Labutí jezero – baletní klenot v ústeckém divadle

Labutí jezero – baletní klenot v ústeckém divadle

Email Tisk

200divSeveročeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem má na svém repertoáru klasické zpracování Čajkovského baletu Labutí jezero. Baletní klasika „na špičkách“ vyprávějící severskou legendu o dívce Odettě proměněné v labuť si získala svou nesmrtelnost díky romanticky podmanivé Čajkovského hudbě a také díky původním dochovaným choreografickým pasážím Mariuse Petipy a Lva Ivanova.

 

 

Režie a choreografie v ústeckém divadle se ujal šéf baletu pan Vladimír Nečas. Spolu s kouzelnou výpravou a doprovodem symfonického orchestru ctí originalitu tohoto díla a tak divákům umožňuje zhlédnout tuto téměř povinnou součást kulturního vzdělání nejen milovníků tohoto žánru. I já jsem toužila vidět Labutí jezero na divadelních prknech a tak jsem zavítala do Ústí nad Labem a byla zvědavá na výkon vyhlášeného místního baletního souboru.

div

V hlavní roli Prince se představil Vladimír Gončarov, původem Rus, v současné době žijící v Ústí nad Labem. Jeho štíhlá, vypracovaná postava a aristokratické držení těla se dobře hodí k úloze mladého šlechtice. Po taneční stránce je jeho výkon takřka bezvadný a pravděpodobně ovládá nějaké levitační kouzlo, které působí nejen při skokových řadách jeho samotného, ale i při „zvedačkách“, kdy se zdálo, že se své partnerky téměř ani nedotýká, natož aby se v jeho tváři zračila nějaká námaha. Jeho mimika byla velmi skromná, po celou dobu představení působil velmi melancholicky, což jistě korespondovalo s Princovým rozpoložením až na výjimky věčně nespokojeného a nešťastného mladého muže. O to více jsem si užívala energických výstupů Rudovousových, jehož dramatická gesta a podmanivý pohled vnášel na scénu vzrušující atmosféru. Pravda – není to zrovna kladný hrdina, ale jeho představitel Róbert Király si pozitivní hodnocení rozhodně zaslouží!

Labutí roli Odetty tančila Vladimíra Slavík Podhorná a černou labuť Odilii Michaela Procházková. Tato lehkonohá stvoření skutečně evokovala něžné ptáky s ladnými krčky a hebkýmí pírky. Při společných výstupech s partnery se snad skutečně vznášely. Opět zde působí výrazný kontrast bílé/jemné labutě proti divokosti a živočišnosti té černé.

Kdo mě však svým výkonem naprosto dostal, to byl tanečník v roli Šaška – Pavel Enekeš. Jeho tělesná konstituce (menší vzrůst, silnější stehna) sice asi úplně nesplňuje mé představy o tom, jak by měl vypadat „baleťák“, ale to jak tančil, s jakým nasazením a precizností, v mých očích zcela zastínilo výkony ostatních účinkujících. Báječnou výškou výskoků při skokových řadách, úžasným tělesným rozsahem a výbornými hereckými schopnostmi k tomu si vysloužil – a zasloužil – velký aplaus celého divadla po svém sólovém výstupu. A hlavně bylo vidět, jak si tanec užívá! Bravo!

div1

Zážitkem po choreografické stránce byl například společný tanec Prince a Odetty – lehounký, s harmonicky sladěnými a koordinovanými pohyby, kdy křivky jejich těl kopírovaly právě toho druhého.

Velmi pěkné, elegantní a decentní – ale výpravné – jsou i kostýmy a kulisy. Princ, celý v bílém s jemným stríbřitým zdobením, labutě v šatech z lehounkého materiálu s třpytkami na sukénkách a živůtcích, které jakoby zrcadlily měsíční světlo, Rudovousův plášť s dramatickými červenými odlesky a působivé kostýmy španělské, maďarské a ruské na plese Rudovousově za přítomnosti černé labutě…

Kulisy jsou vpodstatě jednoduché, ale dostatečně vykreslují prostředí zámku a posléze i jezera s tajuplným svitem měsíce. Výrazné odlišení výzdoby obou plesů – první z nich v bledých tónech působící klidně a melancholicky a druhý barevně ladící s Rudovousem a navozující atmosféru dramatickou, plnou intrik a emocí.
Vzhledem k poměrně dobré akustice ústeckého divadla jsem si užívala i nádhernou Čajkovského hudbu v podání orchestru pod vedením Norberta Baxy.
Oblíbené a nejznámější scény a sóla – jak po taneční, tak hudební stránce – oceňovali diváci potleskem. To, co mě osobně poněkud rušilo, byly děkovačky protagonistů v průběhu představení, zdálo se mi to nezvyklé, ale zde to je evidentně běžné.

