Kultura21.cz

82 dokumentů, 16 hraných snímků a 8 filmů ve virtuální realitě. Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět, největší akce svého druhu na světě, zveřejňuje kompletní program a potvrzuje svou pozici zásadního hlasu v globální debatě o svobodě, bezpráví i naději. Pražský filmový maraton se mezi 11. a 19. březnem odehraje v deseti kinech, na která následně plynule navážou Pražské ozvěny v dalších sedmi kinosálech. Po celém Česku pak festival potrvá až do 24. dubna. Po většině filmů budou následovat debaty s autory i expertními osobnostmi, které pomohou zasadit silné příběhy do širších souvislostí.

Festival slavnostně odstartuje ve středu 11. března v 19:00 předáním ocenění Homo Homini, od 21:00 bude následovat světová premiéra snímku Tak to mělo bejt v kině Lucerna. Tuto syrovou generační výpověď o dnešním Maďarsku přijede do Prahy osobně uvést její hlavní hrdina, rapová hvězda Pogány Induló.

„V době, kdy kolem sebe cítíme rostoucí napětí, chceme s Jedním světem vytvářet místo, kde se dá mluvit otevřeně a svobodně. Místo, kde můžeme sdílet své zkušenosti, pojmenovávat bezpráví, dodávat odvahu a připomínat, že lidská práva se denně dotýkají nás všech. Festival v tomto pojetí vnímáme jako jednu z důležitých opor demokratické prostoru a věříme, že má být živým a dostupným nástrojem občanské angažovanosti v každém regionu naší země,” říká o poslání festivalu Jeden svět ředitel Ondřej Kamenický. „I proto se letos Jeden svět uskuteční v rekordních 60 městech, což je světově ojedinělý formát filmové akce, kterou se daří i nadále rozvíjet především díky energii, odhodlán a profesionalitě místních organizátorů a organizátorek," dodává Kamenický.

Slavnostní zahájení 28. ročníku Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět se odehraje ve středu 11. března od 19:00 v prostoru Pražské křižovatky. Vrcholem večera se již tradičně stane udělení ceny za obhajobu lidských práv Homo Homini. Letošním laureátem je Mikalaj Statkevič, politický vězeň a jedna z hlavních postav demokratické běloruské opozice.

Mikalaj Statkevič zasvětil veškeré své dosavadní úsilí obraně demokracie v Bělorusku. Jeho život je příběhem o odvaze, která neuhne. I když se ho režim v květnu 2025 pokusil po propuštění z vězení násilím deportovat, Statkevič se vyhoštění vzepřel. Rozhodl se v Bělorusku zůstat navzdory všem rizikům, čímž pro celý svět zosobňuje nezlomný odpor proti diktatuře a boj za svobodu. Ocenění Homo Homini získává za „jeho neochvějnou odvahu a výjimečný přínos demokratickému hnutí v Bělorusku.” Laureát Mikalaj Statkevič, který se v tuto chvíli znovu nachází ve vězení na neznámém místě, ocenění bohužel nebude moci osobně převzít.

Program zahajovacího večera vyvrcholí v kině Lucerna světovou premiérou filmu Tak to mělo bejt, která startuje ve 21:00. Portrét mladého maďarského rappera Pogányho Induló nabízí syrový vhled do současného Maďarska, mapuje úskalí předčasné slávy i autentickou zkušenost generace Z. Snímek do Prahy osobně přijedou uvést rapper Pogány Induló i režisér Olivér Márk Tóth. Pro velký zájem veřejnosti bude souběžně s Lucernou probíhat i projekce v kině Světozor.

Žánrová pestrost a 106 filmových příběhů

„Angažovanost snoubící se s mimořádnou filmovou kvalitou je klíčové programové spojení festivalu Jeden svět už celou řadu let. Dáváme filmy s vizí měnit svět skrze filmařský talent a odvahu,” říká k filmovému programu vedoucí programového oddělení Tomáš Poštulka.

