Michal Viewegh: „Doufám, že neztratím soudnost a v jistém momentě přestanu aspoň vydávat.“

Email Tisk

altSpisovateli Michalu Vieweghovi nedávno vyšla kniha Mafie v Praze, což byla příležitost k vyzpovídání. Jak si rozumí s Jaroslavem Kmentou a co plánuje nyní psát, tak to se dozvíte na následujících řádcích.

 



Předně Vám děkuji, že jste svolil k rozhovoru. Jak se Vám nyní daří?

Děkuji, dobře. Píšu druhý díl Mafie v Praze, mám za sebou sérii zdařilých oslav padesátin, zaběhl jsem půlmaraton pod dvě hodiny, vyhrál důležitou bitvu ve válce s bulvárem…
Jen mě zlobí koleno, což mi komplikuje přípravu na Pražský maraton.

Jak se Vám spolupracovalo s panem Kmentou při přípravě Vaší poslední knihy Mafie v Praze?

Skvěle, skamarádili jsme se. Sbiftekovali, jak by řekl Jarda.

Dokážete si představit, že byste u takového stylu zůstal?

Teoreticky si umím představit, že bych psal fiktivní detektivky – ale brodit se pořád špínou politiky by se mi nechtělo. Přespříští kniha už proto bude úplně jiná.

Jakému tématu byste se nyní chtěl věnovat?

Nejspíš budu psát buď slíbený „dívčí románek“, nebo román s fantaskními prvky.

Jak jde práce na přípravě filmového zpracování k Andělům všedního dne?

Dle plánu, scénář jsem dávno napsal, Dodo Gombár si jej upravuje pro své režisérské potřeby.

Když jsme u filmových adaptací - jak velké máte právo mluvit do obsazení filmu?

De iure žádné, ale de facto celkem velké, producent a režiséři jsou většinou kamarádi…  

Kdy vzniklo Vaše první „literární dílo“?

To záleží, co za něj považujeme. První publikovanou povídku jsem napsal někdy v roce 1981, první novelu – nepublikovanou – v roce 1984…

Jak vypadá Váš běžný den?

Přijde na to. Pokud zrovna píšu novou knihu, pak celé dopoledne sedím před počítačem. Odpoledne vyřizuji emaily a taky se snažím fungovat jako manžel a otec a soused a kamarád…

Čtete si někdy například diplomové práce, které o Vás vznikají?

Ne.

alt

Kdy si myslíte, že napíšete Vaši poslední knihu? Jste nezávislý, proto se nemusíte bát důchodu či konce smlouvy, takže to klidně může být ve sto letech...

Nepřemýšlím o tom. Psaní je pro mě nicméně způsob života – nejen obživy. Reflektovat psaním příběhy, které žiju a které kolem sebe vidím, je už od cca dvaceti moje základní životní potřeba. Čili zřejmě budu psát dlouho. Doufám, že neztratím soudnost a v jistém momentě přestanu aspoň vydávat.

Jak si představujete Vašeho modelového čtenáře?

Na každém čtení před sebou vidím dvacet až sto padesát různých „modelů“…

Píše se Vám snáze o vážnějších věcech ze života, nebo o těch komických?

„Vážné“ věci je těžké prožít, psát o nich už je sranda :-)

Chodíte všude s notýskem a zapisujete si postřehy z běžného života, jak se to mnohdy doporučuje?

Notýsek nemám, pokud přijde nápad či myšlenka, zapíšu to na cokoli.

Jak bojujete se dny, kdy nejste schopen nic napsat? Psaním deníku?

Naštěstí moc takových dnů nemám. Pokud výjimečně přijde, čtu si nebo dělám poznámky…

Míváte při psaní v hlavě konkrétní osobu? Například u hlavní postavy Románu pro muže?

Ne. Při psaní scénáře pro zmíněný román už jsem ale věděl, že to bude hrát Mirek Donutil.

Co v životě má pro Vás největší hodnotu?

Zdraví, rodina, přátelství, příroda, láska, laskavost, zodpovědnost, empatie, sex, humor, víno, pes, lyže, běh…

Jak odpočíváte? Dokážete vypnout a nevnímat okolní svět?

Viz výše :-)

alt

Jste ochoten zajít s nějakým Vaším velkým obdivovatelem například na pivo?

Jen zcela výjimečně – a pouze s obdivovatelkou. A pouze na víno.

Je nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěl odpovědět a  nikdo se Vás v rozhovoru nezeptal?

Všechny představitelné otázky už jsem dostal.

Vzkaz vašim čtenářům:

Hezké léto!

 

Zdroj foto: www.viewegh.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

Křest povídkového románu Intr – Praha, 17. 4. 2013

INTR karpanius 200Právě v těchto dnech se narodila nová kniha. Napsal ji Ladislav Karpianus a jmenuje se Intr. Je zvláštní, šitá na míru mladým, plná odkazů, fotomomentek a dokonce i škrtů perem. Ale toto všechno jsem...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pejskaři, zbystřete: Jak to ten pes myslí?

jak to ten pes mysli200Mladá fronta zacílila na velký a zarputilý segment trhu, a to na pejskaře! V září totiž vydala příručku Jak to ten pes myslí? s podtitulem Vizuální průvodce „psí řečí“. Jako milovnice psů a majitelka je...

Divadlo

Ve zlínské Prodance zazpívá celé divadlo

prod200Sbor složený ze všech zaměstnanců Městského divadla Zlín či 160 jízdních kol na jevišti – takovými raritami se může pochlubit inscenace Prodaná nevěsta v režii Jana Antonína Pitínského, která bude mít na zlínské scéně premiéru 10. října. Nejznámější česká...

Film

Za láskou šli by světa kraj

cirque 200Cirkus ve snové vizi. Tak by se dal nazvat projekt dvou režisérských es Jamese Camerona a Andrewa Adamsona, kteří spojili své síly s jedním z nejlepších světových cirkusů Cirque du Soleil. Film Cirque du Sol...