Jiří Mádl: "Když máš na film prachy, můžeš se lehce dostat do kin!"

Jiří Mádl: "Když máš na film prachy, můžeš se lehce dostat do kin!"

Email Tisk

vorel madl vorel 200V dnešní zrychlené době je kvalita předbíhaná kvantitou a jinak tomu není ani ve filmovém světě. Zkrátka a jistě se točí špatné filmy, scénáře se píší horkou jehlou a na ty pak chodíme do kin. Co pak ale zahraniční divák, který kouká na filmovém festivalu na výplody našich rádoby režisérů? Své o tom ví i Jiří Mádl, které se neváhal ostře pustit do svých kolegů z branže.

 

„V dnešní době kdo má prachy tak může natočit celovečerní film kde kdo. Myslím si, že takto to být nemá. Neříkám, že by měl mít režisér vystudovanou režii, herec Damu. Já sám vystudovaný herec nejsem, to bych šel sám proti sobě, ale to co se děje v dnešní době toho už je moc,“ dušoval se Mádl, který v současné době natáčí volné pokračování film Gympl, s názvem Vejška, který se objeví v kinech začátkem příštího roku.

Jiří bere své povolání jako poselství lidu a nelíbí se mu, když v našich končinách vznikají paskvily, které v těch horších případech mají dobrou návštěvnost. Jak to teda vypadá v praxi?

„Například, kterýkoliv člověk co má přístup k profesionálnímu zázemí a ještě k tomu má peníze tak si může dovolit slavné herce, na které pak dostane lidi do kin. Ti, kteří na ten film půjdou, si pak řeknou co se to děje kam ten náš český film vůbec spěje? Příště už třeba na film nepůjdou, protože nemají peníze na to, aby vytáhli celou rodinu dvakrát měsíčně do kina. Horší scénář je ten, že se film dostane na filmový festival a odborná porota pak musí tyto paskvily sledovat co si pak asi o naší kinematografii, která se tu budovala několik desítek let řeknou. Zkrátka to ubližuje profíkům v naší branži, kteří si tuto cestu museli vydobýt od píky.“

vorel madl vorel

Proč si teda myslíš, že se v naší zemi točí filmy, které jsou scénáristicky hodně mimo mísu a inteligentní člověk to prostě neunese, ale přitom tyto filmy trhají v návštěvnosti rekordy? Viz. když si třeba vzpomenu na Troškovu komedii Babovřesky?

„Odpovídá to trošku polarizaci naší společnosti. Neřeknu ti proč na to lidi chodí, nicméně je to pro mě jakési sdělení ve chvíli kdy se nechodí v uvozovkách na ty lepší filmy. Vem si typický příklad za všechny normální rodinky. Ti si řeknou mámo, táto půjdeme do kina jenom jednou, máme fakt peníze na to jít jednou za rok do kin tak půjdeme na ty Babovřesky a to je pro mě to sdělení, vybrali jsme si tohle a to je pro nás kultura na tento rok. Proč zrovna Babovřesky mají tak velkou návštěvnost, tak asi může to být díra na trhu, nebo lidi prostě chtěli zvolnit. Já bych jako Zdeňka Trošku až zase tak nehanil. Myslím si, že je to talentovaný režisér, který akorát rezignoval na jakékoliv svoje ambice. S Troškou třebas nemusím chodit daleko. Vzpomínám třeba na Čertovu nevěstu, tak ten se mi strašně líbí, to je kvalitní filmařská práce. Například takoví Bastardi to je amatérský film natočený na profesionální kameru.“

Český národ měl v dobách osmdesátých a začátkem devadesátých kvalitní komedie se spoustou humoru a dá se na ně dívat takřka pořád. Proč dnešní humor a rádoby komedie nemají již v dnešní době nic společného?

Hele myslím si, že jsou lidi dost nefér vůči dnešní kinematografii. Vezmi si komediální snímky za posledních dvacet let. Určitě bych alespoň deset výtečných snímků jmenoval. A když se podíváš zpátky, jakože lidi odkazují na snímky v minulosti tak se přeci jenom bavíme o době kdy byla státní kinematografie, na všechno byl čas a točilo se víc filmů ročně, ale ten odpad byl mnohem větší. V dnešní době, kdy nejsou peníze tak si to musíš hrozně dobře rozmyslet co natočíš, jdeš zkrátka do mnohem většího risku. Vůbec si nemyslím, že by jsme na tom byli nějak špatně. Jezdím každým rokem na mezinárodní festivaly. Byl jsem v Indii, Bratislavě a na ty festivaly se dostanou jakoby ty lepší filmy v jejich národní kinematografii a že by to bylo lepší než u nás to bych rozhodně neřekl. Myslím si, že jsme strašně tvrdí na naše filmy.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

RENÁTA LUCKOVÁ


redaktorka

    je fotografka, novinářka, moderátorka a koučka. V autorské dvojici s Pavlem Veselým organizovali a moderovali mnoho akcí. Vedla rozhovory s různými významnými osobnostmi – podnikateli, manažery, politiky, diplomaty, s lidmi z kultury a dalšími. Její fotografie a texty byly publikovány např. v Katolickém týdeníku, na webových stránkách Arcibiskupství pražského, Historická šlechta, Svět úspěšných, v kulturní a hospodářské revue Fragmenty, v časopise Naše rodina, v tiskové agentuře MediapressServis, v časopise Policista, Český bratr, Překvapení aj. Absolventka VŠE a UK. Má zkušenosti v oblasti PR, reklamy a marketingu, ale i v oblasti  firemních financí, personálního řízení a andragogiky.

    Spolu s Pavlem Veselým jsou autoři knihy "Setkání s Dominikem kardinálem Dukou OP", která vyšla k jeho 70-tým narozeninám, kde publikovala i své fotografie.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 40

Čtěte také...

Skupova Plzeň 2015 bude oslavou světového loutkářství. Součástí je i pouliční představení obřích loutek.

carros200V rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 přijíždějí obří loutky španělské skupiny Carros de Foc otevřít festival Skupova Plzeň. Od 28. do 30. srpna potkáte v centru Plzně dvanáctimetrové marionety, dvacetimetrového draka nebo létaj...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kočičí škola Marie Zábranské

kocici skola200Jak se žije na venkovském dvoře, o tom vypráví nalezený kocourek Macík v půvabné ilustrované knížce Marie Zábranské Kočičí škola. Malířka a medailérka napsala svou první knížku o kočičím světě proto, že celý život žije s kocoury a...

Divadlo

Monodrama Bernarda-Marie Koltèse Tu noc těsně před lesy ve Strašnickém divadle X10

divadlo perexDivadelní hra Bernarda-Marie Koltèse Tu noc tesně před lesy, kterou uvedlo v české premiéře Studio Rote ve spolupráci se Strašnickým divadlem X10 v únoru 2017, vstupuje do roku 2018 další sérii repríz. Představení získalo...

Film

Severský filmový podzim – Ptáci nad průlivem

ptaci 200I v pátek 10. listopadu jsem vyrazila na film v rámci festivalu Severský filmový podzim do pražského kina Lucerna. Tentokrát padl výběr na válečné drama Ptáci nad průlivem, který přibližuje osudy dánských Židů a pokusy o jejich záchranu před běsnícími nacisty.