Reklama
Banner

Na dovolenou kolektivně, se zpěvem a hrami

Email Tisk

Dovolena perexUž jsme asi pozapomněli, že ještě před čtvrtstoletím byly běžné kolektivně organizované závodní dovolené, přidělované odbory (jednotné, komunistické nadvládě podřízené Revoluční odborové hnutí - neboli ROH) pracujícím, řečeno dobovým termínem. Na dovolenou přispívaly, takže "dovolenkář" doplácel částku spíše symbolickou. O tom vše pojednává Alžběta Čornejová v knize Dovolená s poukazem, zachycující zejména období 1948-1968, avšak s výpravami jak do období předchozích, tak následných.

 

 


Své spíše povšechné, více popisné než výkladové pojednání, vycházející z nedávno obhájené diplomové práce (a s patrným školním původem), rozčlenila do jedenácti kapitol, v nichž postupně probrala jednotlivé aspekty zvoleného tématu. Začíná u obecných záležitostí, ať již se jedná o zdroje poznání, zejména archivní, ale také sem lze zařadit orální historii (tedy vzpomínky pamětníků), nebo sociologicky vymezená úvaha o proměnách využívání volného času.

Málokdo si totiž uvědomí, že samotná idea "dovolené" (ve smyslu i několikatýdenního odpočinku) se rodila postupně a zprvu byla dostupná zejména pro majetné vrstvy, zatímco pro jiné - např. rolníky na vesnici - vůbec nepřipadala v úvahu, protože se celoročně musely starat o svou živnost, případně jim na ni nezbývaly žádné finanční prostředky.

Autorka upozorňuje, že kolektivní dovolenou pro dělníky - zvláště v těch ve strategicky důležitých odvětvích - začaly prosazovat již nacistické úřady (nejprve v Německu, pozdějí také v protektorátu Čechy a Morava) a sledovaly tím stejný cíl jako následné komunistické zřízení: v podstatě se jednalo o korumpování dělnictva dočasnými výhodami. Dovíme se podrobnosti o struktuře odborové rekreace, o podmínkách účasti a vybíraných poplatcích. Průběh takovýchto akcí byl samozřejmě odlišný v dobách nejtužšího stalinismu na jedné straně a řekněme koncem 60. let během všeobecného uvolnění.

Kolektivní dovolené, zimní i letní, se pořádaly nejen v českých destinacích, ale rovněž ve slovenských horách - mějme na paměti, že stále existoval jednotný československý stát. Závodní "poukazová" dovolená mohla vybrané a zvlášť prověřené šťastlivce vyvézt i do zahraničí, byť hlavně do toho "spřáteleného" - do Bulharska, Rumunska, od 60. let také do východního Německa (po postavení berlínské zdi) a zejména do Jugoslávie, ojediněle na Západ. Například v roce 1968 mělo do zemí socialistického tábora takto vycestovat 16 943 lidí, do kapitalistické ciziny pouhých 1300.

Důležitou součástí odbory zajišťované rekreace byly rovněž dětské (pionýrské) tábory, taktéž dotované. Čornejová popisuje, jak byly organizovány, jak vypadalo stravování i zdravotnická péče - a samozřejmě ideologické působení. Také tato idea má své starší kořeny, na počátku stojí skautské hnutí, avšak plošnou snahu podchytit děti a mládež nacházíme hlavně za německé okupace, samozřejmě pod patronací kolaborantského Kuratoria pro výchovu mládeže.

Závěrečná jedenáctá kapitola pojednává o filmovém a literárním zobrazení odborové rekreace. Autorka si vybrala tři emblematické filmy, které danou tematiku zpodobňují. Všechny jsou podnes uváděné (a zajisté i sledované, protože jinak by je televize nevysílaly): Dovolená s Andělem a Anděl na horách z 50. let, Hogo fogo Homolka, poslední, počátkem 70. let natočená část "homolkovského" triptychu o jedné groteskně hašteřivé maloměšťácké rodině.

Dovolena  Andelem

Ukazuje, jak i hrané příběhy odrážely dobové představy o podobě dovolených. Důležité jsou zejména první dva tituly, kterým vévodí Jaroslav Marvan coby popudlivý dopravní revizor. Zatímco Dovolená s Andělem angažovaně staví na uvědomělé pracovní aktivitě i během dovolené, je-li zapotřebí pomoci, volné pokračování Anděl na horách již rozpracovává jen notně kýčařský motiv milostných neshod.

