Když byla spisovatelka a básnířka Sylva Lauerová konfrontována s názorem, že poezie se dnes téměř neprodává, vyvolalo to u ní nejen otázku, zda je tomu skutečně tak, ale zároveň se zrodil i nápad vytvořit almanach ženské milostné poezie plný něhy, radosti a smutku.
Kniha Královny slz a ostružin, vydaná v roce 2010, je sbírkou 421 básní od 44 básnířek. Autorkami jsou ženy milující a toužící, z nich každá vnímá svět lásky trochu jinak, ale jejichž verše promlouvají silou prožitků a pocitů natolik živě, že v mysli čtenáře tanou mysterióní obrazy plné horkého dechu, oblých těl a sladkých doteků.
Při prvním setkání s výtiskem a pohledu na jeho obálku mě napadala hned celá řada otázek…proč slzy a ostružiny? Jsou královnami míněny autorky básní? Chtěla bych raději vládnout slzám nebo ostružinám? Popíchal se někdo o trny ostružiní a ronil potom slzy? A proč modrý tančící mědvěd…nebo to je medvědice? To bylo jen pár z mnoha dalších asociací, které, nejen ve mně, může almanach svým vzhledem a obsahem vyvolat.
Poměrně objemná kniha je paradoxně lehounká a příjemná na dotek. I stránky jsou z papíru měkkého, poddajného ale pevného, při pohlazení hřejí a u hřbetu jsou perforované - pro případ, že byste si oblíbenou báseň chtěli vytrhnout a nepoškodili tak zbytek knihy.
Chybí mi zde vlepená textilní záložka, ale u čtenářů poezie se asi předpokládá, že místo ní používají ptačí pírko, list či květinu.
V úvodu najdete několik řádků Sylvy Lauerové, osvětlujících vznik a používání knihy, následuje obsah se seznamem autorek a poté se již můžete začíst do první básně…ačkoliv, otevřít sbírku můžete kdekoliv.
Oddíly věnované jednotlivým básnířkám začínají jejich krátkým medailonkem – jméno, věk, znamení, oblíbený citát, dílo. Pak již verše, jimiž se vyznávají ze svých citů a pocitů, kterými sdělují myšlenky provázené asociacemi, vizemi, sny i realitou.
Byl by div, kdybyste nenarazili na téma, které se dotkne i vás. Bylo by smutné, kdyby žádné slovo nerozehrálo vaše struny a kdyby vaše smysly zůstaly hluché k hlasu emocí, tryskajících ze všech stran.
Díky pečlivému výběru a uspořádání čtenáři získají přehled o současné ženské poezii psané autorkami od 18 do 80 let. A nejenom to, já jsem zde dokonce našla odpovědi na některé své otázky:
Smála jsem se a plakala, jak bych zešílela.
Stála jsem tam ověnčená celá,
zářící pozdním létem, sluncem oblepená,
královna modrých medvědů a lidských vin,
královna slz a ostružin.
Jak píše Sylva Lauerová na svých webových stránkách,“…poezie skutečně nepatří ke komerčně oblíbeným artiklům naší drahé soudobé společnosti. Ale nemyslím si, že by ji to nějak poškozovalo. Propůjčuje jí to jistý punc výjimečnosti, čistoty a nepodplatitelnosti. Je stále zde, nikým a ničím neovlivněná, svobodná, ryzí a nezkorumpovaná. A tak často o lásce. A to si přece zaslouží podporu.“
Bylo potěšením sdílet ony záplavy barevného vlnění způsobeného láskou a již nyní vím, že se jimi občas nechám znovu osprchovat.
Vždyť přece:„Láska je číše, láska je světlo…, láska… je proud teplé vody, dopadající na mou hlavu.“ (Sylva Laurerová v odpovědi Petru Václavkovi, tvůrci myšlenky a organizátorovi Relove Summitu)
Název: Královny slz a ostružin
Autor: výběr současné profesionální i amatérské tvorby českých básnířek, vybrala a uspořádala Sylva Lauerová
Vydáno: 2010
Stran: 560
Vydalo nakladatelství: van Aspen
Hodnocení: 95 %
Zdroj foto: vanaspen.com
| < Předchozí | Další > |
|---|
K současné situaci v kultuře se v následujícím rozhovoru vyjadřuje dlouholetý organizátor koncertů klasické hudby a zakladatel cyklu KLASIKA VIVA Roman Janků.
Nejerotičtější, nejladnější a nejněžnější text, jaký jsem kdy četla. Milostné vyznání plné mužské pokory a uznání ženské duši. To je David Deida, který tuto knihu napsal jako intimní sdělení své milované. Originální název knihy zní „Dear Lover“, a to my...
Nemůžu s nadšením říct, že se mi něco líbí, když vlastně vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Ani v nejmenším se nechci dotknout autorů, i když se to asi právě děje. Vím, že si dali práci, aby ty příběhy vymysleli, stálo je to spoustu...
Velké téma, které vymyslel špičkový scenárista a které se dočkalo adekvátní divadelní adaptace na velkém jevišti, se odehrává ve skvělé režii Pavla Kheka. Tak hodnotím jednu z posledních inscenací Je třeba zabít Sekala v Divadle na Vinohradech. Syrové ...
„I ve věku počítačových kouzel vytváří ty nejlepší zvláštní efekty stále ještě matička příroda.“ Adam Markowitz, ENTERTAINMENT WEEKLY. Matička příroda se na fauně a flóře pod mořskou hladinou skutečně vyřádila, řádně popustil...