Kapela My: soulad profesionálně provedeného bluegrassu a neutuchajícího nadšení muzikantů, kteří hrají z lásky a pro radost

Kapela My: soulad profesionálně provedeného bluegrassu a neutuchajícího nadšení muzikantů, kteří hrají z lásky a pro radost

Tisk

my200„Snad každý z nás má své snění, snad každý z nás má touhu svou. Každý ví, co bylo, není. Život náš je divnou hrou. Musíme jít za svou láskou, musíme jít k modrým horám, hvězdy nám tiše kynou. Tak jdi dál, už nejsi sám. Tak šlapem dál tu svou míli, tak šlapem dál životem svým, každý ví, že čas pílí. Plyne dál jak modrý dým. Mí přátelé jdou stejnou cestou, po které já se ubírám...“

 

Text Vladimíra Bicana k písni My, hraný a zpívaný na hudbu Stevena F. Brinese a Jima Smoaka, hodně vypovídá o stejnojmenné kapele. Je v něm obtisknuta bluegrassová nostalgie, pocit člověka na cestě, té faktické i osobní, život, který se s nikým nemazlí. A přesto není zlý, pokud poutníka doprovázejí přátelé. Radost ze setkání, sdílení společných zážitků a předávání toho pozitivního, co v člověku je. Hodnoty v době honění za mamonem zapomínané, přesto ověřené, a to nejen zálesáky, jsou pevně vetknuty do melodií, slov a především interpretace. Znějí naléhavě a přirozeně zároveň. Upřímnost a až živočišná živelnost muzicírování posluchače strhává.

O čem nenápadná šumperská kapela zpívá, to také prožívá. Muzikanti úspěšní ve svých profesích nemají zapotřebí honit se za pomíjivou slávou. Hrají pro radost svou i posluchačů a je to na jejich hudbě znát. Necítí potřebu drát se bezhlavě kupředu, za každou cenu na sebe křečovitě strhávat pozornost, ostatně i proto si zvolili marketingově neprůrazný název My.

my1

Repertoár kapely My se pohybuje na různorodé škále od tradicionálů přes skladby klasiků country (A. P. Carter, Cousin Emmy, Hank Williams, Grandpa Jones, Townes Van Zandt, Boudleaux and Felice Bryant) i amerického bluegrassu (Bill Monroe, Jim Smoak, Herb Pederson) a přes tvorbu současných autorů (Lionel Cartwright) se dostává až za hranice žánru (Bob Dylan, John Lennon a Paul McCarney). „Myáci“ zpívají v originále i česky. Oživením je vlastní tvorba (Gustav Vichta, Rudolf Hecl, texty také Vladimír Bican a Zbyněk Sedláček).

Kapela My nabízí vyvážený bluegrassový sound v pestrém nástrojovém obsazení: kytara (Vladimír Bican, Gustav Vichta), baskytara (Gustav Vichta, Pavel Dokoupil), banjo (Rudolf Hecl, Jaroslav Zahradník), mandolína (Zbyněk Sedláček), dobro (Jaroslav Zahradník). Všichni členové uskupení jsou také schopnými sólovými zpěváky.

Ačkoliv muzikanti z My sami sebe prezentují jako amatéry, předvádějí profesionální produkci, bez nadsázky srovnatelnou se špičkami v žánru. Není se proto čemu divit, že mají za sebou úspěchy nejen na domácích pódiích, ale také v zahraničí.

Nejbližší příležitost k poslechu kvalitního bluegrassu bude v neděli 22. června v Pavlínině dvoře. My vystoupí v doprovodném programu Šumperského Hafana.

Foto: sumpersko.net - zkouška kapely My


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Tvoření s Pipasikem

Pipasik perexZuzana Šuleková a Jitka Musilová jsou kamarádky, povoláním architektky, které se zároveň starají o své malé děti. Společně založily značku Pipasik. Pod touto značkou vymýšlejí pro děti smysluplné činnosti spojené s tvořením a dávají dětem ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Transsibiřská magistrála

Transsib oblka 200Miluju cestopisy. A obdivuji lidi, kteří je píšou. Projedou kus světa, aby pak ostatním podali svoje svědectví o tom, jak to chodí jinde, jací taM žijí lidé a v jakých podmínkách, v jakých kulturách, co si na sebe oblékají, jaká je...

Divadlo

Festival DIVADLO: demonstrace v Rusku, válečné Japonsko i Ingmar Bergman

ljud invasionMezinárodní festival DIVADLO oslaví od 12. do 20. záři v Plzni dvacáté narozeniny. V hlavní části připravil pro návštěvníky do 16. září přes 40 představení předních zahraničních a domácích divadel, v rámci epilogu pak 17. ...

Film

13.ročník festivalu krátkého filmu: snímky (ne)jen pro náročné diváky

sff perexLetos proběhl v pražských kinech Světozor a Pilotů ve dnech 17.-21.1. 2018 v pořadí již  13. ročník festivalu krátkých filmů, který nabídl to nej pro filmové fajnšmekry z řad české i mezinárodní tvorby.

...