Reklama

David Háva: Bez lásky k dobrému jídlu se tato práce dělat nedá

culi perexU čtení tohoto rozhovoru by se vám měly sbíhat sliny – točí se totiž kolem fotografování jídla. V čem spočívá ten trik, aby výsledný pokrm vypadal k nakousnutí? Dekoruje jídla David Háva ze společnosti Culinairephoto i doma? 

 

 

Davide, oslovili jsme tě proto, že se zabýváš netradičním typem fotografování, a sice jídel. Můžeš nám v úvodu popsat vaše služby? 
Zabýváme se nejen fotografováním jídla, ale provádíme kompletní servis na klíč. Konkrétně nabízíme klientům vytvoření celého materiálu o jídle, ať už jde o PR materiál, kalendář nebo třeba článek do časopisu. 

Jaký je postup od objednávky po celou realizaci zakázky? Podle popisu je jasné, že se nejedná jen o samotné focení.
V praxi to znamená, že ve spolupráci s kolegyní Erikou Pilátovou klientovi nabídneme vytvoření celého konceptu od návrhu receptů, vizuálního stylu, zajištění surovin, dekoru a food stylingu, až po přípravu pokrmů. Teprve potom přichází na řadu samotné fotografování a tvorba finálního textového materiálu. 

Jídla musíte i připravovat? A někdy i psát doprovodné texty? To znamená, že musíš i popsat recept? 
Záleží na konkrétním zadání, někdy jídla připravujeme sami, jindy ve spolupráci s profesionálními kuchaři, pokud se fotografuje například v restauraci. Příprava textových materiálů obnáší samozřejmě i popis receptu, to je běžná praxe. 

culi 1

Jak moc musíš být zběhlý ve vaření a celkově v orientaci v potravinách? 
Přípravou pokrmů se zabývá kolegyně a samozřejmě musí umět vařit, je nutné ovládat postupy a způsoby příprav širokého spektra pokrmů, to je nezbytné a patří to k profesi. 

Zákazník má i možnost si jídlo připravit ve vašem ateliéru? Není zde riziko, že nebudete mít nějaké suroviny či nářadí? 
Samotnému fotografování v ateliéru předchází pečlivá příprava. Je potřeba předem zajistit všechny potřebné suroviny, nejlépe čerstvé. Dále je potřeba obstarat veškerý dekor, toto je doménou kolegyně, obchází bazary, bleší trhy nebo specializované obchody a sbírá nejrůznější nádobí, příbory, sklenice, talíře, ubrusy a podobně, a budujeme tak dlouhodobě fundus. Pokud při samotném fotografování přece jen něco chybí, ať už při vaření nebo dekorování, je potřeba improvizovat, ovšem to je věc praxe a potřebných zkušeností. 

Co je úplně nejdůležitější na fotografování jídla?
Asi láska k dobrému jídlu, bez toho se tato práce dělat nedá. 

Můžeš prozradit nějaký trik na to, aby jídlo na fotografii vypadalo chutněji a bylo takzvaně „k nakousnutí“? 
Ten nejzákladnější trik je, že jídlo musí být čerstvě připravené, to ničím nenahradíte. Proto je potřeba celou akci důkladně načasovat tak, aby celá scéna včetně dekorací byla nachystána ještě před tím, než jídlo přistane na stole, samotné fotografování pak proběhne ve většině případů poměrně rychle. Dalším důležitým momentem ve fotografii je práce se světlem. Volbou vhodného nasvícení scény modulujete zobrazovaný předmět, můžete zdůraznit nebo naopak potlačit určité partie fotografovaného jídla. Například u fotografování vánočního cukroví zvolíte jinou světelnou atmosféru, než u fotografování snídaně. 

culi 4

Záleží hodně na tom, jestli použiješ třeba červený, černý nebo obligátní bílý talíř? 
Samozřejmě, barevná skladba je dalším ze stavebních prvků jakékoli fotografie, proto výběr vhodného nádobí nebo ubrusu je zásadní. A nejde jen o barevnost doplňků, ale i o styl, pokud například fotografujete českou kuchyni v tradičním stylu, určitě nepoužijete moderní designové talíře. 

