Reklama
Banner

Herec Zbigniew Kalina: „Když vidím zajímavý styl chůze, okamžitě si ji na chodníku zkouším…“

200rozPozvání k rozhovoru přijal herec Zbigniew Kalina, jehož divadelním domovem jsou Městská divadla pražská. Právě v nich jej brzy čeká role Lorda Basingstoka v komedii A voda stoupá. Zbigniew se může pyšnit například Cenou Thálie pro mladého činoherce do 33 let a v tomto rozhovoru nám prozradí některé jeho tipy a triky.

 


Pojďme si na úvod chvíli povídat o Městských divadlech pražských. V čem je toto divadlo výjimečné? A jakou jeho inscenaci máte nejraději?

Mám za sebou už několik angažmá a hostování doslova po celé republice a musím říct, že v Městských divadlech pražských si užívám toho komfortu, že můžu hrát většinou před plným hledištěm. Je za tím vidět obrovská práce celého týmu MDP. Divadlo má neuvěřitelně zmáknuté PR, reklamu, komunikaci s divákem. Láká diváky na nezvyklé divadelní akce. Jsou tu skvělí hráči a osobnosti a herecké legendy, s kterými můžu stát na jevišti. O tom se mi ani nezdálo. A co se týče inscenací… Bedřich Smetana: The Greatest Hits a Kancl. Na ty se vždycky těším.

roz

Jaká role vás zde doposud nejvíce bavila? Proč?

Miluju britský humor. Proto zkoušení inscenace Kancl v Divadle Rokoko bylo pro mě radostnou záležitostí a ještě radostněji roli Tima hraju. Myslím, že to hrajeme všichni s velikou chutí, a doufám, že je to na nás patřičně vidět. Díky mým kolegům-spoluhráčům a režisérovi Petru Svojtkovi je to pro mě výjimečné představení.

V listopadu vás čeká role Lorda Basingstoka v konverzační komedii A voda stoupá. Proč by na ni měli diváci vyrazit? Nalákejte je!

Do premiéry ještě pár dnů zbývá, tak to nechci zakřiknout… ale myslím, že herecké výkony Pavla Juřici a Máši Málkové budou výjimečné. A pokud se chcete rozkošnicky kochat agónií herců, kteří celou druhou půlku hrajou v dešti, jste srdečně zváni!

A co nějaké zákulisní informace ze zkoušek a nacvičování hry? Stalo se něco zajímavého?

Kromě klasických podzimních onemocnění snad zkoušení probíhá hladce, takže nic skandálního se nestalo. Ale do premiéry zbývají dva vypjaté týdny, kdyžtak se ještě ozvu s nějakou horkou novinkou.

roz1

Co si obecně myslíte, že je u diváků nejoblíbenější? Komedie, nebo složitá dramata?

Kdybych to měl posuzovat podle sebe jako diváka - určitě bych se nejdřív informoval u svých známých, co zajímavého viděli, a pak bych na to vyrazil. Žánr by určitě nehrál žádnou roli, spíše kvalita.

Vystřídal jste několik divadel, namátkou Těšínské divadlo, Městské divadlo Karlovy Vary, Divadlo A. Dvořáka Příbram atd. Které vám podle vás dalo nejvíce? Kde jste získal nejcennější zkušenosti?

Obecně řečeno to byly báječné roky na takzvané "oblasti". A protože nejčerstvěji mám v paměti Divadlo A. Dvořáka v Příbrami, mé vzpomínky míří právě tam. Míří k mým báječným kolegům, k neuvěřitelně vytíženým technickým složkám, přesto stále usměvavým, k nezapomenutelným rolím, které bych si asi v tomhle věku v Praze nezahrál. Ve všech angažmá jsem měl štěstí na skvělé role… bylo jich spousta.

Kromě vašich domovských Městských divadel pražských hostujete v mnoha dalších divadlech, kromě těch v našem hlavním městě i například v Národním divadle moravskoslezském. Nedělá vám problém přejíždění? 

Naopak. Je to čas, který je jen můj. Ve vlaku doháním věci, na které normálně nezbývá čas: čtu, poslouchám hudbu, spím. Na trase Praha-Ostrava díky úžasné konkurenci tří dopravců jede vlak snad častěji než na Kladno. Už tradičně si v Regio Jetu dávám k obědu sushi a latté se švestkovým koláčem.

roz2

Dostal jste i několik ocenění, v roce 2008 Cenu Thálie, cenu Českého divadla a také ceny pro nejoblíbenějšího herce příbramského divadla. Kde si tyto ceny vystavujete? Mají čestné místo na některé polici?