„Letošní ročník se také nese ve znamení snahy přenálepkovat smutek, který si velká část publika s Jedním světem asociuje, nadějí. Jak v soutěžích sekcích, tak tematických nesoutěžních sekcích, hledáme inspirativní příběhy (Každý den odvahu), zkoumáme možnosti dialogu v dnešní společnosti (Všechny póly světa), burcujeme k akci (Klima v tísni). Společnost potřebuje naději víc než kdy dřív a doufáme, že se jí s námi vydáte hledat ve více než stovce filmů, které letos nabízíme,“ dodává.

Letošní programová nabídka čítá celkem 106 filmových snímků, které festival publiku zprostředkuje skrze čtyři tradiční soutěžní sekce: Mezinárodní soutěž, Českou soutěž, sekci Máte právo vědět a interaktivní Virtuální realitu.

Tento základ doplňuje 8 nesoutěžních programových sekcí, které letos pokrývají široké spektrum společenských témat:

• Jeden svět pro všechny (přístupnost a inkluze)
• Klima v tísni (environmentální otázky)
• Vize přítomnosti (technologie a digitální svět)
• Proti proudu (jednotlivci mimo hlavní proud)
• Komunitní víry (spiritualita a komunitní rituály)
• Všechny póly světa (dialog v rozdělené společnosti)
• Každý den odvahu (příběhy vnitřní síly)
• Mezi generacemi (vztahy napříč věkem)

Unikátním bodem programu je pak retrospektiva Mýtus Gunnar, věnovaná norskému dokumentaristovi Gunnaru Hall Jensenovi. Celý filmový maraton navíc doprovodí bohatá nabídka debatních formátů a nová podcastová scéna s živým nahráváním.

Soutěžní sekce

Hlavní soutěžní sekce festivalu letos propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s hluboce osobními sondami do lidského nitra.

Mezinárodní soutěž je přehlídkou toho nejlepšího, co se v posledním roce na světové dokumentární scéně urodilo. Vybrali jsme snímky, které bodovaly na prestižních festivalech a které kombinují naléhavá lidskoprávní témata s neotřelým filmovým stylem.

• Hlasy z první linie: Mezi nejsilnější momenty patří svědectví ze současné Palestiny Hlas Hind Radžab či terapeutický experiment Moje slovo proti mému.
• Tváří v tvář systému: Podoby moci zkoumají eseje Pouštní řeka a Sandbox, zatímco mládí pod tlakem identity zachycují snímky Liška a růžová luna, generační výpověď Říční snění nebo portrét hvězdy maďarského rapu Tak to mělo bejt.
• Traumata a tradice: Návraty k rodinné minulosti otevírají Pátrání po Satyrovi a Mailin. Kontrast tradice a moderního světa pak vykresluje pacifistický obraz války Tichá povodeň či pulzující Queer rodeo. Příběh vzdoru proti turecké patriarchální společnosti a jejím tradicím vypráví snímek 32 metrů.
• Česká soutěž zahrnuje nejzásadnější české dokumenty uplynulého roku – vybrané snímky reflektují traumata, systémová selhání i vztah k přírodě.
• Rodina a samota: Osobní traumata rozebírají snímky Sang: Dítě prachu, Co s Péťou? a intimní sonda do dnešní snahy o navazování romantických vztahů Vojtův život.
• Společnost v krizích: Na vyhoření a strach ze zániku reaguje Neplacené volno či spekulativní esej Smrti smrt. Politickou naléhavost přináší dokument 80 rozlícených novinářů a sondu do okraje společnosti Homeless Blues.
• Příroda jako útočiště: Vztah k ekologii rozvíjejí snímky Při zemi, Raději zešílet v divočině a hravá AMOOSED: losí odysea.

Sekce Máte právo vědět nabízí zasvěcený pohled do míst, kde se lidé vzepřeli režimům, tradicím či absurditě moci.

