Banner

Konec zpráv o modré planetě – pamflet, který se tváří jako vědecký text

Email Tisk

 konec zprav o  modre planeteJednomu by se skoro až nechtělo věřit, že globální oteplování je tématem, které působí mnohdy jako rozbuška, relativně spolehlivě staví barikády mezi zastánce a odpůrce, mezi jejichž tábory létají ostrá slova jako ostrá munice v nefalšované bitvě. Potřebu vyjádřit se k ožehavé problematice měl i Ian Plimer, geolog a emeritní profesor univerzity v Melbourne, a tak své poznatky a názory sepsal do knihy Konec poplašných zpráv o modré planetě.

Ian Plimer na globální oteplování nenazírá pouze z jednoho úhlu pohledu. Nejen že se opírá o svou vědeckou specializaci, ale při argumentaci využívá i jiné přírodovědné disciplíny, například klimatologii, zmiňuje ekonomické aspekty problematiky oteplování a jiné. V neposlední řadě pak ve své knize předkládá soubor otázek, které by měli studenti pokládat svým pedagogům při diskuzích na toto téma.

Jelikož Ian Plimer působil celý život v akademické sféře, jeho profesním zaměřením byla geologie, tedy exaktní věda, měl by používat v odborné diskuzi vědecký jazyk, svá tvrzení podkládat pádnými vědeckými důkazy. Bohužel však autor velmi často sklouzne do nabubřených výkřiků člověka, kterým cloumají emoce, od jejichž vlivu se neumí oprostit. Velmi často si také „vypomáhá“ zpochybňováním úrovně vědecké práce svých oponentů, když poukazuje na jejich relativně nedávné získání vědeckého titulu, případně na delší než obvyklou dobu, která k získání titulu vedla. Ač nelze popřít, že některé autorovy argumenty podepřené fakty z přírodních věd, je nutné brát vážně, osobními emocionálními výpady svou argumentaci poněkud shazuje. Vrcholem tohoto počínání jsou úryvky emailů, které mají přinést důkazy o falšování dat. Z útržkovitých a mnohoznačných narážek lze však odvozovat tak či onak, nehledě na to, že lze s úspěchem pochybovat o amatérismu, který by vedl k úniku klíčových důkazů o manipulaci s naměřenými teplotami.

Přestože není pochyb, že Ian Plimer jakožto geolog má k problému globální změny klimatu co říct, bohužel čtenář často získá pocit, že toho nejspíš zas tak moc nebude. Jinak si nelze vysvětlit celou jednu stránku, která obsahuje výčet finančních dotací, které byly poskytnuty jednotlivým organizacím, jež v problematice globálního oteplování větší či menší měrou operují. Pro někoho může být finanční stránka různých výzkumů důležitá, pro problematiku globálního oteplování to však do takové míry relevantní nebude.

Téměř dokonalosti dosáhl Ian Plimer ve vytrhávání skutečností z kontextu a neschopnosti nebo spíše neochotě přemýšlet v souvislostech. Otázkou zůstává, zda je třeba jednoznačné popření negativ zvýšení teplot důsledkem nevidět dál než k hranicím autorovy vlasti Austrálie, nebo je to záměr či kombinace obojího. Stejně tak odvolávání se na prakticky nulové důsledky zvýšení mořské hladiny v minulých stoletích svědčí o tom, že si autor neuvědomuje například současnou hustotu osídlení v nízko položených přímořských státech.

Autorovi lze přičíst k dobru jedině to, že v závěru své knihy uvedl sto otázek, které mají studenti pokládat svým učitelům. Co na první pohled vypadá jako chvályhodný počin, který naučí mladé lidi se ptát, diskutovat a vyhodnocovat předkládané informace, při zevrubném prozkoumání zarazí. A to především z důvodu, že autor k jednotlivým otázkám přikládá odpovědi, které on považuje za správné, a které mají za správné považovat i studenti. Pro případ, že by odpověď zněla jinak, než jak si představuje autor, má vysvětlení – odpovídající je ignorant, hlupák či aktivista.

Téma globálního oteplování a případná míra antropogenního vlivu na globální změny teplot připomínají bednu s dynamitem. Stačí přeskočit malá jiskřička, rozbuška začne doutnat a záleží jen na diskutujících protistranách, zda dojde k explozi. A nezřídka k ní dochází. Na obou stranách barikády „válčí“ jak odborníci, tak laici, bojují jak pomocí seriózních dat a argumentů, tak demagogickými emocionálními výkřiky. Ian Plimer má tendenci bojovat seriózně, velmi často jej však emoce a snaha vyřídit protivníka svedou z férového boje ke stylu guerillové války. Knihu Konec poplašných zpráv o Modré planetě však rozhodně stojí za to číst. Dokonce bych ji navrhla jako studijní materiál do kurzů „jak rozpoznat manipulativní text, který se tváří jako vědecký“.

Je to velká škoda, protože kdyby se Ian Plimer držel seriózních způsobů vědecké práce, jeho přínos k debatě o globální změně klimatu by byl nepopiratelný.

Název: Konec poplašných zpráv o Modré planetě

Autor: Ian Plimer

Žánr: populárně naučná pro dospělé

Vydáno: 2013

Stran: 183

Vydalo nakladatelství: Fragment

Překladatel: Petr Holčák

Hodnocení: 33 %

 

Zdroj foto: nakladateství Fragment

 

 

 

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Prožijte Soumrak v říši slevových karet

soumrak 200Nedávno konečně spatřila světlo světa kniha Soumrak v říši slevových karet mladého autora Davida Hájka. Provázela ji neúspěšná kampaň na serveru Hithit.cz, ale také různé problémy s tiskárnou a podobně.  Přes tyto peripetie

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nemastné neslané All inclusive


all inclusive 200Když si vzpomenu na dovolenou v Egyptě před několika lety a stravu v rámci programu all inclusive, celkem dobře by se dala přirovnat k pocitům z této knihy která – nudná a nedochucená, s příměsí strachu z toho, jestli to může ...

Divadlo

Ľadové zrkadlo

ladove zrkadlo zpV rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadlo. ...

Film

Špion Johnny English znovu zasahuje
ImageOd pokračování ztřeštěné parodie na Jamese Bonda by se dalo očekávat, že její úroveň poklesne, stejně jako tomu bývá v mnoha jiných případech ne příliš pochopitelných pokračování. Ale tentokrát úroveň filmu kupodivu s...