Čornejová tu ovšem mimoděk prozrazuje, že jí schází odborná filmoznalecká průprava, takže se převážně soustředí na popis syžetu, ohlasy v tisku a jejich komentování, případně čerpá z nepříliš spolehlivých, snad až alibistických vzpomínek herců (tiskem vydané Marvanovy paměti). Příliš nevnímá rozdílnou vypravěčskou strukturu probíraných snímků a jejich ideové zakotvení. A především nezkoumá, v čem tkví jejich neslábnoucí obliba, zvláště pak v případě úvodní Dovolené s Andělem.

Ačkoli se na počátku knihy dotýká sociologických průzkumů, neuplatňuje sociologický přístup také na filmová a literární ztvárnění, aby se dopátrala vývoje diváckého náhledu na ně. Možná by pak pochopila nejen jejich přitažlivost, ale také zdroj nynějšího nostalgického vztahu k éře kolektivně trávených dovolených. Ostatně působnost tohoto fenoménu je daleko širší: jak nasvědčuje snímek Hříšný tanec, získal svou podobu také v americkém prostředí. A dnes se převtělil do "animačních aktivit", tak rozšířených v rozličných přímořských letoviscích, třeba egyptských.

dovolena andel

V knize dokonce zachytíme i zajímavou zmínku o tom, že ještě dnes jsou pořádány - a vůbec ne jako zábavná recese – jakoby rekonstruované odborové pobyty, naplněné společnými rozcvičkami, turistickými výpravami i zábavou. Téměř podprahově připomenutý (ani ne půlhodinový) televizní dokument Dovolená ve starých zlatých časech, který zachycuje jednu takovou akci uspořádanou v tatranském hotelu, kde se kdysi natáčel Anděl na horách, není ovšem jediný. Ještě podrobněji dotyčné počínání a mentalitu účastníků prozkoumal Zdeněk Jiráský ve Sladkém mámení. A nalezli bychom i další tituly: např. Dovolenou včera, dnes a zítra, nemluvě o mnohých ideologicky manipulovaných dokumentech, vzniklých za protektorátu i ve čtyřicetiletí socialismu.

A konečně bychom neměli zapomínat, že souběžně s kolektivně prožívanou dovolenou existovaly i výpravy "za hranice všedních dnů" veskrze privátní a tak říkajíc po vlastní ose. (Navíc tu existuje úzká spojitost s chatařením a chalupářstvím.) I této linie se filmaři už v 50. letech dotkli, třeba v dramatu Srpnová neděle nebo v komedii Slečna od vody; samozřejmě s příslušným kritickým akcentem.

Z normalizačního období lze přidat prostoduchou agitku Tři chlapi na cestách, nabádavou televizní frašku Dovolená na úrovni nebo kdysi tak populární bakalářský cyklus, který také přispěl několika povídkami (např. Moje nezapomenutelná dovolená). Zkrátka: problematika odborářských dovolených či vůbec trávení volného času, počítaje v to filmový či literární odraz, je mnohem pestřejší a zasloužila by si obšírnější, i metodologicky rozvětvenější průzkum, jazyk méně suchopárný, marně zalévaný občas prý zábavnými citacemi z dobových zpráv. Závěrem si nemohu odpustit poťouchlý povzdech: má smysl vydávat pro školní účely psanou práci?

Alžběta Čornejová: Dovolená s poukazem

dovolena poukazem

Vydala Academia v roce 2014, 251 stran.
Hodnocení: 60%

Foto: Academia, Nova

( 0 hlasů )

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 20

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Mluvící Anglický obrázkový slovník

anglicky obrazkovy slovnik200V edici Kouzelné čtení od Albi vyšla v loňském v roce další interaktivní mluvící kniha – Anglický obrázkový slovník. Tentokrát jde o publikaci v běžném formátu s běžnými tenkými papírovými listy, což z ní dělá ...

Divadlo

VALDŠTEJN, PŘÍBĚH JEDNOHO Z NEJMOCNĚJŠÍCH POLITIKŮ ČESKÉ HISTORIE NA DIVADELNÍCH PRKNECH

Geisslers perexDivadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten bude mít další premiéru. Tentokrát si vzal pod drobnohled některými lidmi oslavovanou, některými zatracovanou osobu Albrechta z Valdštejna a pokusi...

Film

„Čtyřlístek ve službách krále“

ctyrlistek-ve-sluzbach-krale2 200Odložená premiéra filmu Čtyřlístek ve službách krále je naplánována na 28.2.2013. Konečně se tedy dočkáme oblíbených animáků a uvidíme, jaká dobrodružství budou zažívat ...