Reklama
Banner

Komedie s Drábkem

Email Tisk

drabek perexPřiznám se, že jsem si své dojmy z premiéry hry Jedenácté přikázání aneb Mucholapka nechala pořádně uležet. Ne snad, že bych byla tak líná anebo vytížená, ale ona je to s tím režisérem Drábkem prostě těžká práce. Je totiž jiný a nutí k přemýšlení. 

 

 

Už to, že si vybral právě Šamberkovu komedii z roku 1882, je ojedinělý počin, a také dost odvážný. „Půjčit“ si českého klasika a přetvořit ho podle svého je v českém prostředí nezřídka čin, který budí vášnivé reakce a odmítání; jako by autor a priori klasika chtěl zprznit, ponížit a zesměšnit.  Jedenácté přikázání klasikou zajisté je. Je to jediná z her herce a dramatika Františka Ferdinanda Šamberka (1838 – 1904), která vešla v širší povědomí, to díky jejímu filmovému zpracování z třicátých let.

Situační komedie spočívá v jednoduché zápletce – čtyři staří kamarádi se dohodnou, že se neožení.  Jeden pakt poruší a pokouší se před přáteli svou manželku vydávat za dceru.  Kvalita filmu spočívala pouze na herecké a improvizační bravuře hlavních představitelů, kterým tehdy Fričova režie dala široký prostor.  Pokud se milovníci filmů pro pamětníky těšili, že nyní znovu uvidí prvorepublikovou filmovou selanku v novém kabátku, určitě museli být její novou divadelní podobou zklamáni a rozčarováni.  Starý dobrý film tahle hra nepřipomíná ani vzdáleně.  Jistá prostinkost a slabost textu je pro jeho režiséra a úpravce Daniela Drábka prostorem, do kterého vtiskl své představy o správné komedii.  Ihned jsem si vzpomněla na režiséra Herberta Fritsche (vloni do Prahy s Volksbühne  Berlin přivezl hru Španělská muška); zdá se mi zjevné, že byla tato jeho práce pro Drábka velkou inspirací. V komedii, do které Drábek včlenil až absurdní divadelní atributy (nechybí využití propadel, zorbingu, ponorky jako součásti kulis či dokonce spouštění ze stroje), je jen málo měšťácké idyly. Původní Šamberkova hra je kostrou, na které se dramatik a režisér v jednom vyřádil k jejímu nepoznání. Přesto – anebo spíše právě proto - v žádném případě nelze říci, že by hra byla nezajímavá, málo vtipná, hloupá.

drabek 1

Komiku tvoří především fakt, že snad každý klame každého a snaží se utajit všechno a přede všemi. Charakter postav, který Drábek dotáhnul zjednodušením na hranici lehce obludné názornosti, je vytvrzen vtipnými dialogy; základní atribut frašky – setkání postav, které se v žádném případě nemají potkat, je doveden k až surreálným nedorozuměním, která však rozhodně nepůsobí otřepaně.  Snad jen občas měla jsem neurčitý pocit, že je na jevišti náhle jaksi všeho moc. Hojně prostoru pro vlezlou vulgární Mouchu (ve vynikajícím podání Davida Prachaře) hýřící gagy, které, zdá se mi, už jsem někde několikráte viděla;  půvabná, ale přemnohá intermezza, překotné střídání fantastických scénických nápadů.  Záblesky těchto mých neurčitých pochyb a úvah ale vždy přehlušil nějaký vtip, komický gag či nečekaná situace.  Hercům se podařilo režijní záměr naplnit více než dokonale – srostli se svými postavami a s jejich charaktery a se stoprocentním nasazením připomněli divákům, v čem spočívá jedinečnost a výjimečnost jevištního hereckého umění. 

drabek

V hlavních rolích to je natvrdlý paralytik Jan Bidlas jako Střela, naivní a fobický Beránek Martina Pechláta, Davidem Matáskem  hraný Jičínský - latentní homosexuál  s vojenským jednosměrným myšlením, M. Preissová coby rozmazlená a nervově labilní, ale přitom věrohodná Emma a její manžel Voborský, zkušený lhář, záletník  a intrikán v excelentním ztvárnění Saši Rašilova.  I ostatní herci ovšem na jevišti září a podávají vysoce nadprůměrný výkon.   Líbilo se mi zejména, že i vedlejší postavy měly dost prostoru pro svou existenci a nikdo v této vyvážené inscenaci nevyčníval ani nezanikl.  Drábkovi se podařilo ve své režii vtisknout jednotlivým postavám groteskně rozpohybovaný charakter, který ale výborně vybalancoval na tenké hranici mezi uvěřitelnou nadsázkou a nereálnou manýrou, do které nesklouzl. Hravost a lehkost jeho postav, vykoupená zkarikováním charakterů, je hlavní devizou celé inscenace. 

drabek 2

V neposlední řadě se tvůrcům povedlo umocnit dojem z představení neotřelou, nápaditou, až numinosní scénou vytvořenou Martinem Chocholouškem, stylově čistými kostýmy Simony Rybákové a rovněž skvělým hudebním doprovodem, jehož autorem je Darek Král.  Nápaditá, moderní a pro konzervativní diváky možná i trochu šokující podívaná. Herecký koncert, výtvarná a hudební lahůdka.  Jedenácté přikázání je, zdá se mi, průzorem k tomu, jak v budoucnosti také lze dělat divadlo – jinak, nově, ale s respektem k tomu, co jeviště a hlavně divák unese a co od divadla očekává.

František Ferdinand Šamberk, David Drábek: Jedenácté přikázaní aneb Mucholapka

Žánr: komedie
Uvádí: Stavovské divadlo, Ovocný trh, Praha 1 – Staré Město
Režie: David Drábek
Hrají: Saša Rašilov, Martina Preissová, Pavla Beretová, David Matásek, Jiří Panzner, Jan Bidlas, Martin Pechlát, Zdeněk Maryška/ Petr Čtvrtníček, Jana Boušková, Jana Pidrmanová, Vladimír Jopek, David Prachař
Premiéra: 21. listopadu 2013
Hodnocení: 75%

Zdroj foto:  Pavel Hejný, Národní divadlo         



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

Barunka is leaving, divadelní esej o paměti a zapomínání

barunka PEREXBabiččin byt, ve kterém se skrývají dávné vzpomínky. Drolící se mysl. Ozvěny minulosti. A ticho. Třetí ročník katedry alternativního a loutkového divadla vstupuje do divadla DISK autorskou inscenací Barunka is leaving. Nezapomeňte přijít!

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Banda 1: Karty jsou rozdaný

banda karty jsou rozdany200Jméno světového komiksu Garth Ennis (Hitman, Punisher, Preacher) spolu s Darickem Robertsonem (Transmetropolitan, Fury) nám přináší příběhy jednoho uskupení, které nemá obdoby.

...

Divadlo

Nabitý listopadový repertoár DIVADLA NA FIDLOVAČCE

200divPři pohledu na listopadový program Divadla Na Fidlovačce vás jistě osloví jeho žánrová pestrost.

...

Film

Zombák, zombice ... Zombieland

altZombieland (2009) je předělávkou známých filmů, kde nemrtví požírají živé a jejich infekce se šíří všude možně. Na rozdíl od svých předchůdců však není děj filmu tak jednotvárný a předvídatelný, jak by se mohlo zdát. Mezi chodícími vraždami totiž je...