V divadle Stará aréna uvádějí hru Vladislava Vveděnského Vánoce u Ivanovových čili Úplně předělaný snář. Jedná se o drama nebo komedii? Najdeme zde obojí. A jedno podtrhává druhé.
Když byla Vveděnského budoucí žena vyloučena ze studia sinologie, odešel na protest ze školy spolu s ní. Věnoval se pak poezii (neoficiálně, vycházet knižně nesměla) a psal literaturu pro děti. Hra Vánoce u Ivanovových vznikla ve vyhnanství ukrajinského Charkova, kde skončil poté, co ho zatkli za údajné protistátní aktivity ve Svazu reálného umění. V roce 1941 začala Charkov ohrožovat německá fronta, Vveděnský se ale nedostal do evakuačního vlaku. Byl zatčen a zemřel za nejasných okolností. Podle jednoho svědectví na dizentérii, podle jiného byl zastřelen.
Ve Staré aréně pracují jednak s textem Vveděnského hry, jednak s jeho dalšími pracemi a také s autorskými pasážemi, které vycházejí z knižního doslovu překladatele Martina Hnila. Takové zpracování slouží představení jen ku prospěchu. Dadaistické scény jsou prokládány pasážemi, které realitu tolik nerozbíjejí, takže divák má prostor občas lehce uvolnit soustředění a lépe pochopit kontext celé situace.
O čem jsou Vánoce u Ivanovových? Dadaistickou hru těžko popisovat. Je to svědectví o době, která zešílela. Příběh o vraždě jedné holčičky a záhubě jednoho spisovatele. Vyprávění halucinací. Postavy se střídají, herci představují nejen různé osoby, ale třeba i uťatou hlavu, vánoční stromeček nebo koně. Dadaismus tady není samoúčelný, použitý pro hru samu, ale pomáhá odkrývat ošklivé absurdity totalitních režimů a válek (i když se ocitáme v Rusku, je vcelku lhostejné kterých).
Zpracování celé hry i herecké výkony jsou opravdu kvalitní, s náročným úkolem se všichni popasovali se ctí. Vánoce u Ivanovových bezesporu nabízí podívanou pro náročnějšího diváka, který už na divadle leccos shlédl a hned tak něco ho nepřekvapí. Stará aréna tak získala do repertoáru kus netradičně zajímavý a rozhodně bez obtíží zapamatovatelný.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Na říjen si Městská divadla pražská připravila dvě premiéry. V Komedii uvádí inscenaci 100 nejkrásnějších českých básní, ve které zazní vedle nejznámějších veršů i básně současných autorů. Na scéně Rokoka se představí divadelní adaptace Posedlosti, filmov...
Nová výstava výtvarníka a pedagoga Vladimíra Kovaříka v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně prozkoumává šíři a pestrost jeho všestranné tvorby, oscilující mezi póly užitého a volného umění, od produktového a grafického designu až po malbu a s...
Poslední premiéra letošní divadelní sezóny přivedla na prkna Městského divadla ve Zlíně Ďáblici. One woman a two men show, kterou na jevišti rozehráli Hana Tomáš Briešťanská, Zdeněk Julina a Zdeněk Lambor.
%20other%20stories.jpeg)
Do hlavní soutěže mezinárodního filmového festivalu v Benátkách byl vybrán nový film Agnieszky Holland Hranice. V další soutěžní sekci Orizzonti se představí krátký hraný snímek Mo...
