Seriál Zdivočelá země (1996-2012), jehož čtvrtou řadu nyní vysílá Česká televize, pokrývá celé poválečné období, některé jeho postavy v průběhu děje zestárnou bezmála o půl století. Vypráví o někdejším válečném pilotu Maděrovi (Martin Dejdar), který projde strastiplnou životní cestou - po brutálním věznění v 50. letech znovu a znovu naráží na úklady komunistické moci. Není ovšem sám, přimyká se k němu plejáda dalších postav, vybavených nejrůznějšími povahami i názorovou orientací. Nyní o Zdivočelé zemi vyšla kniha, kterou její autor Tomáš Pilát nazval jednoduše: Zdivočelá země - Pravda často bolí.
Pokud vás seriál zaujal, mohla by potěšit i kniha, která se mu obšírně věnuje. Pilát v ní popisuje složitou genezi této látky, jejíž první scenáristická podoba vznikala již v roce 1968, opírá se o vzpomínky hlavních tvůrců, scenáristy Jiřího Stránského a režiséra Hynka Bočana (o něm nedávno vyšla samostatná kniha rozhovorů Moje cesta zdivočelou zemí, na těchto stránkách rovněž recenzovaná).
Nalezneme zmínky zejména o Stránského zkušenostech s dvojím uvězněním, které poskytlo mnohou inspiraci pro psaní - a jako perličku dodávám, že jeho kriminalizace v 70. letech, kdy byl obžalován z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, prý poskytla námět pro podřadnou detektivku Pumpaři od Zlaté podkovy.
Pilát přibližuje často náročné okamžiky natáčení, rozmlouvá s oběma rozhodujícími autory seriálu, zjišťuje, jak se literární předobraz převracel do pohyblivých obrázků. Zpovídá jednotlivé herce, zajímá se o ztvárňované postavy, dotazuje se rovněž na jejich vlastní zkušenosti s komunistickou nadvládou. A jako přídavek si na krajích jednotlivých stránek můžeme počíst o dobových reáliích, o popravách politických vězňů i důležitých událostech v širokém rozmezí od skončení druhé světové války až po pád režimu v roce 1989.
Vášnivě, snad až agitačně sepsaná kniha prozrazuje, že chce stejně jako seriál připomínat zločiny zejména 50. let i dusivý příkrov normalizačních časů, ovšem současně připouští, že značnou část společnosti novodobá minulost nezajímá. Jenže to není nic překvapivého: Milan Kundera už před bezmála půlstoletím v Žertu prorocky napsal, že žádné viny nebudou odčiněny, protože budou zapomenuty… Pokud si ještě někdo vybaví z diváckého povědomí téměř vytěsněný snímek Bloudění (1965), už tam je akcentován konflikt, kdy dorůstající mládež zcela míjejí mravní dilemata rodičovské generace, která zpytuje svědomí, jak se chovala v předešlém desetiletí.
Není snad na závadu, že Tomáš Pilát Zdivočelou zemi v postatě adoruje, jen mi trochu chybí, že tu není otištěn řekněme "protipohled", který by tento seriál prozkoumal nejen z hlediska profesních hodnot a přinášeného vyznění, ale také v kontextu proměn, jakými prošla celá společnost, z hlediska její mentality, průzorem takříkajíc všedního dne. Zdivočelá země, jakkoli dozajista pravdivá v reflexi minulosti, doopravdy nahrává komunistickým výtkám, že dění zobrazuje jednostranně, v bipolárním rozvržení kladných a záporných figur. Jako kdyby existoval jen represivní režim na jedné straně a jeho utlačované či dokonce podlehnuvší oběti na straně druhé. Jenže většina společnosti, ona pověstná "šedá zóna", se s ním - zvláště pak v časech normalizace - vnitřně smířila, akceptovala jej jako svého druhu věčné uspořádání, v jehož rámci se musí nějak uhnízdit. Zdá se, že tuto eventualitu divácky vstřícněji rozvíjí jiný seriál, a sice Vyprávěj.
Zdivočelá země vyvolala kladné i odmítavé ohlasy, tvůrci dokonce dostávali anonymní písemné výhrůžky. Měla by mít stabilní sledovanost, kniha uvádí, že ji sleduje kolem milionu diváků. Scenárista Jiří Stránský to komentuje slovy: "Právě toho se komunisté bojí." Nejnovější výsledky však rýsují odlišný obraz - podle Digi-Zone.cz ze dne 2. 10. 2012 sledovalo Zdivočelou zemi necelých 15 % všech diváků, kteří se v ten okamžik dívali na televizi, tedy zhruba polovina výše uváděného počtu diváků. A o žádoucím účinku seriálu na diváctvo lze rovněž pochybovat, jak naznačují posilující se předvolební preference komunistů. Jednoznačně negativní obraz bývalého režimu nejspíš přestává oslovovat. Jenže to všechno by si vyžádalo hlubší sociologické prozkoumání…
Zdivočelá země - Pravda často bolí
Autor: Tomáš Pilát
Vydaly Česká televize a Albatros Media, 2012. 184 stran.
Hodnocení: 60 %
Zdroj foto: Česká televize
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Skládání hudby je nejen mou profesí, ale i náplní mého života, je to to, co mě nejvíc baví a vnitřně naplňuje. Těžko si už umím představit svůj život bez něj,“ přiznává hudební skladatelka Iris Szeghy.
Investiční bankéř Markus Føns je podezřelý z rozsáhlých investičních podvodů. Není tedy divu, že skončí za mřížemi. Podmínky jsou zde pro něj hrozné, a tak se uchýlí do samovazby ve zvláštním oddělení určeném těm nejopovrhovanějším věz...
Toyen, Alfons Mucha, Andy Warhol, Roy Lichtenstein, František Drtikol a především František Kupka, díla těch největších výtvarníků budete moci vidět díky investiční galerii Portu Gallery 22. září na jednom místě. Obrazy a tisky v celkové hodnotě 11,85 mi...
Sladký domov, je nová hra od maďarského spisovateľa Gyorga Spiró, ktorá bola uvedená Slovenskému publiku 5. mája v podaní režiséra Juraja Bielika. Hlavnú úlohu Milky si v nej zahrala Elena Podzámka a jej pomocníkom bol Ujo Lisný, ktorého si zahral Peter ...
V budově Městského soudu v Praze tento víkend odstartovalo natáčení závěrečné řady životopisné minisérie a Voyo Originálu Iveta. Jako první se tvůrci, v čele s režisérem a scenáristou Michalem Samirem, zaměřili na probíhající soudní spor právních z...
