Filmová kultura v českých zemích, východním Německu a Polsku
Reklama
Banner

Filmová kultura v českých zemích, východním Německu a Polsku

Email Tisk

kultur 200V někdejším sovětském bloku byl prostor, vymezený českým, (východo)německým a polským územím, vnímán jako "obranný" val vůči západním státům. V oblasti filmu se tento koncept rozhodl prozkoumat brněnský badatel Pavel Skopal, když sepsal knihu Filmová kultura severního trojúhelníku opatřenou podtitulem Filmy, kina a diváci českých zemí, NDR a Polska 1945-1970.

 

 

Své pojednání rozčlenil do tří kapitol, v nichž postupně zkoumá fenomén koprodukcí (nebo jen "výpůjček" zahraničních tvůrců), zabývá se problémy distribuce v souvislosti s počtem kopií uváděných filmů i skladbou nabídky a konečně si všímá proměn filmového publika, a to od konstrukce ideálního, třídně uvědomělého diváka, který by zavrhoval vše kýčovité a brakovité, až ke všednímu konzumentu zábavy. Přitom nelze pominout rozhodující ruský vliv, a to zejména od druhé půle 40. let a po celé 50. roky.

Ovšem vývoj filmové (a potažmo politické) situace nebyl všude obdobný: kritické filmy vznikající po roce 1956 v Polsku byly šmahem zavrženy jako "černé", občansky průbojná díla vznikající o desetiletí později v Československu byla ve východním Německu odmítána jako ideologicky rozkladná, i když české kameramany i režiséry ochotně zvali ke spolupráci.

Důležitým prvkem sjednoceného postupu v jednotlivých socialistických kinematografiích byly pod patronací Sovětského svazu pořádané mezinárodní konference (jedna se konala rovněž v Praze), které jednaly o vhodných látkách i závazném přístupu, o uplatňování socialistického realismu. Filmové koprodukce ovšem neprobíhaly jen uvnitř sovětského bloku, ale také směrem navenek ke kapitalistické cizině.

kultur 1

 

Už v druhé půli 50. let se česká kinematografie několikrát obrátila k Francii (Dědeček automobil, V proudech, Stvoření světa) a podobně tomu bylo ve východním Německu i Polsku. Ale zároveň mohly "nevhodné" koprodukce zavinit zákaz filmu - v tuzemsku to byla veskrze podprůměrná komedie Hvězda jede na jih (vadila Jugoslávie), v Polsku se kvůli pomlouvání ocitl v nemilosti Osmý den týdne, natočený ve spolupráci se západním Německem. A později byla "kapitalistická" účast přítomná i v dalších českých filmech, u nichž bychom to na první pohled sotva poznali (např. u Formanovy satiry Hoří, má panenko).

Filmy uváděné ve sledovaných zemích dostaly v poválečném období ještě další důležitý úkol: měly také sloužit jako sjednocující prvek, který by novým režimům pomáhaly hájit nové společenské a politické poměry, získávat pro ně sympatie. Měly se podílet na přebudování hodnotového systému a obyvatele vést k jeho přijetí. Lze tvrdit, že čeští a slovenští filmaři tento úkol plnili velmi úspěšně, a to hlavně zásluhou agitačních komedií, do nichž se zapojily největší herecké hvězdy té doby (najmě Jaroslav Marvan) a které dodnes patří mezi stálice televizních programů - např. Dovolená s Andělem nebo Plavecký mariáš.

kultur 2

 

V Československu byly roku 1950 staženy téměř všechny dosud uváděné filmy (včetně některých sovětských!), protože přestaly vyhovovat novým ideologickým požadavkům. Z kapitalistické ciziny pak byly vybírány hlavně takové filmy, které kritizovaly tamní poměry. Jen pozvolna začaly být západní snímky uplatňovány jako komerční hity, které svými výdělky měly vyvážit produkci socialistických zemí.

Ale potíže s vývozem měly i některé české filmy, například historická (dvoj)komedie Císařův pekař a Pekařův císař pobouřila Rakušany, neboť z císaře Rudolfa učinila pitomce. Dobrý voják Švejk vzbuzoval rozpaky ve východním Německu, protože prý útočil na náboženství a navíc mohl rozvratně působit na armádu.

Cenné je zařazení tří sond, které se soustředí na uvádění filmů ve třech konkrétních městech (Lipsko, Brno, Poznaň) a připomínají i leckdy sotva uvěřitelné případy. Například ve východním Německu, pokud bylo zapotřebí zvýšit tržby, se nerozpakovali uvést i některý z divácky úspěšných snímků nacistické Třetí říše, samozřejmě zábavných, ideově nezávadných.

Ostatně podobné postupy nalezneme i v Československu, kde byla znovu nasazována protektorátní tvorba. Ostatně v Sovětském svazu byly v poválečném období uváděny tzv. trofejní filmy ukořistěné v poraženém Německu, aniž by vadilo, že v některých případech šíří nacistické ideje - např. protianglický pamflet Ohm Krüger, obviňující Angličany z toho, že jako první už v době búrské války zakládali koncentrační tábory pro civilní obyvatelstvo, nakonec dobře zapadl do bolševického tažení proti imperialismu.

kultur 3

 

Jaké domácí filmy dosáhly největší návštěvnosti? Byly to především pohádky: u nás již legendární Pyšná princezna, ve východním Německu Malý Muck; jedině v Polsku pohádková tradice nevznikla, zato tam získávaly mimořádný ohlas historické "vlastenecké" velkofilmy počínaje Křižáky. Ze zahraničních byly všude oblíbené dobrodružné komedie (Fanfán Tulipán), ale i náhražky westernů. Zatímco v Československu dosáhl olbřímí návštěvnosti (západo)německý cyklus o Vinnetouovi, ve východním Německu vévodily indiánky domácího původu s Gojkem Mitićem. A oba typy podnes hojně opakují i české televize...


Pavel Skopal: Filmová kultura severního trojúhelníku. Filmy, kina a diváci českých zemí, NDR a Polska 1945-1970.
Vydalo nakladatelství Host, Brno 2014. 308 stran.

Hodnocení: 80%


Tuto knihu najdete ZDE od nakladatelství HOST

Foto: kniha, www.cinema.de


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 29

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Swamp Thing – Prokletí
ImageKomiksovým čtenářům jistě není třeba Alana Moora dlouze představovat. Tento anglický scénarista se podílel na komiksech V jako Vendeta, Strážci, Liga výjimečných či Z pek...

Divadlo

Městská divadla pražská: šest ze sedmi premiér bude českých

divadlo rokoko abc shirley valentineCelkem sedm premiér chystají v divadelní sezoně 2012/2013 Městská divadla pražská. Až na jednu výjimku to budou české premiéry. Městská divadla pražská nabídnou divákům v nové s...

Film

Toy Story 3 poučí malé i velké

toy-story-3-200Toy Story 3: Příběh hraček (2010) je na první pohled zábavná oddechová komedie pro děti, ale nejde v ní jen o to. Dobře vychytaný scénář a zápletka, která místy připomíná spíš drama, dokáže poučit nejen malé dítě, ale i leckterého dospělého.

...