Banner

Na dovolenou kolektivně, se zpěvem a hrami

Email Tisk

Dovolena perexUž jsme asi pozapomněli, že ještě před čtvrtstoletím byly běžné kolektivně organizované závodní dovolené, přidělované odbory (jednotné, komunistické nadvládě podřízené Revoluční odborové hnutí - neboli ROH) pracujícím, řečeno dobovým termínem. Na dovolenou přispívaly, takže "dovolenkář" doplácel částku spíše symbolickou. O tom vše pojednává Alžběta Čornejová v knize Dovolená s poukazem, zachycující zejména období 1948-1968, avšak s výpravami jak do období předchozích, tak následných.

 

 


Své spíše povšechné, více popisné než výkladové pojednání, vycházející z nedávno obhájené diplomové práce (a s patrným školním původem), rozčlenila do jedenácti kapitol, v nichž postupně probrala jednotlivé aspekty zvoleného tématu. Začíná u obecných záležitostí, ať již se jedná o zdroje poznání, zejména archivní, ale také sem lze zařadit orální historii (tedy vzpomínky pamětníků), nebo sociologicky vymezená úvaha o proměnách využívání volného času.

Málokdo si totiž uvědomí, že samotná idea "dovolené" (ve smyslu i několikatýdenního odpočinku) se rodila postupně a zprvu byla dostupná zejména pro majetné vrstvy, zatímco pro jiné - např. rolníky na vesnici - vůbec nepřipadala v úvahu, protože se celoročně musely starat o svou živnost, případně jim na ni nezbývaly žádné finanční prostředky.

Autorka upozorňuje, že kolektivní dovolenou pro dělníky - zvláště v těch ve strategicky důležitých odvětvích - začaly prosazovat již nacistické úřady (nejprve v Německu, pozdějí také v protektorátu Čechy a Morava) a sledovaly tím stejný cíl jako následné komunistické zřízení: v podstatě se jednalo o korumpování dělnictva dočasnými výhodami. Dovíme se podrobnosti o struktuře odborové rekreace, o podmínkách účasti a vybíraných poplatcích. Průběh takovýchto akcí byl samozřejmě odlišný v dobách nejtužšího stalinismu na jedné straně a řekněme koncem 60. let během všeobecného uvolnění.

Kolektivní dovolené, zimní i letní, se pořádaly nejen v českých destinacích, ale rovněž ve slovenských horách - mějme na paměti, že stále existoval jednotný československý stát. Závodní "poukazová" dovolená mohla vybrané a zvlášť prověřené šťastlivce vyvézt i do zahraničí, byť hlavně do toho "spřáteleného" - do Bulharska, Rumunska, od 60. let také do východního Německa (po postavení berlínské zdi) a zejména do Jugoslávie, ojediněle na Západ. Například v roce 1968 mělo do zemí socialistického tábora takto vycestovat 16 943 lidí, do kapitalistické ciziny pouhých 1300.

Důležitou součástí odbory zajišťované rekreace byly rovněž dětské (pionýrské) tábory, taktéž dotované. Čornejová popisuje, jak byly organizovány, jak vypadalo stravování i zdravotnická péče - a samozřejmě ideologické působení. Také tato idea má své starší kořeny, na počátku stojí skautské hnutí, avšak plošnou snahu podchytit děti a mládež nacházíme hlavně za německé okupace, samozřejmě pod patronací kolaborantského Kuratoria pro výchovu mládeže.

Závěrečná jedenáctá kapitola pojednává o filmovém a literárním zobrazení odborové rekreace. Autorka si vybrala tři emblematické filmy, které danou tematiku zpodobňují. Všechny jsou podnes uváděné (a zajisté i sledované, protože jinak by je televize nevysílaly): Dovolená s Andělem a Anděl na horách z 50. let, Hogo fogo Homolka, poslední, počátkem 70. let natočená část "homolkovského" triptychu o jedné groteskně hašteřivé maloměšťácké rodině.

Dovolena  Andelem

Ukazuje, jak i hrané příběhy odrážely dobové představy o podobě dovolených. Důležité jsou zejména první dva tituly, kterým vévodí Jaroslav Marvan coby popudlivý dopravní revizor. Zatímco Dovolená s Andělem angažovaně staví na uvědomělé pracovní aktivitě i během dovolené, je-li zapotřebí pomoci, volné pokračování Anděl na horách již rozpracovává jen notně kýčařský motiv milostných neshod.

