Daria – sledujeme skutečnost nebo sen?

Daria – sledujeme skutečnost nebo sen?

Daria perexKdyž filmaři vyplodí něco příliš spletitého, pochybného nebo magorovitého, zahalí to do snu. To přece není skutečnost, to byla pouhá noční můra, chtějí naznačit. Takto byl před více než stoletím poničen německý expresionistický film Kabinet doktora Caligariho, nyní totéž postihlo nový český snímek DARIA, kterým debutoval režisér Matěj Pichler, pro scenáristu Daniela Miňovského (jeho jméno čteme pod nezdary jako Řachanda nebo Prázdniny v Provence) je to třetí realizovaný projekt.

 


Co ve filmu spatříme? Záhadnou dívku Darii (Klára Miklasová), stylizovanou do polohy někdejšího hollywoodského vampa, která je možná psychotická, možná si vymýšlí, možná je opravdu kýmsi sledovaná a snad i ohrožená na životě. A začínajícího psychiatra Marka (Jaromír Nosek), jenž se do ní zamiluje, záhy překvapen, že krátkodobě skončila v blázinci, kde sám pracuje. A jejich pozdější shledání se změní v pouhou předehru k pronásledování a znepokojivým tajemstvím, s pomocí odvážného mstitele bezpráví posléze skryti v hlubinách venkova na jakémsi statku, kde svou další existenci hledá spousta lidí.

Jak film mate diváka
Jako základní problém příběhu shledávám jeho zašmodrchanou spletitost, kdy výsledná podoba se snad rodila až během natáčení. Nasvědčovaly by tomu podivná zmizení důležitých postav (Markova maminka coby šéfka psychiatrie a jeho ranařský kamarád doslova vypadnou z příběhu poté, co je navštívil slizce vemlouvavý padouch). Takže vůbec nevíme, zda nebohé děvče sledovali nějací zloduši nebo naopak policie, ani netušíme, zda hrdinka, v závěru se zmátořeně probírající, toto všechno prožila ve snu nebo naopak byla uspána, aby tyto prožitky vnímala jako jednolitou noční můru.

Daria 1

Ostatně o dílčí (a vzápětí přiznané) děsivé sny s erotickým podtextem, které slouží jen k matoucímu nabuzení diváka, tu není nouze: jednou se Darii zdá, jak ji ohrožuje - ba s ní obcuje - samotný ďábel (a k satanskému hororu by odpovídaly úvodní komiksové kresby Kateřiny Bažantové, na jejichž zkrvaveném pozadí se pohybují úvodní i závěrečné titulky), jindy Marka vyděsí Dariin vražednický útok, z něhož se naštěstí probudí.

Není všechno zlato, co se třpytí
Daria se vyznačuje nápodobou módních hollywoodských thrillerů, které si pohrávají s mysteriózností, s výlučnými prostředími a postavami, kameraman Aleš Hart se vyžívá v pošmourných sceneriích, ať již se jedná o noční město nebo mrtvolně osvětlené místnosti. Scény automobilových jízd jsou znenadání a trhaně zrychlovány na znamení křivolakých honiček. Jenže nade vším vládne inscenační topornost, vadí až odrazující výrazová mondénnost, vkrádající se do modelace prostoru i do nepřirozeně naléhavé mluvy, ba přednášení neživotně tezovitých replik. Z herectví – a vedle Noska a Miklasové nalezneme i jména jako Jiří Schmitzer nebo Jana Šulcová, nemluvě o vcelku zbytečné zahraniční výpomoci v podobě Pawła Deląga či Paula Louise Harrella - zcela vyprchala sebemenší sugestivita, zůstala jen vyprázdněná póza.

Daria 2

Ornamentem se tu stávají nejen podivnosti spojené s farmaceutickým průmyslem, stesky na přelidněnost zeměkoule a samozřejmě korupce. Dariina movitého otce - jak se ukáže – podezírá policie z finančních machinací, přičemž možná nevědomým, možná vědomým klíčem k nim, respektive k tajeným účtům, má být právě Daria a její papír s nesrozumitelnými čmáranicemi. Bohužel všechen tento místy křečovitý eklektismus prozrazuje jen marné snahy autorů adaptovat úspěšné zámořské vzory na domácí podmínky. Nepomohly ani anglicky zpívané skladby.

Zbývá dodat, že tento veskrze obskurní snímek - stejně jako papundeklový, přesto divácky úspěšný kýč Příliš osobní známost - zaštítily Státní fond kinematografie a televize Prima.

Daria plakat

Daria
Česko 2020, 89 minut
Režie: Matěj Pichler
Scénář: Daniel Miňovský
Kamera: Aleš Hart
Hudba: Patrik Kettner
Hrají: Jaromír Nosek, Klára Miklasová, Jana Šulcová, Paweł Deląg, Paul Louis Harrell, Jiří Schmitzer, Norbert Lichý, Karel dobrý, Jitka Sedláčková, Vasil Fridrich, Jan Vlasák, Tomáš Dastlík,Josef Vrána
Distributor: Bontonfilm
Premiéra: 30. ledna 2020
www.bontonfilm.cz/daria/2604/
Foto: Bontonfilm

Hodnocení: 10 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Rozhovor

Kateřina Tučková: „Byla jsem děvče z vesnice, které se ocitlo ve spárech brněnské kultury“

tuckova200Brněnská rodačka, kurátorka pražské galerie a především také úspěšná spisovatelka Kateřina Tučková získala letos za svůj román Žítkovské bohyně ocenění Magnesie Litery, zvolili si ji sami čtenáři.<...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Originální kybernetoskop Trnkova Zahrada 2 – unikátní instalace na pomezí divadla, výstavy a animovaného filmu ožije v Plzni

Zahrada 200Letos v únoru je to přesně 103 let, kdy se v Plzni narodil Jiří Trnka. Jeho syn Jan a vnuk Matyáš připravili k tomuto výročí jedinečnou expozici, která oživí a rozhýbe příběh jedné z dodnes nejoblíbenějších Trnkových knih – dětské klasiky Zahrada...


Literatura

Nebezpečná fáma, která může zabíjet

Fama perexSvobodná matka Joanna se spolu se svým synem Alfiem přestěhuje zpátky do přímořského městečka, ve kterém vyrůstala. Rychle si dokázala najít práci a je ráda, že bydlí blízko své milované matky, která je ochotná jí se vším pomoct, ale nedokáže me...

Divadlo

Hrabě Monte Carlo byl fascinující

HrabeMC perexMěstské divadlo Zlín přeneslo své návštěvníky do město hazardu – Monte Carla, kde se na malém zapadlém náměstíčku rozjela napínavá komedie plná lásky.

...

Film

„Když se pořád snažíš udržet na správné cestě, je příjemné si dát pauzu.“

ten koho se bojis200Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...