Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha
Banner

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěhoval „černý anděl poezie“ Vladimír Holan. Byli sousedy více než dvacet let. Příliš slov k živým i mlčení s přízraky. Bujarné večírky i nejniternější modlitby. Tři kolmé metry, to byla tehdy vzdálenost z jednoho pólu české kultury na druhý. 

 


Ti dva měli mnoho společného. Narodili se a zemřeli ve stejném roce. Oba méli dcery se smutným osudem. Oba byli milováni a pak zavrženi a nenáviděni. Jejich povahy ale byly odlišné. Werich a Holan byli jako den a noc, a tak není překvapením, že jejich soužití bylo někdy komplikované.

hadry 2

Hru o soužití těchto dvou osobností napsal pro pražské Švandovo divadlo Pavel Jurda. A není to veselý příběh. Oba hrdinové musí překonávat náročné problémy – nejen rodinné a pracovní, ale hlavně ideologické. Protože režim jim nevyhovuje a oni nevyhovují režimu. Není tedy divu, že se s ním dostávají do neustálých konfliktů. Ano, občas se objeví úsměvná scéna, ale pochmurná a tížívá atmosféra zůstává nezměněná.

Pokud toho moc o Werichovi a Holanovi moc nevíte, je možné, že budete na začátku představení trochu zmatení a budete potřebovat nějaký čas, dokud se v příběhu nezorientujete a nepochopíte, o co vlastně jde. Proto je lepší si předtím, než přijdete na představení, něco o těchhle dvou umělcech a jejich životech zjistit. Protože je to právě znalost reálií, díky které tenhle příběh naplno pochopíte a procítíte.

hadry 1

Zaujmou taky originální kulisy a potěší výborné herecké výkony, které jsou pro Švandovo divadlo už jakýmsi standardem. Exceluje zejména Miroslav Hanuš v roli Wericha. A co poselství? To, vzhledem k pochmurné atmosféře, s níž mimochodem skvěle kontrastuje, překvapí – protože říká, že ať se děje cokoliv, naděje je tu vždycky.

Hadry, kosti, kůže
Uvádí: Švandovo divadlo, Praha
Autor: Pavel Jurda
Hrají: Miroslav Hanuš (Jan Werich), Luboš Veselý (Vladimír Holan), Matěj Anděl (Jiří Voskovec), Andrea Buršová (Zdena Werichová), Bohdana Pavlíková (Věra Holanová), Denisa Barešová (dcera), Jan Grundman (Firjubin), Jan Mansfeld (posel)
Režie: Martin Františák
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Hudba: Ivan Acher
Pohybová spolupráce: Zoja Mikotová
Asistent režie: Petra Štanclová
Produkce: Tereza Marková

Hodnocení: 75%

zdroj foto: Švandovo divadlo

www.svandovodivadlo.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Jak se zrodily dárkové knihy od Milju

Milju perexStudentka psychologie Žaneta Krčilová založila značku Milju.Věří, že základem šťastného života jsou kvalitní vztahy a přeje si, aby lidé věnovali více času a péče právě jim. Je autorkou dárkových knih, které lze kreativně dotvářet. Její posled...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

CIKÁNI JDOU DO NEBE

cikani200Severočeské divadlo uvede v pátek 12. června v 19.00 hodin premiéru muzikálu Cikáni jdou do nebe. Příběh je naplněn hlubokou životní moudrostí a nádhernými melodiemi inspirovanými původním romským folklorem.

...

Literatura

Dojemný příběh z prostředí druhé světové války

Svetla 200Pulitzerovu cenu dostává vždy jeden opravdu výjimečný román. V letošním roce se jedná o knihu Jsou světla, která nevidíme od Anthonyho Doerra. Zasloužil si autor toto čestné ocenění?

...

Divadlo

Monodrama Bernarda-Marie Koltèse Tu noc těsně před lesy ve Strašnickém divadle X10

divadlo perexDivadelní hra Bernarda-Marie Koltèse Tu noc tesně před lesy, kterou uvedlo v české premiéře Studio Rote ve spolupráci se Strašnickým divadlem X10 v únoru 2017, vstupuje do roku 2018 další sérii repríz. Představení získalo...

Film

Ostrava Kamera Oko představuje filmy z pohledu kameramanů

zahájení okoLaické publikum se především vyzná v hereckých osobnostech. Na druhém místě nás zajímá režie, nicméně jména kameramanů zůstávají v pozadí. To ovšem mění festival, kterému se v Ostravě říká OKO. Jedinečná událost svéh...