• Vzpoura hlasem i uměním: Dokumenty Studentstvo pro Gazu a Rebelská raperka z Kyrgyzstánu sledují mladé lidi narušující patriarchální struktury.
• Osobní odvaha: Snímky Žena, která dráždila leoparda, Stávka kamionů či Až mě zabásnou dokumentují lidi riskující svobodu pro kolektivní dobro. Dokument Po stopách zachycuje tíhu, jíž čelí ukrajinské oběti sexualizovaného válečného násilí.
• Pátrání po spravedlnosti: Minulost a historický útlak propojují filmy Ztracené identity, Před komisí smrti a mrazivé pohledy na nesvobodu Otrokářský ráj a Čína tě sleduje.
• Filmy ze sekce Virtuální realita využívají nové technologie k tomu, aby publikum doslova „vstoupilo“ do palčivých otázek současnosti.
• Prostory izolace i nebezpečí: Projekty Na jiném místě a Prostor jednat umožňují prožít izolaci trans ženy čekající na azyl či tísnivé souvislosti domácího násilí. Přímo do ulic Gazy publikum přenese mrazivý snímek Pod jedním nebem.
• Satira a dystopie: Humor s kritikou konzumu proplétají snímek O smutné myšce, která chtěla být někým a dekoloniální fantazii Revival Roadshow. Kolektivní existenci i individuální bytí zachycuje snová výprava do dnešní kapitalistické společnosti 8 miliard jáství.
• Na hraně reality: Surrealistický zážitek Jsme mrtvá zvířata pak stírá hranice mezi životem, smrtí a čistou představivostí. Nahlédnout svět perspektivou kočky umožní projekt Když uvidíš kočku.

Nesoutěžní sekce

Vedle soutěžních kategorií nabídne Jeden svět letos 8 nesoutěžních sekcí, které mapují hrdinství všedního dne, technologické hrozby i klimatickou naději.

• Každý den odvahu – Příběhy o vnitřní síle čelit realitě. Snímek Déví sleduje nepálskou političku bojující za práva obětí válečného násilí, zatímco dokument Hlasy proti Kremlu režisérky Manon Loizeau odhaluje skrze tajné záběry rizika, která podstupují političtí vězni v Rusku. Osobní účast: režisérka Manon Loizeau.
• Proti proudu – O lidech, kteří se vzpírají tradicím a očekávání okolí. Euforický dokument Sex, pilulky a moc režisérky Aisling Chin-Yee sleduje známou americkou podnikatelku Cindy Eckert bojující za vývoj ženské viagry a právo na orgasmus. Adrenalinový portrét norské kajakářky Mariann Sæther, balancující mezi vodopády a mateřstvím, přináší snímek Řeky lásky proud. Osobní účast: režisérky Aisling Chin-Yee a Barbora Hollan a kajakářka Mariann Sæther.
• Všechny póly světa – Hledání dialogu v rozdělené společnosti. Zatímco snímek Mé makové já zachycuje boj indické komunity proti zkorumpovanému aparátu, italský režisér Matthias Lintner ve filmu Randím s fašistou zkoumá ideologické rozpory ve vlastním partnerství. Osobní účast: Matthias Lintner.
• Mezi generacemi – Sonda do napětí i blízkosti mezi pokoleními. Intimní dokument Spolu svářeny propojuje běloruskou realitu s příběhem dospívající svářečky, zatímco vizuálně podmanivý snímek Na západ, do Zapaty sleduje lovce krokodýlů v kubánských bažinách. Osobní účast: režisér David Bim.
• Komunitní víry – Cesty mezi tradicí, náboženstvím a ezoterikou. Nekonvenční a humorný pohled na perzekuci původních obyvatel v Kanadě nabízí animovaný snímek Nekonečná Cookie. Kontrast k němu tvoří citlivý portrét radikalizace v patriarchální afghánské společnosti ve filmu Kábul, mezi modlitbami.
• Klima v tísni – Hledání konstruktivních řešení ekologické krize. Režisérka Eleanor Mortimer osobně představí podmořskou báseň Voda, co mě drží pod vodou, která kontrastuje krásu hlubin s hrozbou těžby. Na extrémní počasí a naději na Kapverdách upozorní snímek Oko hurikánu. Osobní účast: režisérka Eleanor Mortimer a režisér Petr Lom.
• Vize přítomnosti – Plastický portrét digitální krajiny. Snímek Drahý zítřku rozkrývá epidemii osamělosti v Tokiu, zatímco dokument V útrobách AI odhaluje neviditelnou levnou práci v pozadí umělé inteligence. Osobní účast: režisér Henri Poulain.
• Mýtus Gunnar: Retrospektivní pocta – Exkluzivní pohled do tvorby norského experimentátora Gunnara Hall Jensena. Festival uvede jeho syrovou deníkovou trilogii (Gunnar jde do pohody, Gunnar jde za Bohem, Portrét rozpačitého otce). Osobní účast: Gunnar Hall Jensen (včetně masterclass v kině Ponrepo 17. března).

