Služky - První inscenace sezony 2015-16 v BuranTeatr Brno

Služky - První inscenace sezony 2015-16 v BuranTeatr Brno

Sluzky 200BuranTeatr hraje po mnoha různých stěhováních už několik let na Sokolském stadionu v Brně. Má tam své stabilní zázemí, má tam své diváky, o které díky pestré a nápadité nabídce inscenací nikdy nemá nouzi. Stejně tak bylo plno i na první premiéře sezony. Diváci se zde potkali na premiéře hry SLUŽKY Jeana Genta nejenom s inovovaným prostředím foyeru, ale také s novým uměleckým vedením, s novými i staronovými tvůrci.

 


Dramaturg Jan Šotkovský (jinak také hodně vytížený dramaturg Městského divadla v Brně) byť se může ještě stále počítat za mladé tvůrce, zde patří vlastně k doyenům, k „otcům zakladatelům“.


 Vedle dramaturga se divákům představil nový umělecký šéf, Juraj Augustín, absolvent režie na divadelní fakultě JAMU, se zkušenostmi ze zlínském a pardubickém divadle. Má zkušenosti se založením několika malých divadel, zkušenosti ze studijního pobytu na umělecké škole v Krakově, až „přistál“ na nezávislé umělecké scéně BuranTeatr.


Režisérkou první premiéry v sezóně byla Gabriela Krečmerová, absolventka divadelní vědy na Masarykově univerzitě a absolventka režie na JAMU. Také režírovala ve  zlínského divadla, z Národního divadla v Brně, také absolvovala stáž v Krakově, má za sebou hodně různých projektů včetně práce s loutkou pro děti se speciálními potřebami v Ostravě.


Hru SLUŽKY pro tři ženské role vytvořili Barbora Nesvadbová (co mi dalo práce najít ji v Google, kde jsou desítky upozornění na módní autorku bestselerů stejného jména, dcery Josefa Nesvadby) dále Alžbeta  Vaculčiaková a Kateřina Dostálová – Veselá.

Sluzky


Začnu od konce. Postavu Madam, hrála právě paní Veselá. Jediná z trojice patří už léta ke kmenovým herečkám „Buranů“, i když má za sebou více výrazných rolí v Národním divadle Brno.  U „Buranů“ jsem napočítal od roku 2009 šest různých rolí, Madam ve Služkách je tady její sedmá v tomto divadle.


Alžbeta Vaculčiaková je slovenská herečka s výbornou českou jevištní mluvou. A zase povzdech nad vyhledávačem Google. Ano, tato herečka je tam hodně zastoupena, ale předřevším proto, že hrála v seriálu Vinaři v televizi. Že má za sebou několik hezkých divadelních rolí, o tom Google mlčí. On tam má jenom to, co tam my povrchní lidé vložíme. Ale když si dáme trochu práce, zjistíme o ni, že má za sebou také Escuela Superior de Arte Dramático de Murcia, Španělsko - studijní pobyt, obor Teatro creativo a hodně zajímavých jevištních performací. Ve Služkách hrála postavu Clair.


Konečně druhou služku, Solange  hrála Barbora Nesvadbová, také absolventka DiFa JAMU. Absolvovala rolí Filippovny v inscenaci Absolutní štěstí mouchy, v roce 2015, čímž prozrazuji, že je to čerstvý herecký příslib pro divadlo BuranTeatr.


Autor dramatického textu, Jean Genet (1910-1986) je francouzský spisovatel a dramatik existencionálního ladění, které vyúsťuje až do absurdních poloh, tak jako celý jeho život. Dalo by se parafrázovat: „Vším, čím jsem byl, byl jsem nerad“. Krádeže, vězení, homosexuální prostituce, cizinecká legie a útěk z ní, zase vězení. Není divu, že se v jeho tvorbě objevují postavy ze spodiny lidské společnosti a životní skepse. To vše se odráží také v jeho prvním dramatu z roku 1947, SLUŽKY.


Dvě služky se baví tím, že si hrají na služku a madam, vyměňují si role a srší z nich až třídí nenávist k bohaté Madam. Když ji poznáváme zjišťujeme, že je sice panovačná a rozmazlená, ale konec konců opuštěná a na svých služkách závislá žena. Ráda je obdaruje obnošeným šatstvem, zachází s nimi vlastně slušně. Ale zášť služek je obrovská. A tak chtějí svou madam zabít, otrávit. Ovšem místo Madam umírá po vypití otráveného nápoje jedna ze služek.


Nic veselého, řekneme si. A jak se to dá hrát celý divadelní večer? Ano,  je to skutečně náročný kus. Ale díky citlivé režii a díky talentu těch tří protagonistek, zažije divák napínavé představení, plné zvratů,  citových vydírání, energie i duševní prázdnoty. Je to důkladný ponor do duší existenciálně vyčerpaných žen, které vlastně nedokážou normálně žít a celé jejich bytí je jedno velké trápení.


Klobouk dolu před režií, klobouk dolu před třemi protagonistkami. Už jenom znát perfektně text v tomto „nedějovém“ ději je kumšt. A naplnit věrohodně všechny citové eskapády, zvraty, proměny, to musí být hodně vyčerpávající. Duševní zdraví je nakažlivé, řekl kdysi francouzský psychiatr Paul Broca. A dodal: Duševní nemoc je ještě nakažlivější. Takže držím palce těm bezvadným herečkám, aby si zachovaly stále tolik energie, ale také zdravého odstupu od vyčerpávajících rolí.
Vaši diváci vás potřebují….


www.buranteatr.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě talentu, půvabu a kouzla osobnosti disponují schopností zaujmout ve více směrech.

Herečka Bára Lukešová v rozhovoru o svém otci a pražské výstavě jeho filmové tvorby

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923 – 1976) přinese výstava v galerii Lucerna. Očekávaná expozice nazvaná „Rudolf Lukeš – Filmové návrhy“ bude otevřena od 5. října a potrvá do 9. listopadu. O připravované výstavě je i rozhovor s dcerou tohoto filmového kumštýře, divadelní, filmovou a televizní herečkou Bárou Lukešovou.

Rozhovor

Zpráva z jednoho divadla v časech korony

Divadlo Viola Robert Tamchyna perexJaké problémy řeší ředitel divadla Viola Robert Tamchyna a jaké pozitivní impulzy, zkušenosti či inspirace přicházejí a ovlivňují chod Viloly, o tom si přečtěte v následujícím rozhovoru.

...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Z archivu...

Čtěte také...

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

foto perex

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě ...


Literatura

Tak trochu jiný příběh o únosu

mile dite perexDěj této knížky otevírá autonehoda, při níž byla vážně zraněna mladá žena. Tu do nemocnice doprovází její malá dcerka. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by u sebe měly nějaké doklady, které by potvrzovaly jejich totožnost. Pro...

Divadlo

Tvořit! Ale za jakou cenu?

Leni200

Umělci jsou zvláštní sorta lidí. V jejich konání je pohání nespecifikovatelná síla, která je udržuje v činorodosti, a nutí je tak neustále něco tvořit. Protože pokud herec, zpěvák, malíř či jinak umělecky nadaný člověk...

Film

Kniha o pozapomenutém proklatci nové vlny

nemec perexJan Bernard patří k význačným filmovým badatelům, spojeným zejména s pražskou FAMU, kde byl během 90. let děkanem. Zabývá se jak teoretickými otázkami, tak zkoumáním tvorby významných režisérů (Pier Paolo Pasolin...