Konec zpráv o modré planetě – pamflet, který se tváří jako vědecký text
Banner

Konec zpráv o modré planetě – pamflet, který se tváří jako vědecký text

Email Tisk

 konec zprav o  modre planeteJednomu by se skoro až nechtělo věřit, že globální oteplování je tématem, které působí mnohdy jako rozbuška, relativně spolehlivě staví barikády mezi zastánce a odpůrce, mezi jejichž tábory létají ostrá slova jako ostrá munice v nefalšované bitvě. Potřebu vyjádřit se k ožehavé problematice měl i Ian Plimer, geolog a emeritní profesor univerzity v Melbourne, a tak své poznatky a názory sepsal do knihy Konec poplašných zpráv o modré planetě.

Ian Plimer na globální oteplování nenazírá pouze z jednoho úhlu pohledu. Nejen že se opírá o svou vědeckou specializaci, ale při argumentaci využívá i jiné přírodovědné disciplíny, například klimatologii, zmiňuje ekonomické aspekty problematiky oteplování a jiné. V neposlední řadě pak ve své knize předkládá soubor otázek, které by měli studenti pokládat svým pedagogům při diskuzích na toto téma.

Jelikož Ian Plimer působil celý život v akademické sféře, jeho profesním zaměřením byla geologie, tedy exaktní věda, měl by používat v odborné diskuzi vědecký jazyk, svá tvrzení podkládat pádnými vědeckými důkazy. Bohužel však autor velmi často sklouzne do nabubřených výkřiků člověka, kterým cloumají emoce, od jejichž vlivu se neumí oprostit. Velmi často si také „vypomáhá“ zpochybňováním úrovně vědecké práce svých oponentů, když poukazuje na jejich relativně nedávné získání vědeckého titulu, případně na delší než obvyklou dobu, která k získání titulu vedla. Ač nelze popřít, že některé autorovy argumenty podepřené fakty z přírodních věd, je nutné brát vážně, osobními emocionálními výpady svou argumentaci poněkud shazuje. Vrcholem tohoto počínání jsou úryvky emailů, které mají přinést důkazy o falšování dat. Z útržkovitých a mnohoznačných narážek lze však odvozovat tak či onak, nehledě na to, že lze s úspěchem pochybovat o amatérismu, který by vedl k úniku klíčových důkazů o manipulaci s naměřenými teplotami.

Přestože není pochyb, že Ian Plimer jakožto geolog má k problému globální změny klimatu co říct, bohužel čtenář často získá pocit, že toho nejspíš zas tak moc nebude. Jinak si nelze vysvětlit celou jednu stránku, která obsahuje výčet finančních dotací, které byly poskytnuty jednotlivým organizacím, jež v problematice globálního oteplování větší či menší měrou operují. Pro někoho může být finanční stránka různých výzkumů důležitá, pro problematiku globálního oteplování to však do takové míry relevantní nebude.

Téměř dokonalosti dosáhl Ian Plimer ve vytrhávání skutečností z kontextu a neschopnosti nebo spíše neochotě přemýšlet v souvislostech. Otázkou zůstává, zda je třeba jednoznačné popření negativ zvýšení teplot důsledkem nevidět dál než k hranicím autorovy vlasti Austrálie, nebo je to záměr či kombinace obojího. Stejně tak odvolávání se na prakticky nulové důsledky zvýšení mořské hladiny v minulých stoletích svědčí o tom, že si autor neuvědomuje například současnou hustotu osídlení v nízko položených přímořských státech.

Autorovi lze přičíst k dobru jedině to, že v závěru své knihy uvedl sto otázek, které mají studenti pokládat svým učitelům. Co na první pohled vypadá jako chvályhodný počin, který naučí mladé lidi se ptát, diskutovat a vyhodnocovat předkládané informace, při zevrubném prozkoumání zarazí. A to především z důvodu, že autor k jednotlivým otázkám přikládá odpovědi, které on považuje za správné, a které mají za správné považovat i studenti. Pro případ, že by odpověď zněla jinak, než jak si představuje autor, má vysvětlení – odpovídající je ignorant, hlupák či aktivista.

Téma globálního oteplování a případná míra antropogenního vlivu na globální změny teplot připomínají bednu s dynamitem. Stačí přeskočit malá jiskřička, rozbuška začne doutnat a záleží jen na diskutujících protistranách, zda dojde k explozi. A nezřídka k ní dochází. Na obou stranách barikády „válčí“ jak odborníci, tak laici, bojují jak pomocí seriózních dat a argumentů, tak demagogickými emocionálními výkřiky. Ian Plimer má tendenci bojovat seriózně, velmi často jej však emoce a snaha vyřídit protivníka svedou z férového boje ke stylu guerillové války. Knihu Konec poplašných zpráv o Modré planetě však rozhodně stojí za to číst. Dokonce bych ji navrhla jako studijní materiál do kurzů „jak rozpoznat manipulativní text, který se tváří jako vědecký“.

Je to velká škoda, protože kdyby se Ian Plimer držel seriózních způsobů vědecké práce, jeho přínos k debatě o globální změně klimatu by byl nepopiratelný.

Název: Konec poplašných zpráv o Modré planetě

Autor: Ian Plimer

Žánr: populárně naučná pro dospělé

Vydáno: 2013

Stran: 183

Vydalo nakladatelství: Fragment

Překladatel: Petr Holčák

Hodnocení: 33 %

 

Zdroj foto: nakladateství Fragment

 

 

 

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 32

Z archivu...

Čtěte také...

Černý humor jak se patří

oct 200Tahle knížka vyšla už v roce 2010, takže žádná novinka. Jenže já ráda hledám v dříve vydaných titulech dnes ukrytá a polozapomenutá díla. Vy ještě netušíte, o čem je řeč? Tak to hned napravme: přede mnou kniha

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jiří Kajínek – Můj život bez mříží

kajinek perexSnad všichni už celé roky sledujeme, jak se vyvíjí kauza Jiřího Kajínka, nejznámějšího českého vězně, který si stojí za tím, že to, za co byl odsouzen a do konce života zbaven svobody, neudělal. Lidé se rozdělili na dvě skupiny. Jedni mu věř...

Divadlo

Divadelní debut Radima Špačka je příběhem lásky na pozadí arabsko-izraelského konfliktu.

milenec perexSvou první divadelní inscenaci, která bude mít premiéru 1. května v pražské MeetFactory, režíruje oceňovaný filmový režisér a dokumentarista Radim Špaček. Zpracoval adaptaci rom...

Film

Film Život podle Václava Havla ukáže poprvé celý Havlův pozoruhodný život

Vaclav Havel 200O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, drama...