ANTROPOLOGIE ZKOUMÁ ČLOVĚKA VE VŠECH JEHO DIMENZÍCH

ANTROPOLOGIE ZKOUMÁ ČLOVĚKA VE VŠECH JEHO DIMENZÍCH

Antropo perex
Nakladatelství Pavel Mervart pěstuje záslužnou ediční řadu nazvanou Antropos, pod jejímiž křídly vyšla řada zajímavých publikací. Jako dvanáctý svazek se ke čtenářům dostává objemný počin Martina Soukupa ANTROPOLOGIE, opatřený podtitulem TEORIE, KONCEPTY A OSOBNOSTI. Už název samotný přesně vyhmátl zaměření a koncepci celého spisu – skrze jednotlivé (často zakladatelské) osobnosti a názorové směry, které reprezentovaly, hodlá postihnout vývoj antropologie jako předmětu bádání. Autor píše, že jeho rozvoj je úzce svázán s evropskou zámořskou expanzí a kolonialismem, když se evropský prostor rozšířil o „divochy“ v Asii, Africe i Americe – dokonce byli považováni za potomky ztracených izraelských kmenů (jak to známe z Bible) nebo za vývojový článek mezi člověkem a opicemi, o čemž pojednává třeba film Černá Venuše, známý i z tuzemských kin.

 


Proslulý Ottův slovník naučný ve svém druhém svazku (1889) věnoval rozsáhlé heslo dynamicky se rozvíjejícímu oboru. Začíná takto: „Anthropologie (z řec.), učení o člověku. Úlohou anthropologie jest vylíčiti člověka nejen po stránce tělesní a duševní, nýbrž i ukázati rozličné tvary, ve kterých po zemi jest rozšířen, a doložiti spolu obraz o jeho osudech a výkonech. Proto obírá si anthropologie celý přírodopis člověka, anatomii, fysiologii a psychologii, jakož i život kulturní.“ Na Wikipedii  pak o půldruhé století později nalezneme tento dovětek: „S kritikou rasismu, kolonialismu, eurocentrismu a vůbec přezíravého postoje bělochů k jiným kulturám, k menšinám a diskriminovaným skupinám se antropologie stává kritickou disciplinou s velkým politickým nábojem.“


Mnozí Evropané, zajatí divošskými národy, poskytli – pokud ovšem přežili – svědectví o tamních poměrech a zvycích (třeba v 16. věku Hans Staden podrobně popsal kanibalismus). Antropologie se jako samostatná disciplina upevňuje v průběhu předminulého století, kdy průzkumníci nepochybují o nadřazenosti bělošské rasy, jakoby předurčené, aby ostatním přinášela dobrodiní své vyspělosti, ale současně je fascinovaly od okolí často izolované „civilizace“ přírodních národů.  Soukup, skryt za své alter-ego Martinu Soukupovou, dokonce píše jejím jménem dopisy nejpověstnějším antropologům, kteří mu asi nejsilněji učarovali. Avšak jen někteří z nich by se mohli pochlubit i českým překladem svých děl v českém překladu, byť pravda mnohdy až po mnoha desetiletích – z těch nejstarších je to dozajista James George Frazer a jeho slavná Zlatá ratolest, která se u nás dočkala několikera vydání. Ovlivnila i mnohé antropology, když jim takříkajíc rozsvítila obzory a nasměrovala k budoucí profesi.

Antropo 3Kanibalismus


Nejvýznačnější antropologové  - aspoň jak je předkládá tato kniha - většinou pocházeli z Anglie nebo USA, výjimečně i odjinud. Dobře však známe zejména odkaz francouzského strukturalisty Clauda Léviho-Strausse (v českém převodu vyšla řada desítka jeho prací včetně čtyřsvazkového kompletu Mythologica).  Badatelé pobývající v nejzapadlejších koutech světa si zprvu museli vystačit s papírem a tužkou, aby popsali, případně nakreslili, co se jim podařilo vyzkoumat, ale postupně si osvojovali modernější techniku – pracovali s fotografiemi i filmovými záznamy. A museli se potýkat s věrohodností získaných údajů: někdy si z nich domorodci vysloveně tropili žerty, když si vymýšleli nesmysly, jak zjistily pozdější výpravy. Právě obrazová dokumentace a audiovizuální záznamy se stávají důležitým důkazním materiálem. Dokonce se jim v Americe objevit a zachránit zřejmě posledního příslušníka vymřelé indiánské komunity Yahi spadající pod kmen Yana – později byl pojmenován Iši (na snímku). Ač žil v blízkosti města, neuměl anglicky ani jediné slovo. Vznikly o něm dva životopisné filmy, které kdysi odvysílala Česká televize.

