Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Zatímco v dobách své největší slávy miroslavský zámek měnil majitele, v době ne příliš dávné sloužil jako internát. Potom byl prázdný a poměrně hodně zdevastovaný. Teprve v červenci 2015, po rekonstrukci, byl slavnostně otevřen. Stojí uprostřed obce Miroslav, vzdálené 40 km jižně od Brna.

Miroslavský zámek byl podle pověsti postaven kněžnou Miroslavou kolem roku 912 jako vodní tvrz na malé skále vyčnívající z bažin. Za vlády českého krále Přemysla Otakara I., který vládl v létech 1197 - 1230, jemuž Miroslav patřila, byl tímto panovníkem potvrzen písemnou listinou, vydanou po 12. srpnu 1222 v Brně, zdejší vinný desátek rajhradskému klášteru. 

Původní vodní tvrz byla přestavěna z gotického hradu na renesanční zámek na počátku 16. století. V průběhu staletí se na miroslavském panství vystřídalo mnoho majitelů. Roku 1520 jej zdědil Zikmund Valecký z Mírova, za nějž byla Miroslav roku 1533 povýšena na městečko. Rod pánů z Mírova se rovněž zasloužil o přestavbu starého hradu na renesanční zámek.

Během času měnil miroslavský zámek nejen svou podobu ve stavebních detailech, ale především majitele. V roce 1824 koupil panství MUDr. Josef šlechtic Hopfen. O dvaadvacet let později panství zdědil baron František Xaver z Hopfenů, prezident císařsko - královské jižní dráhy.

V roce 1893 majetek koupila firma Karel Stummer z Vídně, nicméně skutečným majitelem byl Karel August svobodný pán Stummer z Tawarnoků. V roce 1911 zdědila majetek baronka Krescencie Amalie Hardt-Stummerová z Tawarnoků. Do roku 1945 patřil zámek baronce Langenhahn.   

Podle znojemského památkáře Jana Kozdase patří zámek v Miroslavi k zajímavým objektům už svou nezvyklou původní podobou. „Od většiny hradů a tvrzí v regionu se zámek liší tím, že býval původně vodní tvrzí, kterou chránil zejména umělý, vykopaný vodní příkop. Lze říci, že tento goticko-renesanční objekt patří na Znojemsku k těm prvořadým, pokud jde o jejich historickou hodnotu," řekl památkář.

Nejcennější dochovanou památkou v celoročně veřejnosti přístupném zámku je sklípková klenba v bývalé soudní síni a ve spodním patře zámku. Kromě zrekonstruovaného jižního křídla zámku se mohou návštěvníci těšit hned na několik výstav. Patří k nim i všech dvacet obrazů ze slavného cyklu Slovanská epopej od Alfonse Muchy. Jde o velkoformátová puzzle, která jsou složená z více než 163 000 dílků. Obrazy jsou vyrobené na zakázku, a proto se jedná o světový unikát, který je k vidění pouze na našem zámku. Epopej je součástí klasické prohlídkymiroslavského zámku. Celý projekt získal v roce 2016 certifikát Světový unikát zapsaný v knize rekordů.

Návštěvníci si však mohou prohlédnout i výstavu architektonických modelů Ing. arch. Zdenka Fránka, plastiky, zajímavou instalaci plastik, soch a obrazů akademického sochaře Pavla Krbálka a modely stavebnice Lego od Daniela Sterzika. K prohlídce vybízí i dobově zařízený žalářníkův byt s přilehlým vězením. 

Od února 2017 si mohou návštěvníci celoročně otevřeného zámku prohlédnout také výstavu s názvem "Na hranici templářského světa".

Text a foto Robert Rohál