herci, hudebníky a tanečníky. Mezi nimi jsou kromě členů soubo...

Film

Film - náš pomocník

film200V posledních letech byly několikrát zveřejněny soubory filmů, sjednocených autory (cestopisy Hanzelky a Zikmunda), případně výrobcem (zlínské reklamy). Nyní Národní filmový ústav ve spolupráci s Filmexportem vydal záslužný komplet krátkých filmů z 50. ...