V hledišti před představením a o přestávce zaznívala i angličtina a němčina, což svědčí o proslulosti zdejších představení. Divadlo má velmi dobře rozmístěny sedačky, takže nehrozí, že by některý z diváků neviděl na jeviště. Manšestrové polstrování sice již není nejnovější, ale dosud zaručuje celkem pohodlné sezení.
Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem je na své diváky velmi dobře připraveno a kromě Labutího jezera má na programu mnoho dalších svělých kousků. Nejnovějším hitem jsou Karafiátovi Boučci – jste srdečně zváni!

Labutí jezero/ Petr Iljič Čajkovskij
Balet
datum premiéry: 8.3. 2013
libreto: V. P. Begičev, V. F. Gelcer
režie: Vladimír Nečas
dirigent: Milan Kaňák, Norbert Baxa
choreografie: Vladimír Nečas
výtvarník scény: Josef Jelínek
výtvarník kostýmů: Josef Jelínek
inspice: Pavla Zaoralová
OSOBY A OBSAZENÍ: Odetta: Margarita Plešková / Vladimíra Slavík – Podhorná / Michaela Procházková / Eliška Černohlávková Odilie: Margarita Plešková / Michaela Procházková / Vladimíra Slavík – Podhorná Princ: Vladimír Gončarov / Roberts Skujenieks / Róbert Király Rudovous – Rotbart: Róbert Király / Vladimír Gončarov / Roberts Skujenieks Šašek: Pavel Enekeš / Petr Popovský
Hodnocení: 95%

http://www.operabalet.cz/?page=txt&;id=6039


 
Banner

Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

Fotograf Pavel Krásenský: „Pokud mám možnost mít v lednici své malé místo, kde si uchovávám usmrcený hmyz, tak je rodina opravdu velmi tolerantní“

200rozV rámci Listopadu, měsíce fotografie na našem webu jsme se rozhodli vyzpovídat i některé české fotografy. Prvním z nich je Pavel Krásenský, jehož ilustrace jste už určitě viděli v nějaké učebnici biologie. Jeho parketou je totiž makrofotografie hmyzu a ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Lucie Trmíková: „Přijďte si poslechnout krásná slova plná barvy, života, touhy, lásky i bolesti.“

Dvoji domov 200V Experimentálním prostoru NoD se dnes odehraje premiéra inscenace Nebeský-Trmíková-Prachař: Dvojí domov / z Čepa, a proto jsme oslovili paní Lucii Trmíkovou, která je zde herečkou i scenáristkou. Co má předat toto dílo Jana Čepa a proč bys...


Literatura

Návštěva malé smrti

navsteva male smrti 200Dostala se mi do rukou útlá knížka Návštěva malé smrti a dýchlo na mě hořkosladké kouzlo. Námět je trochu strašidelný, pomyslela jsem si. Co to má znamenat? Jenže od počátku až do konce jsem jedním dechem ...

Divadlo

Poznejte zákulisí Divadla Rokoko!

Rokoko 200Zajímá vás, co všechno se děje v zákulisí divadla, ještě než se diváci usadí v sále a rozevře se opona? Klasický zmatek před představením i místa, kam se běžný divák nikdy nedostane, můžete vidět už 27. března od 17:30 hodin v Divadle Rokok...

Film

Zlodějka knih – skvělý zážitek v knižní i filmové podobě

zlodejka 200Konec třicátých let v Evropě, Hitler u moci, nad mnoha skupinami lidí se stahují mračna. Tou dobou se matka dvou dětí rozhoduje je dát do pěstounské rodiny, protože její vlastní bytí je ohroženo. A tak se setkáváme s Liesel, které začíná úplně ...