Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Hrady, zámky a ostatní památky ve správě NPÚ chystají adventní a vánoční programy, silvestrovské veselice i hudební představení. K návštěvě však bude po celou sezonu kromě celoročně přístupných objektů lákat také výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, otevřená v Jízdárně Pražského hradu od 19. prosince do 15. března příštího roku.  Rok 2014 byl pro památky ve správě NPÚ velmi úspěšný – na hrady, zámky, kláštery, lidové stavby či technické památky se do konce října přišlo díky příznivému počasí a lákavým kulturním programům zavítalo přes 4 miliony šest set tisíc návštěvníků, což je o půl milionu více než loni v tomtéž období.

Přestože hlavní sezona posledním říjnovým dnem na většině památek NPÚ skončila, mnoho jich brány definitivně nezavírá; řada kastelánů připravuje speciální prohlídky a programy, přičemž konec listopadu a prosinec jsou jednoznačně ve znamení adventu a vánočních svátků. Hrady a zámky v tuto dobu ožijí předvánoční atmosférou plnou jedinečných vůní a chutí. Jak trávila Vánoce šlechta, bude možné vidět na zámku v Litomyšli; naopak svátky z pohledu personálu – v kuchyních a sklepech – zažijí například návštěvníci zámku Žleby. Sváteční dobroty podle receptů minulých generací nebo tradiční výrobky a betlémy nabídnou řemeslné trhy, v dílnách si zase budou moci děti i dospělí vyzkoušet, jak by v minulých časech obstáli. Významnou součástí adventních příprav i vánočního slavení je vždy hudba, a tak se například každou adventní neděli rozezní tóny hudby zámek Kunštát a ve středu 17. prosince jedinečný renesanční kostel sv. Floriana v Ústí nad Labem – Velkém Březně.

Příjemný program na památkách NPÚ však najdou i ti, kteří se vánočním tématům chtějí vyhnout. Kulturní zážitek zcela neadventní nabídne hrad Karlštejn, který připravil na neděli 30. listopadu Requiem za Karla IV., od jehož úmrtí uplyne právě 636 let. Na prohlídkovou trasu bez doplňků a příkras je i v zimě možné jít například na Hluboké, na Rožmberku a v Mníšku pod Brdy. Květnou zahradu v Kroměříži či zámek Sychrov lze dokonce navštívit prakticky kdykoliv, včetně pondělků, a některé další zámky, mezi nimi i Frýdlant a Karlštejn, otevřou brány na objednání. V průběhu celé zimy je možné sbírat razítka do návštěvnického pasu věrnostního programu Klíč k památkám a získat volný vstup na šestou návštěvu či vyhrát hlavní cenu soutěže – výlet křivoklátskými hvozdy s přenocováním na Křivoklátě.  Nováčkem mezi památkami, které lze navštívit i v zimě, je brněnská vila Stiassny, která se po komplexní obnově otevře návštěvníkům v polovině prosince, kdy v ní rovněž zahájí provoz nově vytvořené Centrum obnovy památek architektury 20. století.

