Kultura21.cz

Respektovaný skladatel a producent hudebního divadla Zdenek Merta se narodil v Hranicích na Moravě a své dětství trávil například u své tety ve Veselíčku u Lipníka nad Bečvou, prožil ale také čtyři roky v Bejrútu, kde byl jeho otec diplomatem. Vystudoval Státní konzervatoř v Praze (varhany a dirigování), kde studoval společně například s Michaelem Kocábem, Milanem Svobodou či Ondřejem Soukupem. Zažil éru divadla Semafor, kam nastoupil jako klavírista po zemřelém Jiřím Šlitrovi. Asi nejvíce známá v oblasti showbyznysu je jeho spolupráce s Petrou Černockou a skupinou Kardinálové.

V 80. letech nastoupil na pražskou HAMU a po absolvování katedry skladby se věnoval vlastním hudebním projektům s různými partnery. V pražské Redutě prezentoval dva autorské programy Trochu jinak (s Petrou Janů) a Premiéra (se Zorou Jandovou). V té době spolupracoval také s Hanou Hegerovou a krátce uváděl publicistický program o hudbě v Československé televizi.

V oblasti divadelního umění je nejčastější a nejrozmanitější jeho tvorba pro Městské divadlo Brno. Společně s libretistou, režisérem a ředitelem Stanislavem Mošou napsal několik původních muzikálů. Jejich spolupráce začala koncem 80. let v pražském Národním divadle, kdy byl Zdenek Merta přizván k přípravě inscenace Ptákoviny (1989), jejímž režisérem byl právě Stanislav Moša. Dalším zajímavým projektem pak bylo uvedení původní muzikálové féerie na motivy hry Williama Shakespeara Sny svatojánských nocí (1991), které byly po sedm let v letních měsících hrány i u Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti. Velkou výzvou byl Bastard (1993) – muzikál na faustovské téma, který zaujal natolik, že byl po tři letní sezóny uváděn v Národním divadle v Praze. Další tituly na sebe nenechaly dlouho čekat – hudebně i technicky náročný muzikál Babylon (1998) či kouzelný Svět plný andělů (2000), který byl po tři letní sezóny uváděn také v Divadle na Vinohradech. Zájem o dětský svět se pak zhmotnil v realizaci pohádkového muzikálu Zahrada divů (2004). V roce 2010 si oba autoři znovu zopakovali spolupráci z pražského Národního divadla a na prknech Hudební scény MdB uvedli politicko-satirický muzikál Ptákoviny podle Aristofana. Zatím poslední významnou autorskou prací tandemu Merta–Moša je pak magická hudební trilogie Osudová komedie, kterou tvoří muzikály Peklo (2008), Očistec (2013) a Ráj (2020). Za partitury muzikálů Babylon a Svět plný andělů byl nominován na Cenu Alfréda Radoka.

Na scéně MdB byl uveden i šansonový muzikál Nahá múza (2010), který Merta napsal společně se svou manželkou Zorou Jandovou, či opereta Ferdinand, kd'Este? (2006), na níž spolupracoval s Karlem Šípem (uvedeno o dva roky dříve, tedy v roce 2004, na jevišti Divadla J. K. Tyla v Plzni pod názvem Ferdinand).

Mertovy melodie však na prknech MdB zaznívají i v některých činohrách, jejichž děj a atmosféru tak skvěle dokreslují. Jde například o inscenace V jámě lvové (2006), Tři sestry (2009), Oidipus král (2010), Strýček Váňa (2014), Benátský kupec (2014), Skleněný pokoj (2015), Král Lear (2015) či nejnověji Hrabal a muž u okna (2021), kde si ho ve všech případech ke spolupráci přizval opět režisér Stanislav Moša.

