Již podtitulek Národní tragédie v ruské literární klasice dává tušit, že spojujícím námětem u všech autorů bude alkohol. Sedmnáct autorů, zejména z dob zlatého věku ruské literatury z 19. století, napsalo dvacet tři různých povídek s jediným záměrem. Ukázat, jak mocná je závislost a jaké důsledky člověka mohou potkat, pokud podlehnou tomuto démonu. Nemoralizují, jen vypráví příběhy lidí, kteří nedokázali vzdorovat, a ukazují, jaké si z toho nesou následky. Jejich postavy jsou rozdílného věku, lidé talentovaní i obyčejní, některé dohnalo pití až na samé dno lidské společnosti. Již některá známá jména autorů jsou zárukou dobrého čtení, a u těch méně známých nebo úplně neznámých je to dobrá možnost k seznámení s jejich tvorbou.
Soubor povídek zahajuje N. V. Gogol, své povídky tam má A. P. Čechov, I. S. Turgeněv či M. Gorkij. Mezi ta méně známá jména patří N. S. Leskov, V. M. Garšin, Skitalec , A. Averčenko (zemřel v Praze v roce 1925), M. Archbašev (zemřel ve Varšavě roku 1927) a další. Závěrečné povídky napsal současný spisovatel Zachar Prilepin (ročník 1975, v češtině vyšla nedávno jeho kniha „Botky plné horké vodky“).
Jedna z Čechových povídek o naivce a komikovi mne zvláště pobavila.
O čem asi chce mluvit? zamyslela se naivka. Je rozrušený, dívá se tak zvláštně, pořád přešlapuje z nohy na nohu… Že by se chystal vyznat mi lásku? Panebože, je to kříž s touhle omladinou.
„Jsem to ale pacholek prašivá! Já to prostě nedokážu potlačit. Klidně si mi spílejte, klidně si mě bijte, ale já to řeknu, Marjo Andrejevno!“
“No tak už to řekněte, vy protivo! Co máte na srdci?“
Název: Opilé povídky
Výběr a překlad z ruštiny Pavla Bošková, Libor Dvořák
Žánr: povídky
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2014
Počet stran: 256
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: nakladatelství MF
| < Předchozí | Další > |
|---|
Daniel Čech je na českém uměleckém poli jako doma. Nejvíce vešel do podvědomí televizních diváků v zábavném pořadu Na stojáka. Jeho stand-upy jsou nezapomenutelnými zážitky každého návštěvníka. Kromě toho se věnuje i film...
V jednom rybníce, o který se staral, velmi dobře je nutné podotknout, dlouhá léta vodník Jaromír, co psal básně a byl duše poetická, nastala katastrofa. Hned po oslavě svých pětistých narozenin totiž Jaromír sebral svoje saky paky a odešel na...
Dobře zapamatovatelný název Zub času zastřešuje pozoruhodný knižní rozhovor, který spolu vedli dva hudební publicisté: mladší Honza Dědek (*1972) zpovídal staršího Josefa Vlčka (*1951). Jeden se...
Mám moc ráda balet. A tak se těším do Severočeského divadla v Ústí nad Labem, kde je v pátek 22.5.2015 na programu představení na motivy Labutího jezera. Má být plné komických prvků a komediálního ztv...
Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...