Banner

Cestou necestou za posvátnými místy jihovýchodních Čech

Email Tisk

altJih Čech si většina lidí spojuje s rybníky. Ty jsou nejprofláklejším magnetem na turisty, k jejich břehům míří kroky nejednoho výletníka, jejich fotografie nechybí na žádné z pohlednic. Není nutno pochybovat, rybníky dodávají jihočeské krajině specifický ráz. Jejich vznik a současné využití je chov ryb a rekreace, tudíž záležitosti skrz naskrz praktické, dalo by se říci profánní. Krajina jihovýchodních Čech má však i svá posvátná místa. Místa, která zůstávají výletníkům v nejednom případě utajena, která turisti kvůli své neinformovanosti míjejí. A to je škoda, protože posvátná místa nás spojují s duchovním světem, s odkazem našich předků, mají daleko hlubší odkaz než atrakce masového turismu. Turistické ukazatele a informační tabule se o posvátných místech víceméně nezmiňují. Ty, kdo je touží poznat, navádí na cestu k nim kniha Václava Vokolka.

 

Posvátné… většinou na mysli vytane duchovní svatostánek či objekt spojený s vírou, v našich končinách nejčastěji s křesťanstvím. Nenechme se mýlit, může jít o výsledky lidské činnosti, ale i více či méně rozsáhlá území, nebo výtvory matičky přírody. Němými svědky časů dávno zašlých jsou kamenné útvary – viklany, menhiry, skalnaté ostrohy nad řekami. Čas v lidském pojetí a jejich, geologický čas jsou nesrovnatelné veličiny, proto snad vzbuzovaly u našich předků úctu a posvátnou bázeň. Stejně tak předkové pociťovali posvátnou úctu ke stromům, věřili, že v nich sídlí duše a duchové. Z nitra země tryskající prameny disponují léčivou silou, navracejí zdraví. Takové posvátné vody nalezneme například v Dobré Vody u Nových Hradů, v Kájově či Klášteře u Nové Bystřice. Punc posvátného si nesou územní celky jako Vitorazsko nebo třeba Landštejnsko. Kroky náboženských procesí směřovala na k poutním místům Lišov,Doubdleby, do Chlumu u Třeboně Borovan a dalších. Vyjmenovávat všechna posvátná místa, o kterých se kniha zmiňuje, nemá cenu, bude lepší, když čtenář sáhne po knize.

Rozdělení posvátných míst do jednotlivých kapitol nepostrádá logiku a zjednodušuje orientaci v knize. Kapitoly nejsou suchopárným popisem, autor využívá historických pramenů, k historicky doloženým událostem přidá tu špetku legendy, tu informaci z oblasti geologie nebo botaniky. Místy je tato návaznost plynulá, místy trochu skřípe. Ale celek působí jako mozaika, na jejíž výrobu bylo použito mnoho malých, různorodých kamínků. Určitě si zaslouží obdiv autorova schopnost z rozličných informací sestavit poutavé počtení. Autor také prokázal vynikající schopnost práce se zdroji, relativně velké množství citací pramenů dodává knize na živosti a čtivosti.


Velmi mě potěšilo, že do výčtu posvátného byly mimo architektonických skvostů, měst a lidských výtvorů zařazeny i přírodní monumenty a stromy. Neboť ty se staly objektem uctívání dříve, než se stavitelé pustili do výstavby kostelů, chrámů, klášterů. Předkřesťanská doba je mi sympatická právě svým uctíváním přírody, kterážto je vnímána jako matka, zdroj života.

alt


Bohatá obrazová příloha jakoby zvala čtenáře na místa, která jsou na fotografiích zachycena. Autorovi fotografií se velmi dobře podařilo vystihnout genia loci jednotlivých míst. Kniha čtenáři nepředkládá bezduché fotografie, které nezachycují ani špetku osobitosti zobrazeného. Ba naopak. I když jsou místa, stavby, stromy nebo kamenné útvary přítomny jen zprostředkovaně, přesto lze cítit jejich svébytnost, osobitost. Pokud genius loci promlouvá, největší šanci jej uslyšet máme právě na posvátných místech.

K jižním Čechám má zvláštní vztah. Není to můj rodný kraj, moje pouto k němu není nijak extra silné, ale trávím v něj o poznání více času než v ostatních „nedomovských“ koutech naší republiky. Chvíli trvalo, než jsem tomuto kraji přišla na chuť. Z podstatné části jej mám doposud v kategorii „hic sunt leones“. Ale mám touhu jej objevovat a kniha Václava Vokolka k tomu výraznou měrou přispěla. Určitě vím, co si přibalím do tašky, kterou si s sebou budu brát na dovolenou v jižních Čechách. A měli by to udělat všichni, kteří chtějí odhalit kouzlo jihovýchodních Čech, které zůstává masovému, komerčnímu turismu ukryto.

Neznámé Čechy 4 Posvátná místa jihovýchodních Čech
Autor: Václav Vokolek
Žánr: cestopis
Vydáno: 2012
Stran: 232
Vydalo nakladatelství: Mladá fronta
Hodnocení: 65%

Zdroj foto: knižní web Mladé fronty


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Duel – jako seznamovat se s jednotlivými figurkami na šachovnici

duel 200Arnaldur Indridason připravil pro čtenáře kriminální případ, který kromě samotného vyšetřování nabízí i vhled do historie, ať už Islandu v první polovině dvacátého století, ale připomíná i slavný šachový duel z roku 1972, kdy proti sobě usedli Bobby Fis...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Když vás život donutí začít znovu od nuly

nulta hodina 200Na každého z nás může v životě čekat moment, který pro nás bude nultou hodinou – okamžikem, od kterého začneme svůj život žít jinak, kdy změníme své základní hodnoty. Důvodů pro zásadní proměnu můžeme být mnoho. Budou vám o tom vyprávět...

Divadlo

Koule – skvělá rozhlasová hra
ImageKoule je opravdu silná rozhlasová hra. Myslím, že se od ní málokdo odtrhne, že skoro každý ji vyslechne až do konce, i když spousta replik mu nebude po chuti. Když posloucháte Pavlu Tomicovou v roli Mileny, máte chu...

Film

Rodinný film: Po úspěchu v Tokiu cena pro Karla Rodena v Cottbusu

cottb200Drama Rodinný film (2015), které bylo uvedeno tento víkend na Mezinárodním filmovém festivalu v Cottbusu, získalo Cenu za nejlepší herecký výkon pro hlavního představitele Karla Rodena. Tato významná německá filmová přehlídka, která letos oslavila 25...