V divadelní sezóně 2017/2018 započala svou tradici další velmi úspěšná spolupráce Zdenka Merty s Městským divadlem Brno, tentokrát v podobě hudebního seriálu s názvem Zdenek Merta u klavíru. Tento oblíbený jevištní program představuje cyklus neopakovatelných hudebních večerů, v jejichž průběhu si k sobě Merta v roli muzikanta, moderátora, glosátora i kreativního tvůrce v jedné osobě na Činoherní scénu MdB zve své přátele, pozoruhodné hudebníky, s nimiž poutavým způsobem vypráví příběh hudby. Představil zde již taková zvučná jména české hudební scény, jako je např. František Segrado, Vojtěch Dyk, Roman Dragoun, Vašo Patejdl, Zora Jandová, Ondřej Ruml, Petr Janda, Jiří Schmitzer či Michal Pavlíček. 

Jedinečnou hudební událostí se stala také dvě koncertní představení – Velikonoční koncert (2017), kde byl uveden projekt Zdenka Merty Via Lucis pro soprán, tenor, smíšený sbor a orchestr na latinské religiózní texty a Jarní koncert MdB (2018), při kterém na jevišti Hudební scény zazněla mimo jiné světová premiéra skladby Moraviana Zdenka Merty pro klavír a orchestr, jež je symfonickou variací na proslulou moravskou lidovou píseň Vandrovali hudci.

Do hudebního hávu oděl Zdenek Merta i představení Casanova, které mělo premiéru v roce 1995 v Laterně magice (scénář a režie Juraj Jakubisko). V březnu 2005 představila Státní opera v Praze jeho a Mošovu operu La Roulette.

V roce 1997 byl spoluproducentem prvního českého uvedení Mše Leonarda Bernsteina na Pražském hradě (dirigent C. Richter, režie S. Moša). Na scénickém uvedení tohoto díla se znovu podílel v roce 2001 na festivalu Moravský podzim a v roce 2016 v produkci Vojtěcha Dyka. Mezi další aktivity tohoto všestranného hudebníka patří autorská i producentská spolupráce se Zorou Jandovou na projektu písniček pro děti Ryba z Havaje, stejně jako autorství symfonického obrazu The Last Century (Ze starého světa) nebo skladby Tance století pro trubku a orchestr a Koncert pro elektrickou kytaru a orchestr. Jeho symfonický obraz The Last Century (Ze starého světa) zahrála v lednu 2010 Filharmonie Brno pod dirigentskou taktovkou Caspara Richtera, skladba Via Lucis pro sbor a orchestr byla premiérově provedena ve Smolném chrámu v Petrohradě. V Petrohradě byla též poprvé uvedena jeho symfonie Saint Petersburg.

Na svém skladatelském kontě má také několik desítek filmových a televizních partitur, nespočet písní, dva balety i několik komorních a symfonických skladeb. V posledních letech spolupracoval například na filmech Hranaři (2011), Probudím se včera (2012), Celebrity s.r.o. (2015), Zločin v Polné (2016), Monstrum (2017) nebo Past (2020).
¨
Jak je patrné z výše uvedeného výčtu, Zdenek Merta ve své tvorbě bourá hranice mezi hudbou klasickou a populární. Ovlivněn Leonardem Bernsteinem, ale i Beatles, Leošem Janáčkem či Stingem, se snaží o záměrné spojování obou břehů těchto dvou „neslučitelných“ světů.

Mertův umělecký záběr je neobyčejně široký, podmanil si nejen svět hudební, ale také literární. Prozatím vydal tři knihy – Pražská svatba a jiné erotické povídky, Křížem krážem aneb Dobrodružství potulného muzikanta a Hudba je zázrak. Příležitostně publikuje i v různých periodikách.

Ku příležitosti nadcházejícího jubilea se pustil do příprav svého sólového klavírního alba, které bude tvořeno z jeho vlastních filmových i divadelních melodií a písniček, jež napsal během padesáti let. Všechny hraje sám na klavír nebo jako duety s virtuózními hráči (mezi hosty se na CD objeví například muzikant Ondřej Pivec, koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, hobojista Vilém Veverka a další). Některé písně budou i zpívané, v nich se představí Vojtěch Dyk, Zora Jandová, Esther Mertová i sám Zdenek Merta. Toto bilanční CD s dnes již zavedeným názvem Zdenek Merta u klavíru by mělo vyjít právě v den jeho 70. narozenin, tedy 25. dubna 2021.