Jeden svět pro všechny: deset let bourání bariér

Jeden svět se již celou dekádu systematicky snaží o to, aby byl festivalem otevřeným a přístupným všem. V průběhu konání proto publiku nabízí širokou škálu konkrétních opatření, díky kterým si filmový program může užít kdokoliv – a to bez ohledu na zrakové a sluchové postižení či pohybové omezení.

Jubilejních deset let s přístupností festival oslaví speciální sekcí Jeden svět pro všechny, která dává prostor autentickým příběhům i samotným tvůrcům*kyním s postižením. Publikum pozve do filmového Hollywoodu či na cestu stopem po Evropě a zprostředkuje i tíhu poporodní deprese a vyrovnání se s náhlým ochrnutím.

Tváře odporu: Osobnosti, které mění svět filmem i činy

Jeden svět není jen přehlídkou filmů, ale především místem setkání lidí, kteří za lidská práva bojují v první linii. Letošní ročník hostí mezinárodně uznávané tvůrčí i aktivistické osobnosti, které svou odvahu prokazují před kamerou i v reálném životě.

• Alisa Kovalenko (Ukrajina): Dokumentaristka a bývalá vojačka, která ruskou agresi zachycuje už od anexe Krymu. Přímo z Berlinale přiváží na Jeden svět svůj nejnovější snímek Po stopách. Film s nesmírnou citlivostí otevírá téma traumatu ukrajinských obětí sexualizovaného válečného násilí.
• Stella Nyanzi (Uganda): Legendární bojovnice za lidská práva a protagonistka dokumentu Žena, která dráždila leoparda. Její radikální portrét zachycuje nekompromisní boj proti diktatuře, ve kterém se poezie i vlastní tělo stávají mocnými nástroji politického odporu.
• Stefan Komandarev (Bulharsko): Jeden z nejúspěšnějších bulharských režisérů současnosti na festivalu osobně uvede své nové filmové drama Made in EU, které kriticky nahlíží na pracovní podmínky v moderní Evropě.

Doprovodný program: Debaty, výstava a industry

Jeden svět ani zdaleka nekončí u filmových projekcí, výrazně sází i na hluboký dialog. Velký sál Městské knihovny se tradičně stane hlavní diskusní arénou pro panelové a expertní debaty, z nichž některé budou vůbec poprvé nahrávány jako živé podcasty. Speciální pozornost letos přitáhne unikátní panel složený výhradně ze zástupců a zástupkyň generace Z. Ti se po projekci zahajovacího filmu Tak to mělo bejt zaměří na témata sebereflexe, obav z budoucnosti a nedůvěry v sebe sama společně s rappery ze studentského hudebního projektu GUFRAU, novinářkou a influencerkou Julií Kaletovou a moderátorkou Klárou Bělíčkovou z podcastu MOSHPIT.

Debatní program letos opět zaštiťuje nadační fond Abakus, dlouholetý generální partner festivalu. V rámci svého zaměření na systémové změny, nejen ve vzdělávání, vnímá doprovodný program jako způsob, jak skrze filmové příběhy otevírat smysluplný dialog a přispívat ke konkrétnímu společenskému dopadu. Letos se navíc vše propojí na další úrovni díky novému nadačnímu programu Storytelling a připravované grantové výzvě. Ta má podpořit vznik i sdílení silných audiovizuálních příběhů a jejich využití ve prospěch pozitivní změny u obtížných témat.

Publikum bude mít opět možnost hlasovat v Divácké ceně nadačního fondu Abakus za mimořádnou debatu.

