Kultura21.cz

Byla legendami opředená pověstná kráska Lucrezia Borgia zákeřnou femme fatale, nebo nevinnou dívkou, kterou příbuzní zneužívali pro své cíle? Vztahy v rodině Borgiů jsou bouřlivé.

Dámou, která se skrývá pod označením Vatikánská princezna, je proslulá šlechtična Lucrezia Borgia. Žila v Itálii na přelomu 15. a 16. století a její život je opředen celou řadou fám, mýtu a klevet. Narodila se roku 1480 jako jedno ze čtyř nemanželských dětí, které zplodil španělský kardinál Rodrigo de Borgia se svou milenkou Vanozzou Cattanei. Dostalo se jí kvalitního vzdělání a její život probíhal v přepychu. Poté, co byl její otec zvolen papežem a přijal jméno Alexandr VI., patřila k nejvýznamnějším osobnostem tehdejšího Říma, stejně jako její dva problematičtí starší bratři Juan a Caesare a mladší bratr Jofré.

Rodina Borgiů proslula v tomto období bezohledností a nemilosrdnými způsoby, jimiž dobývala a udržovala své postavení. Zároveň všechny členy charakterizovala rozmařilost a zhýralost. Mladičká Lucrezia byla provdána z taktických důvodů za Giovanniho Sforzu z Pesary. Po několika letech bylo roku 1497 manželství z vůle papeže anulováno, údajně proto, že nebylo nikdy naplněno. Těsně po anulaci manželství porodila Lucrezia svého prvního nemanželského syna, jehož otcem byl její milenec Pedro Caldés. Ten byl brutálním způsobem zavražděn Lucreziiným bratrem Juanem. Lucreziin nejstarší syn je dodnes předmětem řady spekulací, tehdy byl veřejným míněním Říma i zbytkem Itálie považován za plod incestu v borgiovské rodině. Jeho otcovství bylo připisováno některému z Lucreziiných bratrů, a dokonce i jejich otci papeži.

Ani další Lucreziin sňatek s Alfonsem Aragonským neměl dlouhého trvání. Lucrezia manžela milovala, porodila mu syna Rodriga, ale nemohla ho ochránit před vatikánskými intrikami. Vraždy druhého Lucreziina manžela se dopustil za velmi dramatických okolností její bratr Caesare. Alfonso Aragonský první útok přežil, druhému však podlehl. Nešťastná Lucrezia byla poslána na čas do vyhnanství a posléze, opět z politických důvodů, byl sjednán její další sňatek s Alfonsem d’Este z Ferrary.

V roce 1501, v pouhých 21 letech, se potřetí provdala, a tentokrát šťastně. Až do své smrti v roce 1519, kdy umřela na komplikace po porodu, byla vzornou manželkou a matkou, která svým vlivem přispívala rozkvětu rodiny i Ferrary. Jejich dvůr patřil kulturně i politicky k nejváženějším v tehdejší Evropě a Lucrezia se těšila úctě a respektu svých poddaných, šlechtických spojenců, ale i nepřátel.

Výstřelky rodu Borgiů byly i v nikterak útlocitné době extrémní, proto jejich životy vzbuzovaly nejen zájem současníků, ale inspirovaly i četné umělce, a to až do dnešních dnů. O Lucrezii bylo natočeno několik filmů, objevila se i v televizních seriálech a stala se ústřední postavou rady více či méně hodnověrných románů.

Christopher W. Gortner, autor Vatikánské princezny, současný americký spisovatel populárních knih určených především čtenářkám, si často volí jako hrdinky atraktivní ženy, které hrály významnou roli v některé historické epoše. Napsal knihy o takových dámách, jako byla například Johana Šílená, Kateřina Medicejská či Coco Chanel. Nepíše historické biografie, ale velmi poutavé a čtivé dobrodružné příběhy.

Takový je i příběh Vatikánské princezny. Ačkoli se ne vždy striktně drží dějinných faktu, je nesmírně působivý, napínavý a plný zvratu. Zavede nás do časů palácových intrik, vášnivých lásek, zničujících nenávistí a seznámí nás s hrdiny, kteří se navzdory historickým kostýmům velmi podobají současným lidem. Právě proto se Gortneovy knihy těší velké mezinárodní popularitě, jsou překládány do řady jazyků a získaly si srdce mnoha čtenářů po celém světě. Přestože rada postav románu má reálný předobraz, to, čeho budou posluchači svědky, je pozoruhodná, originální fikce na historické téma, která vám doslova nedá vydechnout až do poslední stránky.

C. W. Gortner: VATIKÁNSKÁ PRINCEZNA
Čte Jana Stryková
Celkový čas 6 hodin 5 minut

https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-611089-christopher-w-gortner-vatikanska-princezna