Do jaké míry je tato práce tvůrčí? Kde se nejvíce projeví nápady a originalita?
Všechno se odvíjí od toho, jaké mantinely máte dány klientem. Je pravda, že většina zadání je poměrně konzervativní a zadavatelé většinou následují ověřené, a tudíž okoukané modely. Stačí se ale podívat např. do některých vybraných zahraničních časopisů a všimnete si, že fotografie jídla se dá pojmout v zásadě jako výtvarná fotografie, kde je kladen důraz na emotivní sdělení. V našich podmínkách ale těžko vzniká něco původnějšího, většinou se s časovým odstupem kopírují zahraniční modely, je to stejné jako například u televizních formátů. 

Jak dlouho se věnuješ focení a připravování jídel? Vnímáš za tu dobu nějaké změny v české kuchyni? 
Za tu dobu co fotografuji jídlo, se toho v české kuchyni událo poměrně dost, ale mám dojem, že ne všechno vede správným směrem. Je dobré, že se o naší kuchyni mluví a věci se mění, ale zdá se mi, že v některých momentech slepě přejímáme některé návyky ze zahraničí. Myslím si, že se česká kuchyně může přirozeně a kultivovaně vyvíjet, aniž bychom museli konzumovat arašídové máslo nebo javorový sirup. Někdy se stačí podívat do starých kuchařek, tam je dost zapomenuté inspirace. 

culi 3

Jak ses k této práci dostal? Můžeš říct, že Tě naplňuje? 
Přišlo to nějak přirozeně, od malička jsem rád pomáhal v kuchyni, takže vztah k vaření (i k jídlu) jsem si spontánně vytvořil už jako kluk. Když jsem se po letech dostal k focení jídla, věděl jsem, že se spojily dvě vášně, fotografie a vaření. 

Jak jsi na tom s vařením doma? Také dekoruješ jídlo jak jen to jde nebo jsi rád, že může vypadat „obyčejně“?
Vzhledem k tomu, že je pro mě jídlo především zábava, tak vařím doma poměrně často. Rád chodím na trh pro čerstvé potraviny, občas zkouším nové recepty. Co mě baví, je objevovat variace na notoricky známá jídla. Například šunkofleky zapékané se zelím nebo slovenská kapustnica - varianta zelňačky, to mě baví, jak se liší recepty v podstatě rodina od rodiny, vesnici od vesnice. 

culi

Rozhovor zakončím otázkou na tvé plány. Chystáš něco speciálního do budoucna? Nebo máš nějaký nesplněný sen? 
V poslední době jsem pro jednoho klienta začal natáčet videa související právě s vařením, jde o různé advertoriály nebo postupy přípravy jídel, je to zajímavá práce ve větším týmu lidí a liší se i logika pracovního postupu. Je to nová zkušenost po odborné i po kulinářské stránce. A nesplněný sen? Rád bych se jako fotograf podílel na vydání kuchařky. 

Děkuji za rozhovor! 

Zdroj foto: jídlo: culinairephoto, fotografie z akce: Marcel Rozhoň, portrét: archiv autora



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

MerelyWild: „Naše hudba je inspirovaná životem a velkými sny“

merely wild200Na festivalu Sunday Music Jam 14. září v pražské Stromovce, se mimo jiné představí skupina MerelyWild. Vévodí jí Veronika Wildová, která nám spolu s kytaristou Martinem odpověděla na několik zvídavých otázek.  

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Lucie v pozici stromu: Román plný jógy, lásky a odpuštění

Lucie perexLucie, Diana, Leona a Marie. Čtyři kamarádky, čtyři osudy. Čtyři příběhy se společným jmenovatelem, kterým překvapivě není muž, ale docela obyčejné cvičení – jóga.

...

Divadlo

PERFORMALITA: Tělo moje
Performalita Telo moje obrInscenované scénické čtení současné divadelní hry polského autora Marka Pruchniewského Tělo moje je prvním překladem této hry do češtiny a zároveň jejím prvním uvedením v Čechách. Vzniká za spolupráce Performal...

Film

Do dávných tajemství není radno vstupovat

ztracena branaS policejním komisařem (Jiří Dvořák) a jeho kolegyní (Anna Geislerová) jsme se setkali už v Ďáblově bibli, kde společně s odborníkem na náboženství (Ivan Trojan) řešili s...