Vůbec poprvé doplní festivalový program také doprovodná výstava. Projekt Repeat After Me 2022 uměleckého kolektivu Open Group vzbudil velkou pozornost na Benátském bienále a je smutnou připomínkou čtvrtého výročí války na Ukrajině. Výstava, kterou má veřejnost možnost vidět v galerii Fotograf Zone (24. února až 19. března), pracuje se zvukem jako nositelem válečné zkušenosti. Namísto obrazů destrukce se soustředí na akustickou stopu konfliktu – zvuky zbraní, výbuchů či sirén, které se vrývají do paměti lidí zasažených válkou – a zdůrazňuje etiku naslouchání oproti spektakulárnímu zobrazování násilí.

Na pražskou část festivalu Jeden svět pak naváže 15. ročník East Doc Platform, největší akce pro profesionály*ky v oblasti dokumentárního filmu ze střední a východní Evropy. Platforma se letos uskuteční od 19. do 25. března ve Francouzském institutu v Praze. Informace o programu, otevřených akcích a možnostech akreditace naleznete na webu www.dokweb.net.

„Jsme rádi, že můžeme dlouhodobě spolupracovat s festivalem Jeden svět a společně přivádět k publiku dokumentární filmy, které vznikají ve střední a východní Evropě s naší podporou. Celkem 12 filmů v letošním programu Jednoho světa v minulých letech prošlo našimi programy,“ říká o spolupráci Hana Kulhánková, manažerka East Doc Platform (Institut dokumentárního filmu). K programu letošní platformy dodává: „Letošním zastřešujícím tématem East Doc Platform budou Afterimages – ‚doznívání‘ příběhů, které nekončí posledním záběrem, ale zůstávají jako stopa v paměti a v rozhovorech, jež pokračují dlouho po projekci.“

Jeden svět na školách

Vzdělávací platforma Jeden svět na školách i letos nabízí dopolední projekce pro základní i střední školy. Program pro ty nejmladší zahrnuje pásma krátkých filmů, která přibližují život jejich vrstevníků*ic a otevírají témata empatie, spolupráce a porozumění.

Staršímu studentsvu jsou určeny celovečerní snímky reflektující aktuální společenská, lidskoprávní i technologická témata. Filmy jako Až mě zabásnou či Rebelská raperka z Kyrgyzstánu sledují mladé ženy čelící represivním režimům, dokument Elon Musk a závod o lithium mapuje dopady těžby surovin, snímek Kuba a Aljaška zachycuje přátelství dvou žen na válečné frontě a tituly Nebezpečné hry: Roblox a Metaverzum a V útrobách AI otevírají otázky digitálního světa a vlivu technologií na život mladých lidí.

Všechny projekce doplňují moderované debaty s tvůrčími i odbornými osobnostmi. Školy se registrují předem – v Praze přes portál JSNS.cz, v dalších městech za pomoci místních koordinátorů*ek.

Jeden svět po celém Česku: Od debat po živé podcasty

Letošní Jeden svět se uskuteční v rekordních 60 městech napříč celou Českou republikou. Po několikaletém čekání se festival vrací do Zlína a vůbec poprvé zavítá do Rumburku, Tanvaldu či Prachatic. Každé z měst si program sestavuje samo – mezi tituly, které se v programech napříč Českem objevují nejčastěji, patří snímky Při zemi, Kuba a Aljaška, Hlas Hind Radžab či Nebezpečné hry.
Regionální pořadatelé čím dál častěji sází na netradiční formáty doprovodného programu. Například v Liberci letos festival neodstartují filmem, ale velkou panelovou debatou. V Ústí nad Orlicí se zase program soustředí na oblíbené podcasty – návštěvníci se mohou těšit na živé natáčení populárního pořadu Přepište dějiny. Unikátní zážitek chystá také Brno, které v industriálních prostorách
Depa uvede v premiéře dokument Holky jedou.

Na hlavní pražskou část festivalu (11.–19. března) plynule navážou Pražské ozvěny. Ty tentokrát zavítají hned do sedmi pražských kin a spolu s regiony potrvají až do 24. dubna.

Lístky pro veřejnost jsou již nyní v prodeji v síti GoOut.

Více informací: www.jedensvet.cz