OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky
Reklama
Banner

OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky

Email Tisk

ouva taci perex„Skafocefalie neboli sagitální synostóza (lidově loďkovitá hlava) je choroba, při které srůstají například švy na lebce,“ tak definuje vadu wikipedie. Většinou se nemoc vyskytuje u chlapců. Dochází tak k prodlouženému tvaru lebky s širší čelní partií. Téměř ve dvou třetinách případů lékaři neznají skutečnou příčinu vzniku této nemoci. Faktory mohou být různé, u zhruba 30 % všech případů je však nejspíš na vině dědičná predispozice.

 

Tak, a teď si zkuste představit, že se vám právě narodilo vytoužené miminko, ležíte v porodnici, díváte se láskyplně na ten svůj poklad a najednou přijde paní doktorka a oznámí vám, že vaše děťátko má na hlavičce srostlý šípový šev. Sice vás ujišťuje, že to není nic vážného, ale ve vás už hlodá pochybnost a objevují se první známky strachu…

Přesně to se stalo Renátě Šťastné, když se jí narodil syn Ondřej. Tedy vlastně ONdra – tak si jej Renáta pojmenovala a je z toho vidět, jak významná událost to pro ni byla, když přišel na svět. Další dny strávila v nejistotě, pod palbou zvědavých pohledů lékařského personálu a lavinou nových informací, mnoha vyšetření a náporem svých emocí. Ještě, že jí v této nelehké situaci podpořili rodiče a zejména sestra. Ptáte se, co tatínek malého ONdry? Ten se z toho všeho, tak nějak, vyvléknul ještě v době, kdy byla Renáta teprve těhotná.

Následovalo martýrium dalších a dalších vyšetření, otázek a odpovědí, shánění co nejvíce informací o problému a v neposlední řadě série operací, které umožňují zdárný rozvoj lebky, plnohodnotný život malého človíčka až do dospělosti a klidný spánek jeho mámy.
Názvy jednotlivých kapitol dostatečně ilustrují náročnost celého procesu: z Porodnice na Antropologii, pak do Nemocnice, následuje Operace, ARO, JIP, potom překvapivě Sklad a pak už konečně mezi své – domů.

Všechno se podařilo tak, jak mělo a dnes je Ondrovi už 12 let. Podle Renátiných slov zlobí přiměřeně svému věku, je bystrý a leze na něj puberta. :-)

V roce 2002, kdy se Ondra narodil, nevěděla Renáta o Skafocefalii vůbec nic. V rámci léčebného procesu sesbírala spoustu důležitých informací a protože sama dobře věděla, jak by jí pomohlo, kdyby to všechno někde našla hned a pěkně pohromadě, rozhodla se sepsat své a ONdrovy zážitky do útlé modré knížky s názvem OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky.

Tyto osobní prožitky jsou doplněny o fakta a odborné pojmy, které osvětlují problematiku odchylek antropologiského vývoje – tělesného růstu. Skafocefalie ja natolik specifickým problémem, že informace o něm se hledají velmi obtížně i na internetu. Důležitou součástí knihy jsou fotografie, kopie lékařských zpráv a nakonec i kresby malého Ondry, které dokumentují jeho další normální vývoj jak po tělesné, tak psychické stránce.

Rodiče dětí, u kterých je diagnostikována nějaká neobvyklá nemoc či zřídka se vyskytující anomálie, jsou jistě vděční za jakékoliv informace o tom, co to znamená pro jejich děti i pro ně samotné. Vítají ujištění, že se s tím dá něco udělat a pomůže jim pohled ze strany někoho, kdo takovou situaci již zažil a má vlastní zkušenost.

Z tohoto pohledu je kniha OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky velmi přínosným počinem nejen pro rodiče dětí s touto odchylkou tělesného růstu, ale i velkou morální podporou pro všechny, v jejichž životě se vyskytne nějaká obtížná situace. Na Renátině příkladu je vidět, že lecos se dá přestát a získat díky tomu i mnoho nových znalostí.
Vždyť kdo jste kdy slyšel o Skafocefalii!

Renáta Šťastná, nar. 20.4.1971 v Praze. Prozaička a redaktorka. Qenda je přezdívka, kterou získala takřka omylem, ale ujala se a s radostí si tak nechá říkat. Část dětství prožila v Buštěhradě. Vyučila se prodavačkou drogistického zboží a složila maturitu v oblasti provozu obchodu (1991). Léta působila jako prodavačka, v současnosti je administrativní pracovnicí ve společnosti IMCO Velké Přílepy. Od r. 2006 je externí redaktorkou regionálního čtrnáctideníku Náš REGION, od r. 2010 časopisu REGENERACE . Také spolupracuje s internetovým magazínem Naše děti a Kultura21.cz. Její nejnovější aktivitou je založení vebu Středočech.net. Je autorkou povídek, fejetonů a básní. Zúčastnila se také úspěšně několika literárních soutěží. Pravidelně pořádá besedy a autorská Modrožlutá čtení. Knížka se žlutou obálkou je jejím druhým počinem a jmenuje se Srdcem a očima. 

OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky

ouva taci skafocefalie

Autorka: Renáta Qenda Šťastná
Rok vydání: 2006, vydání 1.
Vydalo nakladatelství: EUROLEX BOHEMIA a.s.
Počet stran: 125
ISBN: 8086861643
Hodnocení: 89%

www.eurolexbohemia.cz
knihy.abz.cz/prodej/ouva-taci-aneb-skafocefalie-ocima-vydesene-matky

Ukázka z knihy zde: 
www.kultura21.cz/ostatni/9257-ukazka-z-knihy-ouva-taci-aneb-skafoceralie-ocima-vydesene-matky

( 6 hlasů )


 

Rozhovor

Všechno dopadne jinak: Mechanismy evoluce se nezastaví, budoucnost ale nepředpovíme

Koukolik‘Chtít od vás, abyste tu takhle u čaje konverzačně shrnul svých vlastních padesát let zkušenosti s vývojem poznání lidského mozku je nejspíš drzost povrchní novinářky. Přesto to zkouším,’ říká tazatelka, novinářka Libuše Koubská. Zkusila to a povedlo se.

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Hra na lež

lez200Tak pěkně tenhle příběh začal. Dvě spokojené rodiny, cíle, plány, radosti i běžné starosti. Mít doma dospívající dceru není vždycky jednoduché. Každá má svoji povahu a chová se tak, jak je jejímu věku přiměřené. Ale ruku na srdce – v období puberty se obča...


Literatura

Tim Weaver „Němé oběti“
obetiV předchozím jeho díle Bez slitování, autor uvádí krátkou zmínku mezi Davidem Rakerem a Colmem Healym o neúspěšném vyšetřování jednoho případu. Z toho vytěžil nápad na svou další knihu Němé oběti, kdy dokáže čtenáře opět vtáhnout do nového případu . V př...

Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

JAK FUNGOVALA TOVÁRNA BARRANDOV

Tovarna Barrandov perexZáhy po nastolení komunistického režimu se vynořily představy, že ani filmové studio Barrandov se nijak neodlišuje od běžných továren, vždyť i v něm se přece vyrábí zboží. Vzápětí převážila víra, že je zbytečné natáčet...