Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?
Banner

Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?

Tisk

altSoučasná ekonomická situace, potažmo i kulturní založení obyvatel, není rozhodně příznivou dobou pro instituce věnující se umění. Zejména pak pro divadla, která jsou speciálním odvětvím. Není to film, jejich návštěva není rozhodnutí z minuty na minutu. Chce to přípravu, vhodné oblečení (no i když se zdá, že Češi na tohle posvátné pravidlo už docela pozapomněli...) a nepodcenit výběr, protože přece jen lístek stojí o něco víc, než právě ten na film. Nabídka pomalu začíná převyšovat poptávku a některá pražská divadla začínají mít problém nejen s prázdnými sedačkami v hledišti a ekonomickými výsledky, ale především pak s těmi, jež je dotují. V současnosti se probírá budoucnost legendárního Divadla Na zábradlí, jeho vedení i dramaturgie. Co bude (nejen) v tomto divadle dál?

 

Doubravka Svobodová bude ředitelkou Divadla Na zábradlí 14. června dlouhých dvacet let. Ovšem, pokud se situace nestihne do té doby změnit. Kulturní výbor zastupitelstva hlavního města Prahy 12. dubna doporučil radnímu pro kulturu Václavu Novotnému odvolat kvůli neuspokojivým výsledkům ředitele tří příspěvkových organizací, mezi nimiž je právě toto divadlo. „V případě Divadla Na zábradlí byl zaznamenán meziroční pokles ekonomické efektivity, soběstačnost se snížila, a proto je třeba situaci v divadle prověřit a personálně zasáhnout,“ tak zní výňatek z oficiálního zápisu zasedání. V závěrečném usnesení pak stojí doporučení radnímu, aby vyvodil příslušná opatření.

Ano, zajisté může být příslušným opatřením změna personálu, potažmo přímo ředitelského křesla. Přece jen by divadlo nebylo výjimkou (vzpomeňme na nedávnou změnu vedení Vinohradského divadla), ale otázka je, zda by to přineslo očekávané výsledky. Nebo spíše, jaké jsou ty očekávané výsledky?

 


Divadlo Na zábradlí nebude patřit k těm komerčním, které vydělávají na mainstreamových inscenacích, tradice ialt současnost je vystavěná na původnosti. Představení, které ještě padala svým zaměřením do středního proudu, byla před dvěma lety stažena. Představení a texty snažící se předběhnout dobu, nenabídnou moc tomu, kdo jde jen za povrchnější zábavou, nýbrž jsou tím pravým pro náročnějšího diváka. Toho se drží i umělecký šéf divadla David Czesany, který je ve funkci od jara 2010 a snaží se navázat na tradici z let šedesátých a z projektu Československé jaro (2005 – 2007). V posledních dvou tematických sezónách (Koho nebe přijme? a Čí je to město?) bylo vlastním souborem uvedeno deset inscenací, z nichž přímo šest bylo napsáno na míru divadla převážně českými autory. Další dvě prošly autorskými úpravami a na prknech se také hrála Havlova inscenace, která byla uvedena poprvé po dvaceti letech. Ve kterém divadle toto návštěvník nalezne? K tomu jsou navíc sezóny doprovázeny i dalšími akcemi, například vztahujícími se výstavami či diskusemi diváků po představení. Dalším významným krokem, který divadlo pořádá pro kulturní budoucnost, je projekt Eliadova knihovna nové generace, který poskytuje profesionální zázemí studentům uměleckých škol v jejich ročníkových prácích a hledá tak nové talenty a umožňuje studentům pohled do divadelní reality.

alt

Kulturní výbor porovnával výsledky posledních dvou let skutečně pečlivě a ano, srovnání výnosů loňského roku s tím předloňským nevyznívá pro divadlo pozitivně. Ovšem srovnávat dva poslední ročníky, když jich divadlo má za sebou nespočet, je při nejmenším hloupé (na to se také snaží nejen vedení divadla upozornit). Ekonomická soběstačnost je jeden úhel pohledu a druhým by rozhodně měl být ekonomický pohled do českých domácností. Je pak logické, že ti, kteří se poslední rok vypravili do divadla, využívali slev do důsledků. A to i ti, kteří dříve ze solidarity a podpory kulturního světa, tak nečinili. Vedení už se od začátku roku snaží reagovat na propad poptávky a divadlo prodělalo malé změny, které by měly vést ke zvýšení návštěvnosti, například derniéry představeních, která nebyla tak divácky úspěšná či nové webové stránky. Jsou to přímé a logické kroky, ale dokončí je právě paní Svobodová? My, obyčejní návštěvníci, doufejme. Divadlo je skutečně specifičtěji zaměřené a při uchování tohoto konceptu nikdy nebude tak masivně navštěvované jako některá jiná pražská divadla. Ovšem pokud se na radnici nerozhodnou nám takovéto divadlo vzít a přesměrovat ho na další mainstream..

Zdroj foto: divadlonazabradli.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Podle Pavlíny Juračkové si český komiks razí cestu do světa

veletrh 200V říjnu 2026 se stane Česká republika čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu, nejvýznamnějšího světového setkání knižního průmyslu. Při té příležitosti vám v rámci naší spolupráce přinášíme sérii rozhovorů s osobnostmi české literatury – ne...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Na road-movie? Jedině se slušným člověkem!

slusny-clovek200Jízda životem, i tak bychom mohli nazvat novou inscenaci Švandova divadla. Martina Krátká napsala a zrežírovala novou hru pro smíchovské divadlo na motivy novely Karla Čapka Obyčejný život. Nachystejte si jízdenky, revizor vašeho ž...


Výtvarné umění

Obrazy si tvoria rám

verni200Dom umenia mesta Brna pokrstil vernisážou 9.3. vo svojich priestoroch tri nové výstavy. Hlavná z nich sa nazýva Barvometrie a otvára otázky pojmového i fyzického ohraničenia maľby.

...

Divadlo

Malované na skle: Jánošík po brněnsku

malovane na skle divadlo radostJuraj Jánošík je pro někoho národním hrdinou, který bohatým bral a chudým dával, někdo ho považuje pouze za zbojníka, který loupil, aby se sám obohatil. V brněnském divadle Radost můžete zhlédnout h...

Film

Na co jít na Mezipatrech - osobní tipy ředitele

mezipatraUmělecký ředitel Mezipater Aleš Rumpel dává osobní tipy na filmy, které budou promítány v rámci 13. ročníku filmového festivalu Mezipatra, který začíná ve čtvrtek 8. listopadu v Praze.

...