David Háva: Bez lásky k dobrému jídlu se tato práce dělat nedá
Banner

David Háva: Bez lásky k dobrému jídlu se tato práce dělat nedá

culi perexU čtení tohoto rozhovoru by se vám měly sbíhat sliny – točí se totiž kolem fotografování jídla. V čem spočívá ten trik, aby výsledný pokrm vypadal k nakousnutí? Dekoruje jídla David Háva ze společnosti Culinairephoto i doma? 

 

 

Davide, oslovili jsme tě proto, že se zabýváš netradičním typem fotografování, a sice jídel. Můžeš nám v úvodu popsat vaše služby? 
Zabýváme se nejen fotografováním jídla, ale provádíme kompletní servis na klíč. Konkrétně nabízíme klientům vytvoření celého materiálu o jídle, ať už jde o PR materiál, kalendář nebo třeba článek do časopisu. 

Jaký je postup od objednávky po celou realizaci zakázky? Podle popisu je jasné, že se nejedná jen o samotné focení.
V praxi to znamená, že ve spolupráci s kolegyní Erikou Pilátovou klientovi nabídneme vytvoření celého konceptu od návrhu receptů, vizuálního stylu, zajištění surovin, dekoru a food stylingu, až po přípravu pokrmů. Teprve potom přichází na řadu samotné fotografování a tvorba finálního textového materiálu. 

Jídla musíte i připravovat? A někdy i psát doprovodné texty? To znamená, že musíš i popsat recept? 
Záleží na konkrétním zadání, někdy jídla připravujeme sami, jindy ve spolupráci s profesionálními kuchaři, pokud se fotografuje například v restauraci. Příprava textových materiálů obnáší samozřejmě i popis receptu, to je běžná praxe. 

culi 1

Jak moc musíš být zběhlý ve vaření a celkově v orientaci v potravinách? 
Přípravou pokrmů se zabývá kolegyně a samozřejmě musí umět vařit, je nutné ovládat postupy a způsoby příprav širokého spektra pokrmů, to je nezbytné a patří to k profesi. 

Zákazník má i možnost si jídlo připravit ve vašem ateliéru? Není zde riziko, že nebudete mít nějaké suroviny či nářadí? 
Samotnému fotografování v ateliéru předchází pečlivá příprava. Je potřeba předem zajistit všechny potřebné suroviny, nejlépe čerstvé. Dále je potřeba obstarat veškerý dekor, toto je doménou kolegyně, obchází bazary, bleší trhy nebo specializované obchody a sbírá nejrůznější nádobí, příbory, sklenice, talíře, ubrusy a podobně, a budujeme tak dlouhodobě fundus. Pokud při samotném fotografování přece jen něco chybí, ať už při vaření nebo dekorování, je potřeba improvizovat, ovšem to je věc praxe a potřebných zkušeností. 

Co je úplně nejdůležitější na fotografování jídla?
Asi láska k dobrému jídlu, bez toho se tato práce dělat nedá. 

Můžeš prozradit nějaký trik na to, aby jídlo na fotografii vypadalo chutněji a bylo takzvaně „k nakousnutí“? 
Ten nejzákladnější trik je, že jídlo musí být čerstvě připravené, to ničím nenahradíte. Proto je potřeba celou akci důkladně načasovat tak, aby celá scéna včetně dekorací byla nachystána ještě před tím, než jídlo přistane na stole, samotné fotografování pak proběhne ve většině případů poměrně rychle. Dalším důležitým momentem ve fotografii je práce se světlem. Volbou vhodného nasvícení scény modulujete zobrazovaný předmět, můžete zdůraznit nebo naopak potlačit určité partie fotografovaného jídla. Například u fotografování vánočního cukroví zvolíte jinou světelnou atmosféru, než u fotografování snídaně. 

culi 4

Záleží hodně na tom, jestli použiješ třeba červený, černý nebo obligátní bílý talíř? 
Samozřejmě, barevná skladba je dalším ze stavebních prvků jakékoli fotografie, proto výběr vhodného nádobí nebo ubrusu je zásadní. A nejde jen o barevnost doplňků, ale i o styl, pokud například fotografujete českou kuchyni v tradičním stylu, určitě nepoužijete moderní designové talíře. 

