Zatímco Smíchovský udával, kde mohl, Kefer připravoval magický útok na Hitlera. To vše a ještě mnohem více se dočtete v původně diplomové práci mladé gymnazijní učitelky Kristýny Bernardové. Jestli se ona sama zajímá o okultismus, netuším, ale fakta, za pomocí mně známé zdrojové literatury a odborníků poskytujících informace o životech obou okultistů, zpracovala moc pěkně.
Kristýna Bernardová (*1993), která v současné době učí na gymnáziu v Praze, vystudovala obor český jazyk – dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její monografie Nacismus versus okultismus v protektorátu: Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera, kterou letos vydalo nakladatelství Academia, byla také její diplomovou prací, kterou úspěšně obhájila. O čem její kniha tedy je?
Autorka se zaměřila na dvě osobnosti našich okultistických dějin, a sice hermetiky Jana Kefera (1906 - 1941) a Jiřího Arvéda Smíchovského (1898 - 1951). Oba muži působili v době protektorátu a věnovali se okultismu, dělil je však jejich zcela odlišný charakter. Kristýna Bernardová srozumitelně uvádí čtenáře do celé problematiky a sděluje velmi zajímavé informace, které mnozí neznalí hermetických a okultních nauk, možná dosud nevěděli. Na téma vztahu nacismu a okultismu již bylo napsáno více knih (ať už to byly Okultní kořeny nacismu od Nicholase Goodricka-Clarka nebo nově vydaná Kurlanderova Hitlerova monstra), dosud se o nic uceleného nepokusil nikdo z našich českých autorů. A je jen dobře, že se autorka věnovala našim osobnostem, například velkému českému vlastenci a skvělému astrologovi Janu Keferovi, který se nejen aktivně účastnil odboje, ale dle svých možností s dalšími významnými hermetiky provedl pokus o astrální útok na Adolfa Hitlera.
Jan Kefer byl známou osobností v oblasti okultismu, magie a astrologie. Napsal několik publikací, o jeho život, dílo a osobnost jsem se již dávno zajímala, proto jsem tuto knihu Kristýny Bernardové uvítala s nadšením. Kristýna hodně vychází ze zkušeností profesora Milana Nakonečného, který své poznatky o Keferově životě shrnul ve svém díle Novodobý český hermetismus. Autorka také často cituje z knihy Astrologická válka, jejímž autorem je Ellic Howe. Nechybí ale ani výpovědi svědků – zejména Keferova syna Reginalda. A zatímco Jana Kefera měli všichni rádi, Smíchovskému, kterému je přezdíváno Malostranský ďábel, nemohli mnozí přijít na jméno. Tento udavač, který se snažil ze všeho získat jen svůj prospěch, skončil pro spolupráci s nacistickou tajnou službou (SD) po válce ve vězení, kde v roce 1951 záhadně zemřel. Uvádí se, že si ho odnesl sám ďábel, kterého vyvolal, ale pravděpodobně se ho jen někdo šikovně zbavil, jak se můžete dočíst podrobněji v knize...
Ani smrt Jana Kefera není přirozená a jednoznačně objasnitelná. Bohužel za ne příliš jasných okolností zahynul v koncentračním táboře a na rozdíl od Smíchovského, který byl homosexuál, po Keferovi zůstala mladá manželka (výborná astroložka) a malý syn Reginald.
Autorka se rovněž snaží prokázat kdo byl či nebyl zednář a proč, kdo kde a za jakým účelem magicky působil a jak. Co se týká Smíchovského, líčí jej dle různých svědectví vyloženě jako negativní postavu stojící za mnohým zlem, nikoliv jako oběť či někoho, kdo byl ke spolupráci s nacisty donucen či kdo pomáhal druhým. Spíše se tato osobnost jeví jako jednoznačně bezcharakterní a slabá. Jako ten, kdo kličkoval jak mohl, jen aby si zachránil svůj vlastní zadek...
Rozhodně se při čtení knihy máte na co těšit! A pokud se alespoň trochu zajímáte o historii, období protektorátu a 2. světové války či o poválečné období, o magii a okultismus, určitě si přijdete na své tak, jako já – knihu jsem přečetla jedním dechem!
Název: Nacismus versus okultismus v protektorátu
Autor: Kristýna Bernardová
Počet stran: 228
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod sl...
Do kostnice kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory se vrátil zrekonstruovaný lustr z lidských kostí, který v roce 1870 vyrobil František Rint. Téhož roku 1870 provedl František Rint, stavební mistr a řezbář z České Skalice ve službách Schwarz...
„Pro mě samotnou i pro celou naši rodinu byla Štefanova smrt strašnou tragédií, která dodnes poznamenává naše životy. Byla to skutečně obrovská rána pro všechny v mém nejbližším okolí. Ti, kterých se událost osobně nedotýkala, ji považovali naopak za ob...
Upřímnost nebo takt. Rozhodně hlavně neurazit. Za každou cenu stát za svým názorem nebo být součástí stáda a myslet si své pouze pro sebe? Podobné otázky si vzali na paškál tvůrci z pražského Studia Hrdinů a pohráli si s původním scénářem česk...
Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...