Routa, maminka a otakárek

Neděle, 29 Červenec 2018 05:00 Radka Mothejzíková

Otakarek 9 Jsou to už dva roky, co jsem si koupila sazeničku Routy vonné. Už tenkrát jsem se hodně těšila, až vykvete a já se konečně dozvím, jak vlastně ve skutečnosti voní. Letos se keříček parádně rozkošatil a už v květnu kvetla ostošest. Takže jsem si mohla prvně v životě k routě přivonět. A byla to síla!

Když čekáte líbeznou vůni, kterou avizuje název (tedy aspoň jsem si to myslela), dostanete do nosu pořádnou pecku. Můj první dojem byl dokonce takový, že to je celkem smrad. Ale už na druhé nadechnutí se daly rozeznat libější složky pachové stopy, kterou žluté kvítky vypouštěly a potom už jsem si vůni routy natolik oblíbila, že jsem si šla nasosat při každé návštěvě zahrady. Opravdu jsem si to užívala a zároveň pozorovala, jak se žluté kvítky mění v zelené bobulky. Plánovala jsem si budoucí sběr semen a množení této bylinky ve velkém.

Routa

Po pár dnech mě čekalo další překvápko. Přijdu na zahradu a okolíky nikde. Na vrcholku zůstal jen ustřižený pahýl. Po pachateli jsem ani nemusela pátrat, vrahem byla zahradnice. Maminka s nůžkami, které má neustále v pohotovosti, aby odstraňovala nevzhledné schnoucí přebytky. No nic, tak semínka letos nebudou.

Otakarek 1

Možná jako náplast na tohle velké zklamání mi příroda nachystala ještě jedno překvapení. Při ranní obhlídce jsem v dolních patrech keříku objevila výrazně zbarvenou housenku. Tak nejdřív mi kus ušmikne maminka a teď bude ještě ožírat listy tahle havěť? No dobrá – se s tím smiř. Ale upřímně, měla jsem radost. Hned jsem si vygůglila, že to je Otakárek fenyklový, takže veliká paráda – výkrm může pokračovat.

Otakarek 2

Den po dni ubývaly lístečky, které Otík systematicky pořádala, až se z ní pomalu stávala Otylka. A potom najednou zmizela. Doufám, že se stihla zakuklit a někam se uložila k přezimování. Nebo ji sezobl nebojácný opeřenec. Nevím. Třeba budu mít štěstí a za rok zahlédnu nad nově rozkvetlou Routou vonnou poletovat Otakárka fenyklového. Nůžky raději mamince zabavím a dostane je, až napadne první sníh.

Otakarek 4

Ruta graveolens - Routa vonná
Pochází z jižní Evropy, Balkánského poloostrova. Byla používána již starými Řeky a Římany a ve středověku. Dnes je rozšířena po střední Evropě, Asii, Africe, Severní Americe a je pěstována jako okrasná rostlina, pastva pro včely a již méně jako léčivá a kulinářská bylina. Routě prospívá slunečné stanoviště, sušší, propustná, hlinito-písčitá zemina. Poměrně dobře odolává i mrazu.

Otakarek 5

Routu je lépe brát spíše jako okrasnou rostlinu, která působí velmi dekorativně svými modro-zelenými listy, které vytvářejí pěkný kontrast ve výsadbách. Je užívána k léčbě různých onemocnění, ale ve větších dávkách může způsobit otravu a důrazně se nedoporučuje užívat routu těhotným ženám. Komerčně se routa pěstuje pro silici získavanou z listů a používanou na výrobu parfémů, kosmetických přípravků, v potravinářství a k přípravě léčiv. V kuchyni lze používat v omezeném množství velmi hořké listy k ochucení masa, salátů, zeleniny, sýrů. Jako koření se používají i nakládané plody.

Otakarek 6

Papilio machaon Linnaeus - Otakárek fenyklový
Je široce rozšířen vod Evropy po Japonsko. Vyskytuje se všude na bezlesých stanovištích, především v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích či na opuštěných polích. Částečný migrant, migrující jedinci překonávají i nejvyšší horské polohy. Housenky hodují i na planě rostoucích druzích z čeledi miříkovitých, jako je např. mrkev obecná, kopr vonný, děhel lesní, bedrníky aj.

Otakarek 10

Prodělává dvougenerační vývoj, v teplých oblastech třígenerační. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny, nejčastěji do okolíků. Housenky se moc nepřemisťují, mladé napodobují ptačí trus, starší jsou varovně zbarvené. V nebezpečí vychlipují tzv. Osmeterium, což je zvláštní orgán na hlavě, který se u žádné jiné čeledi nevyskytuje. Obvykle je skrytý, ale když se housenka cítí ohrožena, vysune se a vylučuje páchnoucí látky. Kuklí se připevněné ke stonkům živných rostlin, či jinde, kukly poslední generace přezimují.

Otakarek 11