Na zámku Manětín je k vidění cínové nádobí z 18. a 19. století
Banner

Na zámku Manětín je k vidění cínové nádobí z 18. a 19. století

Tisk

Manetin 200Po druhé světové válce byla vytvářena nová muzea; tak vzniklo například Muzeum společenské kultury na (tehdy) státním zámku Jemniště, nebo Hipologické muzeum na zámku ve Slatiňanech. Z objektů, které nebyly zpřístupněny pro veřejnost, byla řada předmětů odvážena do těchto institucí. Toto postihlo i část manětínského mobiliáře.

 

Do Manětína se začaly odvezené předměty vracet až v posledních letech. Na jaře roku 2014 se vrátila velká kolekce odvezená na Jemniště. Část těchto předmětů je nyní k vidění v přijímacím pokoji Manětínského zámku. Kromě hodin z 18. století a několika svícnů se jedná především o cínové nádobí z 18.a 19. století. Nejcennější z nich jsou tři mělké talíře, vztahující se k hraběnce Marii Gabriele Lažanské. Byly zhotoveny v Praze v roce 1730 a nesou na lemu propletené iniciály "MG" ve snítkách s korunou a křížkem ve špici.

Zámek a jeho historie

Zámek Manětín se nachází v malém západočeském městečku Manětín, severně od Plzně. Manětínu  se dlouhá léta přezdívá Barokní perla západních Čech. Toto místo si ve 12. století vybral za svoje působiště rytířský řád Johanitů, aby zde vybudoval svoje sídlo, tzv. komendu. Ta zde fungovala do 15. století, kdy byla zrušena. Koncem 16. století, přibližně na témže místě, zde vyrostl, spolu s pivovarem a poplužným dvorem, renesanční zámek, sídlo Jeronýma Hrobčického z Hrobčic. Kvůli dluhům jej však musela rodina záhy prodat panu Kryštofu Karlu z Roupova. Mohutné pobělohorské konfiskace roku 1620 zasáhly i tuto rodinu, která byla zbavena veškerého majetku včetně Manětína. Konfiskát byl tak o dva roky později prodán paní Esteře Mitrovské z Mitrovic. Ta zemřela jako bezdětná vdova roku 1638; dědicem Manětínského panství se stal její bratr hrabě Ferdinand Rudolf Lažanský, jehož potomci nadále vlastnili Manětín více než 300 let až do konce 2. světové války.

Manetin1

Současná podoba zámku je dílem kompletní barokní přestavby, k níž došlo po požáru roku 1712, kdy bylo zdevastováno celé centrum města včetně velké části tehdejšího renesančního paláce. V tomto období zde žil hrabě Václav Josef Lažanský se svou manželkou Marií Gabrielou Lažanskou – Černínovou. Manželé ihned po požáru zahájili obnovovací práce města, avšak hrabě zemřel již 3 roky po neštěstí a tak veškerá tíha odpovědnosti zůstala na tehdy dvacetileté  Marii Gabriele, za jejíhož panování Manětín prošel obdobím největšího rozkvětu. Na obnově města i zámku se podíleli vynikající umělci, mezi nimiž je třeba především jmenovat Petra Brandla s jeho obrazovou výzdobou kostela Jana Křtitele na náměstí, s nímž je zámek důmyslně propojen 30m dlouhou nadzemní chodbou. Manětínské náměstí před zámkem bylo po požáru zcela přestavěno a byly vystavěny velkorysé  terasy, tzv. škarpy. Ty byly osazeny kamennými plastikami sochařů Štěpána Borovce a jeho žáka Josefa Herschera.
Projekt pro znovuvýstavbu zámku vytvořil tyrolský architekt Tomáš Haffenecker. Jeho původním záměrem byla osově souměrná, dosti rozlehlá  jednopatrová stavba. Záměr se však zcela nenaplnil, neboť z finančních důvodů zámek nebyl nikdy úplně dostavěn.
Rod Lažanských žil v Manětíně a  vlastnil jej i s přilehlými osadami po více než 300 let až do konce 2. Světové války, kdy jim byl majetek zabaven. Zámek, který byl v té době Lažanskými užíván především jako letní sídlo, byl zestátněn a byly zde zřízeny byty a kanceláře Státních lesů. Později se zde podařilo prosadit malé vlastivědné muzeum a koncem devadesátých let  zde vznikl malý prohlídkový okruh pro návštěvníky.

Manetin2

V dnešní době naleznete zámecký areál tvořený hlavní zámeckou budovou, ke které na jižní straně přiléhá francouzská zahrada s anglickým parkem a v nejjižnějším cípu můžete nalézt budovy bývalého pivovaru a sýpky. Na západní straně areál těsně sousedí se zámeckým hospodářským dvorem. Objekt má v péči Národní památkový ústav s územní správou v Českých Budějovicích.

Návštěvní doba zámku

25. 3.–28. 3. po, pá, so, ne 10.00–16.00
2. 4.–30. 4. so–ne 10.00–16.00
1. 5.–30. 9. út–ne 10.00–16.00
1. 10.–30. 10. so–ne 10.00–16.00

( 0 hlasů )


 

6. července

  • Upálení Jana Husa (1415)

    Dne 6. července 1415 byl na kostnickém koncilu upálen mistr Jan Hus (okolo 1369–1415), český reformátor a kazatel. Státní svátek ČR.

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Od dětství mě lákal svět filmu. To není klišé, tvrdí maskér Bobo Sobotka

bobo sobotka 200Už před lety si zvolil profesi maskéra, díky čemuž se podílel na řadě nezapomenutelných filmů a poznal přitom fůru osobností. Bobo Sobotka spolupracoval nejen s Karlem Kachyňou, ale také třeba s Milošem Formanem, když tady točil oscarovéh...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...


Výtvarné umění

Příjemné procházení se s Janem Roytem

royt200Nakladatelství Portál právě vydává knižní rozhovor Martina Bedřicha s předním historikem umění, profesorem Janem Roytem. Jedná se již o druhý knižní rozhovorový počin Martina Bedřicha a je to na knize znát. Bedřich se umí zeptat, a přitom se egoisticky n...

Divadlo

Služky - První inscenace sezony 2015-16 v BuranTeatr Brno

Sluzky 200BuranTeatr hraje po mnoha různých stěhováních už několik let na Sokolském stadionu v Brně. Má tam své stabilní zázemí, má tam své diváky, o které díky pestré a nápadité nabídce inscenací nikdy nemá nouzi. Stejně tak bylo plno i na první premiéře sez...

Film

Animovaná Addamsova rodina se vrací na plátna kin s druhým dílem. Nudit se nebudou děti ani dospělí

Addamsova  rodina200Kultovní hororová rodinka se vrací na plátna kin! Tentokrát se Morticia, Gomez, Pugsley, Wednesday, Lurch, strýček Fester a Věc vydají na rodinnou dovolenou, která bude, jak jinak než, zábavná, výstřední, bláznivá, a tak troch...