Do století páry v Lužné u Rakovníka
Banner

Do století páry v Lužné u Rakovníka

Tisk

MuzeumZeleznice perexMuzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel, která po dlouhých letech ve službě dělají nyní radost železničním nadšencům i všem zájemcům o historii železniční dopravy.


Areál muzea je umístěn v těsné blízkosti železniční stanice Lužná u Rakovníka, v nádherné přírodě na okraji Křivoklátských lesů.

Ve zdejších sbírkách jsou k vidění mnohé technické unikáty; jak parní lokomotivy z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy, nebo ukázky technických zařízení na železnici. Pravidelně sem míří také jízdy nostalgických parních vlaků.

MuzeumZeleznice1

Pohled do historie
Předchůdcem dnešního depa v Lužné byla výtopna Lužná–Lišany, která vznikla pro potřeby trati Buštěhradské dráhy z Kladna do Chomutova již v roce 1871.
Výtopna byla postavena naproti staniční budově jako remíza se dvěma stáními a administrativní budovou, jež současně sloužila jako vodárna. Objekt se zachoval dodnes; neslouží však již svému původnímu účelu.

Jak objem dopravy narůstal, přestávala kapacita zařízení postačovat požadavkům. Proto bylo rozhodnuto vystavět výtopnu novou, a to v prostorách současného depa. Ani ta však zanedlouho nebyla dostačující; proto byla v roce 1924 zprovozněna výtopna další, která již svou kapacitou vyhovovala až do ukončení provozu depa na konci dvacátého století.

S rozvojem motorové trakce se provozní význam depa začal měnit; stále větší význam nabývaly opravy kolejových vozidel.

V osmdesátých letech dvacátého století zde byla vystavěna hala pro opravy motorových lokomotiv; kvůli ní muselo být strženo několik původních objektů. Provoz depa se postupně omezoval, až byl v roce 1996 zcela zastaven.

Po ukončení provozu zde začala působit řada spolků železničních nadšenců. Svými aktivitami se snažili o další využití depa nejen pro pravidelnou výstavní činnost, ale i pro soustřeďování a opravy historických parních lokomotiv a dalších památek na jejich provoz. Od roku 1999 na tuto činnost navázaly České dráhy, které zde založily železniční muzeum. To v současné době spadá pod Depo historických vozidel.

MuzeumZeleznice3

Co můžete v muzeu najít
Většině zájemců si v souvislosti s historickou železnicí vybaví lokomotivy ze století páry. Ty jsou dnes hlavním lákadlem muzea, neboť jich má ve svém držení více než tři desítky.

Najdeme tu exponáty z různých období železničního provozu, od malých lokomotiv z přelomu devatenáctého a dvacátého století, až po nejvýkonnější stroje, které zažily vrchol a postupný útlum parního provozu ve druhé polovině století dvacátého. Větší část exponátů je neprovozní; přesto jejich konstrukce i mohutnost dodnes vzbuzují zasloužený údiv návštěvníků muzea.

Mezi nejstarší představitele parních lokomotiv zastoupených ve zdejších sbírkách, patří lokomotiva, vyrobená v roce 1899 v Rakousku; na lokálních tratích v českých zemích a později v Československu spolehlivě sloužila až do padesátých let dvacátého století.

K dalším zajímavým představitelům parní éry patří lokomotiva „čtyřkolák“ ze sbírek Národního technického muzea, která je první lokomotivou vyrobenou v roce 1920 podnikem Škoda Plzeň. O kvalitě její konstrukce svědčí skutečnost, že poslední kusy složily až do sedmdesátých letech dvacátého století.

MuzeumZeleznice2

Zástupcem elitních rychlíkových lokomotiv z meziválečných let je stroj „mikádo“, opět ze sbírek Národního technického muzea, který na první pohled zaujme zejména průměrem svých kol, který se blíží dvěma metrům. Lokomotivy této řady se objevovaly na nejprestižnějších dálkových spojích.

Vrcholem parní trakce pak byla lokomotiva „papoušek“, která se v provozu udržela až do konce sedmdesátých let.

Z parních exponátů ve sbírkách zdejšího muzea nelze opomenout ani motorový vůz s parním pohonem „Komarek“ z roku 1903, jenž byl zapůjčen ze sbírek Národního technického muzea.

Kromě parních lokomotiv se ovšem ve sbírkách muzea v Lužné nacházejí i motorové vozy.

V muzeu jsou k vidění také úzkorozchodná vozidla – jde o parní a motorové lokomotivy, které byly používány v závodové dopravě v hutních provozech v Kladně. Kromě nich je to i několik nákladních vozů.

MuzemZeleznice

Provozuschopné lokomotivy dnes slouží spolu s upraveným vozem pro přepravu cestujících k projížďkám po úzkorozchodném okruhu v areálu muzea.

Ve vnitřních prostorách muzea jsou k vidění další mnohé exponáty z různých odvětví železniční dopravy. Vedle modelů se zde nachází řada dokumentů, fotografií, trojrozměrných exponátů i různých částí lokomotiv. Rozsáhlá je také expozice zabezpečovací a sdělovací techniky.

Prostor před rotundou je využit k výstavě sbírky lokomotiv a vozů. Jsou umístěny okolo točny a na kolejích před halou oprav.

Muzeum - Jak se tam dostanete
Z Prahy je nejjednodušší cestovat vlakem z pražského Masarykova nádraží. Muzeum se nachází v těsné blízkosti železniční stanice Lužná u Rakovníka a cestu k němu od nádraží vyznačují ukazatele.

Buštěhradská dráha a její historie
Buštěhradská dráha, zkratka B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855–1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou.

Otvírací doba muzea je od 9.30 do 17.00 hodin
19.4. až 31.5. sobota, neděle + svátky
1.6. až 31.8. úterý až neděle + svátky
1.9. až 28.10. sobota, neděle + svátky

Ctibor Čejpa, podle podkladů Muzea ČD Lužná u Rakovníka, ilustrační foto autor, kontakt: www.cdmuzeum.cz


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jaroslav Šimíček: Na kytaru u táboráku pořád něco zahraju, a kdyby se hrálo u táboráku na klavír, taky bych to zvládl

archiv Jaroslav Šimíček„Všechny kapely, kterými člověk projde, vás obohatí, něco se naučíte, pochopíte, poznáte skvělé kolegy muzikanty, a když chcete, od každého si něco vezmete,“ říká Jar...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...


Výtvarné umění

Pojď blíž, miluješ-li aneb když těhulkám závidíme?!

pojd bliz milujes-li Katharina Gun OehlertProf. Dr. Dadja AltenburgKohl, ředitelka MuMo, a dr. Rolf Jessewitsch, ředitel Uměleckého muzea v Solingenu, zahájili ve středu 21. l...

Divadlo

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace

Film

Robocop 1 - tip pro čtvrteční lednový večer

Robo 200Za dob komunismu nešlo mnoho amerických filmů do československé distribuce, a tak si bohužel hodně filmů musí fanoušci zopakovat o mnoho let později na VHS, DVD a případně na Blu-ray. Jedním z filmů, které v době své americké premiéry nebyly pro českosl...