Po Roku pánů z Kunštátu přichází projekt Velká hradozámecká inventura a již zmíněná výstava Hrady a zámky objevované a opěvované
Pojmenování Velká hradozámecká inventura je inspirováno starými zámeckými inventáři, tedy soupisy veškerého hodnotnějšího majetku, které se pořizovaly vždy, když hrady procházely významnými změnami, a jež jsou cenným pramenem poznání. Vlajkovou lodí projektu bude renesanční jihočeský zámek Kratochvíle, který prošel a prochází významnou proměnou a směřuje k naplňováním nového programu pod názvem Renesance renesance.
Velkou hradozámeckou inventuru doplní v prosinci tohoto roku výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, kterou pro všechny milovníky památek jako velký vánoční dárek připravuje v Jízdárně Pražského hradu Národní památkový ústav a Správa Pražského hradu. Přístupná bude od 19. prosince do 15. března příštího roku a představí hrady a zámky jako svědky tisícileté národní historie, strážce největších pokladů, ale také dominanty krajiny a živá centra současné kultury.
Na výstavě se poprvé v historii na jednom místě a v jednom čase představí nejcennější památky a předměty z hradních a zámeckých sbírek a zazní básnická a hudební díla spjatá s jejich historií. Návštěvníci projdou tisíciletou historií českých zemí, deseti etapami reprezentovanými šesti sty nejvýznamnějšími a nejkrásnějšími předměty. Expozici otevřou monumentální středověká vrata z hradu Karlštejn, rukopis Kosmovy Kroniky české připomene věštbu kněžny Libuše, takzvaný Karlštejnský poklad zase dobu největší hradní slávy. Zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci naznačí proměnu myšlení a životního stylu renesance, centrum expozice s obrazy Mistra Theodorika a relikviářem sv. Maura vyzve k zamyšlení a přemýšlení o věcech nadčasových. Baroko zastoupí na výstavě Braunova alegorie Pýchy, romantismus 19. století zase kresby hradních zřícenin Karla Hynka Máchy. Na moderní život ve starých kulisách poukáže automobil Benz Karla Schwarzenberga a proměnu využívání hradů ve 20. století předznamená závěť prezidenta T. G. Masaryka, Plečnikovy plány úprav Pražského hradu i zápisy památek na Seznam světového dědictví UNESCO.

Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované pomůže milovníkům památek překonat čas, v němž pro ně bývá většina hradů a zámků nepřístupná. „Zima je pro zaměstnance památkových objektů obdobím, kdy mohou svěřené památce věnovat soustavnější péči a připravit ji na další sezonu. Probíhá rozsáhlejší údržba, kterou přes léto znemožňuje návštěvnický provoz. Mnoho týdnů zabere také důkladný úklid,“ popisuje zimní život na hradech a zámcích Petr Fedor, náměstek pro správu památkových objektů. Zima je však pro kastelány i obdobím plným tvůrčí aktivity – přetvářejí či doplňují návštěvnické trasy a plánují kulturní a doprovodné programy, aby svým věrným návštěvníkům v nové sezoně nabídli jak jejich tradiční oblíbené akce, tak něco nového a překvapivého.
Kromě Velké hradozámecké inventury si v roce 2015 budeme připomínat například dvousté výročí tzv. Vídeňského kongresu, tedy několikaměsíčního setkání zástupců zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy. Národní památkový ústav se k oslavám připojí připomenutím rodů a osobností, které v této době hrály na politické scéně Evropy klíčovou úlohu, a předmětů či děl, které se k tehdejším událostem váží – rodu Metternichů (v jejichž vlastnictví byl zámek Kynžvart a klášter Plasy), kněžny Zaháňské (majitelky zámku Ratibořice, známého z knihy Boženy Němcové), Napoleona a jeho syna Orlíka, vévody Zákupského. Na mnohem starší události pak v roce 2015 upozorní šestisté výročí upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Tento zásadní mezník českých dějin i události, které vyvolal, si připomenou hrady, na nichž sídlily mocné osobnosti oné doby, i místa významných bitev a událostí – Krakovec, Rabí či Pernštejn.
Příležitost k velkým oslavám však budou mít v roce 2015 nejen hrady a zámky jako sídla šlechtických rodin, ale i skanzeny, muzea v přírodě a lidové stavby – v květnu totiž uplyne 120 let od zahájení Národopisné výstavy, první manifestace českého vědomí založeného na kultuře lidových vrstev. Také UNESCO, na jehož seznamu světového kulturního dědictví jsou některé památky ve správě NPÚ zapsány, slaví výročí – sedmdesát let od svého vzniku. Pokračovat samozřejmě budeme i v pořádání a zapojování se do oblíbených aktivit, jako jsou Hradozámecká noc, Víkend otevřených zahrad či Dny evropského dědictví.

podle podkladů NPÚ, www.npu.cz, ilustrační foto autor