Čornejová tu ovšem mimoděk prozrazuje, že jí schází odborná filmoznalecká průprava, takže se převážně soustředí na popis syžetu, ohlasy v tisku a jejich komentování, případně čerpá z nepříliš spolehlivých, snad až alibistických vzpomínek herců (tiskem vydané Marvanovy paměti). Příliš nevnímá rozdílnou vypravěčskou strukturu probíraných snímků a jejich ideové zakotvení. A především nezkoumá, v čem tkví jejich neslábnoucí obliba, zvláště pak v případě úvodní Dovolené s Andělem.

Ačkoli se na počátku knihy dotýká sociologických průzkumů, neuplatňuje sociologický přístup také na filmová a literární ztvárnění, aby se dopátrala vývoje diváckého náhledu na ně. Možná by pak pochopila nejen jejich přitažlivost, ale také zdroj nynějšího nostalgického vztahu k éře kolektivně trávených dovolených. Ostatně působnost tohoto fenoménu je daleko širší: jak nasvědčuje snímek Hříšný tanec, získal svou podobu také v americkém prostředí. A dnes se převtělil do "animačních aktivit", tak rozšířených v rozličných přímořských letoviscích, třeba egyptských.

dovolena andel

V knize dokonce zachytíme i zajímavou zmínku o tom, že ještě dnes jsou pořádány - a vůbec ne jako zábavná recese – jakoby rekonstruované odborové pobyty, naplněné společnými rozcvičkami, turistickými výpravami i zábavou. Téměř podprahově připomenutý (ani ne půlhodinový) televizní dokument Dovolená ve starých zlatých časech, který zachycuje jednu takovou akci uspořádanou v tatranském hotelu, kde se kdysi natáčel Anděl na horách, není ovšem jediný. Ještě podrobněji dotyčné počínání a mentalitu účastníků prozkoumal Zdeněk Jiráský ve Sladkém mámení. A nalezli bychom i další tituly: např. Dovolenou včera, dnes a zítra, nemluvě o mnohých ideologicky manipulovaných dokumentech, vzniklých za protektorátu i ve čtyřicetiletí socialismu.

A konečně bychom neměli zapomínat, že souběžně s kolektivně prožívanou dovolenou existovaly i výpravy "za hranice všedních dnů" veskrze privátní a tak říkajíc po vlastní ose. (Navíc tu existuje úzká spojitost s chatařením a chalupářstvím.) I této linie se filmaři už v 50. letech dotkli, třeba v dramatu Srpnová neděle nebo v komedii Slečna od vody; samozřejmě s příslušným kritickým akcentem.

Z normalizačního období lze přidat prostoduchou agitku Tři chlapi na cestách, nabádavou televizní frašku Dovolená na úrovni nebo kdysi tak populární bakalářský cyklus, který také přispěl několika povídkami (např. Moje nezapomenutelná dovolená). Zkrátka: problematika odborářských dovolených či vůbec trávení volného času, počítaje v to filmový či literární odraz, je mnohem pestřejší a zasloužila by si obšírnější, i metodologicky rozvětvenější průzkum, jazyk méně suchopárný, marně zalévaný občas prý zábavnými citacemi z dobových zpráv. Závěrem si nemohu odpustit poťouchlý povzdech: má smysl vydávat pro školní účely psanou práci?

Alžběta Čornejová: Dovolená s poukazem

dovolena poukazem

Vydala Academia v roce 2014, 251 stran.
Hodnocení: 60%

Foto: Academia, Nova

( 0 hlasů )

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

DRUHÁ DCERA

druha200První setkání s člověkem bývá většinou o vzájemném „oťukávání“.  Podobné to je i v případě neznámého spisovatele. S Lauren Willg jsem se setkala poprvé a nelituji toho.  

...

Divadlo

Helen Mirren se opět představí jako královna Alžběta II. – tentokrát na divadelním jevišti a v přímém přenosu i v českých kinech

audience200Národní divadlo v Londýně nečekaně přidalo nový titul, kterým zakončíme letošní sezónu přímých přenosů světové činoherní špičky do českých kin NT Live. V nové produkci West End se slavná Helen Mirren

Film

Spomienka na slovenského dokumentaristu Vlada Kubenka

vlado kubenko perexV bratislavskom Kine Lumière sa uskutoční od 27.do 30. októbra prehliadka filmov venovaná, jednému zo zakladateľov slovenskej kinematografie, Vladovi Kubenkovi.

...