Do jaké míry je tato práce tvůrčí? Kde se nejvíce projeví nápady a originalita?
Všechno se odvíjí od toho, jaké mantinely máte dány klientem. Je pravda, že většina zadání je poměrně konzervativní a zadavatelé většinou následují ověřené, a tudíž okoukané modely. Stačí se ale podívat např. do některých vybraných zahraničních časopisů a všimnete si, že fotografie jídla se dá pojmout v zásadě jako výtvarná fotografie, kde je kladen důraz na emotivní sdělení. V našich podmínkách ale těžko vzniká něco původnějšího, většinou se s časovým odstupem kopírují zahraniční modely, je to stejné jako například u televizních formátů. 

Jak dlouho se věnuješ focení a připravování jídel? Vnímáš za tu dobu nějaké změny v české kuchyni? 
Za tu dobu co fotografuji jídlo, se toho v české kuchyni událo poměrně dost, ale mám dojem, že ne všechno vede správným směrem. Je dobré, že se o naší kuchyni mluví a věci se mění, ale zdá se mi, že v některých momentech slepě přejímáme některé návyky ze zahraničí. Myslím si, že se česká kuchyně může přirozeně a kultivovaně vyvíjet, aniž bychom museli konzumovat arašídové máslo nebo javorový sirup. Někdy se stačí podívat do starých kuchařek, tam je dost zapomenuté inspirace. 

culi 3

Jak ses k této práci dostal? Můžeš říct, že Tě naplňuje? 
Přišlo to nějak přirozeně, od malička jsem rád pomáhal v kuchyni, takže vztah k vaření (i k jídlu) jsem si spontánně vytvořil už jako kluk. Když jsem se po letech dostal k focení jídla, věděl jsem, že se spojily dvě vášně, fotografie a vaření. 

Jak jsi na tom s vařením doma? Také dekoruješ jídlo jak jen to jde nebo jsi rád, že může vypadat „obyčejně“?
Vzhledem k tomu, že je pro mě jídlo především zábava, tak vařím doma poměrně často. Rád chodím na trh pro čerstvé potraviny, občas zkouším nové recepty. Co mě baví, je objevovat variace na notoricky známá jídla. Například šunkofleky zapékané se zelím nebo slovenská kapustnica - varianta zelňačky, to mě baví, jak se liší recepty v podstatě rodina od rodiny, vesnici od vesnice. 

culi

Rozhovor zakončím otázkou na tvé plány. Chystáš něco speciálního do budoucna? Nebo máš nějaký nesplněný sen? 
V poslední době jsem pro jednoho klienta začal natáčet videa související právě s vařením, jde o různé advertoriály nebo postupy přípravy jídel, je to zajímavá práce ve větším týmu lidí a liší se i logika pracovního postupu. Je to nová zkušenost po odborné i po kulinářské stránce. A nesplněný sen? Rád bych se jako fotograf podílel na vydání kuchařky. 

Děkuji za rozhovor! 

Zdroj foto: jídlo: culinairephoto, fotografie z akce: Marcel Rozhoň, portrét: archiv autora



Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Markéta Baňková: Do fiktivních světů se ponořuji na dlouho – od začátku do konce!

malickost200Těšila jsem se na rozhovor s touto českou autorkou, především s otázkou, do jakéhože stavu vědomí se dostává při svém psaní. Protože tohle je opravdu talent, ať si o Maličkosti myslíte, co chcete. Má talent se dostat do čiré fantazie, vést př...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Hedvika

hed 200Třiašedesátiletá hrdinka Hedvika se pár měsíců po smrti svého manžela Vladimíra dozvídá tajemství, které její muž skrýval celý život nejen před ní, ale i před celou rodinou a přáteli. Po vyřízení dědictví přestává truchlit a její poklidný život se díky rad...


Literatura

Ladislav Špaček do každé knihovny

Spacek obchodni perexNakladatelství Fragment nedávno vydalo velmi poučnou a praktickou knihu od mistra etikety Ladislava Špačka s názvem Úspěšný obchodní zástupce, která se zabýv...

Divadlo

TANEC PRAHA 2014 26. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla

TP perexČervnový program 26. Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2014, který probíhá v rozmezí 26.5.-26.6.2014, je velmi bohatý a přináší milovníkům tohoto žánru spoustu krásných představení pro dospělé i děti.

...

Film

Najděte si cestu k filmu! - Uzávěrka soutěže krátkých filmů My Street Films je již 15. září

MSF200Projekt My Street Films od roku 2014 podporuje amatérské filmaře v jejich tvorbě a ty nejlepší oceňuje v soutěži o nejlepší krátký dokument. Letošní uzávěrka je již 15. září, přihlaste svůj film i vy a vyhrajte kameru a cestujte na festivaly!