Surrealisté včera i dnes
Reklama
Banner

Surrealisté včera i dnes

Email Tisk

sileni perexNakladatelství Academia přichází velice záslužně s překlady zahraničních děl, která se dotýkají kultury v Česku (či spíše v socialistickém Československu). Nejprve se mohli zájemci seznámit se spisem Pauliny Brenové Zelinář a jeho televize, nyní následuje Anja Tippnerová s knihou Permanentní avantgarda? Její podtitul Surrealismus v Praze přesně postihuje, o čem pojednává.



Autorka ve čtyřech kapitolách přibližuje osudy tohoto uměleckého směru, jenž ve svých počátcích (rovněž v Československu) do jisté míry souzněl s komunistickými ideály. Zdejší Surrealistická skupina byla založena v roce 1934 a oznámila, že se hlásí k třídnímu boji a dialektickému materialismu, ovšem trvá na zachování nezávislosti a svobody při volbě uměleckých prostředků, napájených psychoanalýzou a imaginací. Obrazně řečeno, pokusila se sloučit orientaci na Moskvu jako zástupce nového společenského uspořádání i na Paříž coby kolébku uměleckých avantgard.

Prezit-svuj-zivot

Samozřejmě bylo bláhové očekávat, že dogmata v té době již prosazovaného socialistického realismu jako závazné tvůrčí metody se necitnou v konfliktu se všemi odlišnými postupy včetně surrealismu. Ovšem roztržka nastala již ve 30. letech: jeden z čelných teoretiků surrealismu Karel Teige se již tehdy ostře vymezil proti moskevským politickým procesům, načež se další ze zakladatelů Vítězslav Nezval pokusil skupinu rozpustit. Jenže zůstal osamocen. Mezi surrealisty nastal rozkol: někteří se přimkli ke stalinistickému jádru v komunistickém hnutí (Nezval), jiní hájili původně nastoupenou cestu (Teige), další zvolili emigraci (Toyen).

Surrealismus se do Československa dostal s desetiletým odstupem, avšak dopadl na úrodnou půdu, obohacen předchozími avantgardními směry (např. poetismem či hnutím Devětsil), takže dospěl k pozoruhodné syntéze rozličných podnětů. Navzdory nepříznivým podmínkám, jaké nachystala jak nacistická okupace, tak komunistický režim, surrealistické hnutí přetrvalo, v poválečném období rozšířeno o další přemýšlivé osobnosti, z filmařů upozorním aspoň na Jana Švankmajera, jemuž Tippnerová věnuje značnou pozornost. Právě on totiž přesáhl jistou výlučnost, provázející teoretické úvahy, literární či výtvarné experimenty, protože svými provokujícími filmy, krátkými i dlouhými, mohl oslovit širokou veřejnost, zvláště když je odvysílala televize.

moznosti dialogu

Autorka nezastírá, že přináší pohled do jisté míry dílčí, protože se soustředí hlavně na (pražskou) Surrealistickou skupinu, zatímco jiné příbuzné aktivity, třeba slovenské nadrealisty, pomíjí. Nečiní si tedy nárok na komplexní dějiny surrealismu v Československu, spíše přináší zamyšlení nad vybranými tématy a událostmi. Ukazuje, jak první vlnu surrealismu charakterizovalo levicové smýšlení jeho členů i sympatizantů, vesměs spojených odporem a bořitelskými tendencemi vůči "starému" měšťáckému umění. Všichni již byli někde zakotvení, jejich tvorba známa, a tudíž nemuseli přesvědčovat o svých schopnostech.

Tippnerová přibližuje jednotlivé vývojové etapy českého surrealismu, ať již ponořeného do ilegality (jak tomu bylo v 50. letech i v době normalizace) nebo se aspoň částečně etablujícího na kulturní scéně. Teprve po pádu komunismu, jak se v knize dočteme, byl surrealismus kanonizován, přijat do muzeí i do Akademie věd, vychází časopis Analogon, teoretici hnutí - např. Alena Nádvorníková nebo František Dryje - vydávají odborné studie.

sileni

Jestliže první kapitola načrtává základní obrysy vývoje, další oddíly se již zaměřují na konkrétní projevy, třeba na noetický a interpretační postupy surrealistické tvorby. Na konkrétních příkladech pak autorka objasňuje užívané principy, ať již se jedná o sny a sexuální pud jako mohutný zdroj inspirace (např. v kolážích Jindřicha Štyrského či Karla Teiga), též reflexe násilí, jak se odráží zvláště ve filmech již zmíněného Švankmajera (nemám na mysli jen nedávné Šílení s Janem Třískou v hlavní roli – na snímku, ale třeba také starší Jámu, kyvadlo a naději). Naproti tomu jeho dosud poslední snímek Přežít svůj život vychází z poetiky snu, jak dokládá připojený záběr. Tippnerová ovšem cílí i na Švankmajerovy animované krátké snímky s výrazným politickým poselstvím (Konec komunismu v Čechách) nebo s přesahem k univerzálnímu podobenství (Možnosti dialogu – na snímku).

Právě Švankmajerovy počiny jako by symbolizovaly postavení surrealismu rozkročeného mezi uměleckým undergroundem a politickým disentem. A Tippnerová v závěru knihy výslovně konstatuje, že český surrealismus se nalézá na rozhraní mezi uměním, vědou a politikou. Nic to ovšem nemění na situaci, že jeho společenský dopad je spíše surreálný než reálný, každopádně vnímán hlavně jako svérázná libůstka málokomu srozumitelná.

Anja Tippnerová: Permanentní avantgarda? Surrealismus v Praze

permanentni avantgarda

Z německého originálu přeložila Marie Brunová.
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2014. 424 stran.
Hodnocení: 80%

Foto: kniha, www.kviff.com

( 1 hlas )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 30

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Příběh celého století na pozadí osudů tří sester

sestry perexV názvu knihy Anne Gesthuysenové Jsme přece sestry je obsaženo všechno – vzájemná láska i odpuštění za prohřešky. Autorka stvořila vyprávěním osudů svých tří pratetiček dokonalý portrét Německa v průběhu celého minulého století...

Divadlo

DVĚ KOMEDIE V KOMEDII – DVOJITÁ PREMIÉRA VE VILE ŠTVANICE

Dve komedie 200Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvádí svou pražskou premiéru Dvou komedií v komedii při slavnostním otevírání nového kulturního prostoru VILA Štvanice. Tentokrát si Geissleři vzali pod drobnohl...

Film

NEPOZNANÉ KOLUMBIJSKÉ TROPY: PAF představí u nás neznámou kolumbijskou animaci

paf 20013. ročník Přehlídky animovaného filmu proběhne od čtvrtka 4. prosince do neděle 7. prosince v Olomouci. Svým návštěvníkům nabídne celkem sedm programových sekcí věnovaných animaci, připravených vždy specialisty na danou oblast.  Mezi...