Antropo 2


Zájem antropologů se nevztahoval pouze k přírodním národům (pro badatele byly zřejmě nejpřitažlivější kmeny obývající Papuu-Novou Guineu, ale rovněž je zajímali afričtí Zuluové – jejich krále vidíme na fotografii -  nebo američtí Indiáni), ale také obraceli do minulosti. Promýšleli začátky civilizace, uspořádání společnosti, vztahy mezi lidmi i právní povědomí, zkoumali poměry v antice i ve středověku – ostatně věrozvěsti komunismu pánové Marx a Engels také přispěli spiskem Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu. Čtenářsky přitažlivé, ač u nás bohužel zcela neznámé, jsou třeba antropologické výklady Marvina Harrise, jenž se věnoval osvětlování různých historických záhad – zamýšlel se třeba nad zákazem vepřového v židovských i muslimských komunitách, dokonce sepsal knihu Proč nic nefunguje o soudobé americké společnosti. Právě výpravy do takzvaně civilizovaného světa (v případě Davida Rodnicka dokonce i do Československa!), kdy se uplatňovaly postupy obdobné zkoumání primitivních etnik, především strukturované rozmluvy, určitě patří mezi v lecčems objevné. Ruth Benedictová navíc zdůraznila, že etnocentrické postoje – tehdy postoje stvrzující vlastní prioritu -  jsou příznačné pro příslušníky všech kultur, členící svět na „my“ a „oni“.

Antropo 4


V této souvislosti musím zdůraznit jen okrajově zmíněnou knihu vícera pisatelů Studium kultury na dálku (The Study of Culture at a Distance, poprvé 1953), mimořádně závažnou tím, že přibližuje nejen smýšlení a mentalitu různých národností (zpovídáni jsou Poláci, Syřané, Židé, Francouzi…), ale hlavně zkoumá dopady nedávné válečné zkušenosti, orální i psanou literaturu (také ve stalinistickém Sovětském svazu) a zejména se věnuje filmům coby nositelům kulturního étosu i ideologických stereotypů daného období. Probrána jsou přitom díla významná – např. italský neorealistický snímek Tragický hon (1947), francouzská surreálně děsivá pohádka Kráska a zvíře (1946), sovětská Mladá garda (1948) a rovněž pověstný nacistický film Hitlerjunge Quex (1933). Antropologové zde pracovali s jevy zcela odlišnými, než na jaké byli dosud zvyklí, a plně uspěli, aniž se nechali zlákat či ovlivnit politickými šarvátkami a vypjatým antikomunismem, jaké tehdy provázely studenou válku. Když už žádná jiná, tak určitě tato kniha by si určitě zasloužila, aby byla vydána také u nás.


Soukupova Antropologie (a nepleťme si ji s podobně pojmenovanými knihami Václava Soukupa, též antropologa) je napsána čtivě, přibližuje jednotlivé badatele a jejich činnost v přitažlivých črtách, v nichž nechybí smysl pro exotiku poznání a průvodní dobrodružství. Provází ji množství mapek, nákresů i fotografií, každý zařazený vědec je uvozen namalovaným portrétem. Chyby nalezneme výjimečně: třeba Frazer zesnul o půlstoletí později, než uvádí Soukup. Tuto knihu lze vnímat jako pozvánku na výpravu do vzdálených končin, které se sami zúčastníme – i laik si tak může připadat jako kluci, kteří se v pamětihodném Zemanově filmu Cesta do pravěku vydali proti proudu času, aby nasáli potřebné vědomosti. Vlastně i v něm lze spatřovat antropologické postřehy…

Antropo 1


Martin Soukup: Antropologie. Teorie, koncepty a osobnosti
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, Praha 2018. 773 strany
Hodnocení: 100 %
www.pavelmervart.cz/kniha/antropologie-teorie-koncepty-a-osobnosti-596/
Foto: kniha a autor



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Rozhovor

Arakain se na klubové turné moc těší!

200rozNaše skupina Arakain se na podzim chce vrátit ke kořenům svým turné Thrash Club Tour 2013, jež bude věnováno prvním dvěma album. Jak se kluci připravují a jaký mají názor na atmosféru klubů?

...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Tajemné vězeňské kobky a mučírny

Zalar 200Útrpné právo ve středověku označovalo mučení v rámci právně vymezeného schématu během vyšetřování a výslechu. Tortura bývala běžnou součástí vyšetřování jak u světských tak i u církevních soudních procesů; byla považována za legitimní způsob, jak dos...

Z archivu...


Literatura

Konečně mám koně

Konecne mam kone perexNajít svůj sen nebo se k němu vrátit v pozdějším období života vám může přinést úplně jiný druh užitku, než jaký vám připadal důležitý v mládí. Torresová mluví o tom, že plavání ji naučilo, jak „ovládnout své myšlenky, vráti...

Divadlo

Sindibád mořeplavec na prknech Divadla Scéna ve Zlíně už 27. října!

200divPříběh provoněný exotikou a orientem, plný humoru a napětí, na motivy Pohádek z tisíce a jedné noci. Mořeplavec Sindibád v něm musí čelit lesní divoženě Jamambě, obřímu ptáku Ruchovi, zrádným kamarádům... a aby získal dívku svého srdce, musí přemoci krále ...

Film

MŮJ NEZNÁMÝ VOJÍN: nový dokumentární film o událostech srpnové invaze 1968 do Československa z perspektivy okupanta, titulního neznámého vojína

MUS PEREXV srpnu si připomeneme už 50leté výročí vpádu armády Varšavské smlouvy do Československa. Tento historický mezník našich dějin připomíná jinou optikou i dokumentární snímek Můj neznámý vojín, režijní debut Anny Kryvenko. Film tvoří p...