Bude to možná znít divně nebo nevděčně, ale žádnou z těch cen vystavenou nemám. Všechny zůstaly v příbramském divadle, kde jsem je za dobu svého působení získal. Tak snad je dobře opatrují a ometají z nich nánosy prachu.

Máte nějaký trik na zapamatování textů? Jak je dostanete a hlavně udržíte v hlavě? Už se vám někdy stalo, že jste dostal takzvané okno, ze kterého nebylo úniku?

Text mám vždy spojen s tzv. aranží, čili pohybem po jevišti, a hlavně se situacemi, které se zkouší spoustu týdnů, takže nakonec je máte pod kůží spolu s textem. Okno se samozřejmě párkrát dostavilo… ale většinou jsem si neuvědomil, že je to moje chyba. Myslel jsem si, že má mluvit někdo jiný a urputně jsem přemýšlel, jak bych tomu chudákovi pomohl. Horší ovšem jsou okna v písničkách, z toho se člověk vylhává daleko hůř. Nebo choreografická okna. Zrovna teď v neděli jsem byl sólistou ve sborovém tanci u Faraona. Všichni kopali nohama, jenom já se točil. Trapas.

Když jsme u toho, máte rád improvizaci, nebo raději jedete podle předem daného scénáře?

Obdivuju všechny, kteří umění improvizace ovládají. Třeba můj kolega Vasil Fridrich, skvělý herec - pohotový a inteligentní! Já většinou hraju v představeních, která mají pevné mantinely… samozřejmě drobné odchylky v rámci těch mantinelů jsou přípustné. Ale vždy by měly být vkusné a držet se žánru. Ne vždy se to povede. Proto se raději držím těch mantinelů.

roz4

Když si přečtete text divadelní hry, máte hned nějakou vizi, jak danou postavu ztvárnit, nebo vše přichází postupně?

Problém je v tom, že moje vize po prvním přečtení hry není rozhodující a nejdůležitější. Tu vizi má hlavně režisér, který mě s ní seznámí. Já pak mohu s ním polemizovat a přesvědčovat ho o své vizi, nebo se nechat přesvědčit. Proto v podstatě není dobré mít vysněné role, protože nakonec váš vysněný Cyrano by se mohl odehrávat v bazénu, mít místo velkého nosu velký plavky. Zklamání může být trpké.

V jednom rozhovoru jsem četla, že vás nejvíce inspiruje hospoda, která je plná různých týpků. Je to opravdu tak? Že lidé z běžného života jsou vaší inspirací pro hraní? 

Konkrétní příbramská hospoda mě inspirovala v době, kdy jsem zkoušel roli bezdomovce a mnoho hospodských povalečů mělo jejich rysy. Skvělý studijní materiál! Stačí se porozhlédnout kolem sebe a spatříte tolik zajímavých typů, kterými se lze inspirovat! Někdy jsou tak výrazní, že kdybych se pokusil je zkopírovat na jevišti, diváci by si mohli říct, že přehrávám a nejsem uvěřitelný. Mám taky jednu úchylku: když vidím zajímavý styl chůze, okamžitě si ji na chodníku zkouším… k pobavení všech kolem. Bohužel si ji málokdy zapamatuju.

Zde vás poprosím o vzkaz pro naše čtenáře a přeji mnoho úspěchů!

Váženým čtenářům Kultury21 přeji, ať mají štěstí na dobré lidi a dobré divadlo! A proto vzhůru do Městských divadel pražských!



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Čtěte také...

Pavel Tesař:"Všichni aktéři Henry Lee Festu od muzikantů po barmany musí rezonovat s duchem festivalu.“

hlf perexBrněnský unikátní festival Henry Lee Fest se letos bude konat 27. září ve Zbrojovce. Hlavní hvězdou je Australan Mick Harvey a berlínš...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nejkrásnější výlety na tajemná místa

vylety perexV květnu vydalo nakladatelství Universum další ze své edice Rodinné toulky - Nejkrásnější výlety, tentokráte se zaměřili na tajemná místa. Jelikož se blíží prázdniny a počasí láká na výlety a objevování neokoukaných míst v naší malebné zemičc...

Divadlo

Komédia Sladký domov na odozvu slovenského diváka ešte len čaká

Sladky domov 200V priestoroch Mestského divadla P. O. Hviezdoslava v Bratislave sa 5. mája uskutoční premiéra hry v slovenskom preklade Sladký domov od  maďarského autora Györgya Spiróa.

...

Film

Mistři japonského filmu nás stále oslovují

mistri japonskeho filmu obalkaJapanolog Antonín Líman sepsal ve 13 esejích knihu Mistři japonského filmu (vydala Paseka), kde se zaměřil na nejznámější tamní režiséry a jejich díla. Oproti fil...