Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?

Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?

altSoučasná ekonomická situace, potažmo i kulturní založení obyvatel, není rozhodně příznivou dobou pro instituce věnující se umění. Zejména pak pro divadla, která jsou speciálním odvětvím. Není to film, jejich návštěva není rozhodnutí z minuty na minutu. Chce to přípravu, vhodné oblečení (no i když se zdá, že Češi na tohle posvátné pravidlo už docela pozapomněli...) a nepodcenit výběr, protože přece jen lístek stojí o něco víc, než právě ten na film. Nabídka pomalu začíná převyšovat poptávku a některá pražská divadla začínají mít problém nejen s prázdnými sedačkami v hledišti a ekonomickými výsledky, ale především pak s těmi, jež je dotují. V současnosti se probírá budoucnost legendárního Divadla Na zábradlí, jeho vedení i dramaturgie. Co bude (nejen) v tomto divadle dál?

 

Doubravka Svobodová bude ředitelkou Divadla Na zábradlí 14. června dlouhých dvacet let. Ovšem, pokud se situace nestihne do té doby změnit. Kulturní výbor zastupitelstva hlavního města Prahy 12. dubna doporučil radnímu pro kulturu Václavu Novotnému odvolat kvůli neuspokojivým výsledkům ředitele tří příspěvkových organizací, mezi nimiž je právě toto divadlo. „V případě Divadla Na zábradlí byl zaznamenán meziroční pokles ekonomické efektivity, soběstačnost se snížila, a proto je třeba situaci v divadle prověřit a personálně zasáhnout,“ tak zní výňatek z oficiálního zápisu zasedání. V závěrečném usnesení pak stojí doporučení radnímu, aby vyvodil příslušná opatření.

Ano, zajisté může být příslušným opatřením změna personálu, potažmo přímo ředitelského křesla. Přece jen by divadlo nebylo výjimkou (vzpomeňme na nedávnou změnu vedení Vinohradského divadla), ale otázka je, zda by to přineslo očekávané výsledky. Nebo spíše, jaké jsou ty očekávané výsledky?

 


Divadlo Na zábradlí nebude patřit k těm komerčním, které vydělávají na mainstreamových inscenacích, tradice ialt současnost je vystavěná na původnosti. Představení, které ještě padala svým zaměřením do středního proudu, byla před dvěma lety stažena. Představení a texty snažící se předběhnout dobu, nenabídnou moc tomu, kdo jde jen za povrchnější zábavou, nýbrž jsou tím pravým pro náročnějšího diváka. Toho se drží i umělecký šéf divadla David Czesany, který je ve funkci od jara 2010 a snaží se navázat na tradici z let šedesátých a z projektu Československé jaro (2005 – 2007). V posledních dvou tematických sezónách (Koho nebe přijme? a Čí je to město?) bylo vlastním souborem uvedeno deset inscenací, z nichž přímo šest bylo napsáno na míru divadla převážně českými autory. Další dvě prošly autorskými úpravami a na prknech se také hrála Havlova inscenace, která byla uvedena poprvé po dvaceti letech. Ve kterém divadle toto návštěvník nalezne? K tomu jsou navíc sezóny doprovázeny i dalšími akcemi, například vztahujícími se výstavami či diskusemi diváků po představení. Dalším významným krokem, který divadlo pořádá pro kulturní budoucnost, je projekt Eliadova knihovna nové generace, který poskytuje profesionální zázemí studentům uměleckých škol v jejich ročníkových prácích a hledá tak nové talenty a umožňuje studentům pohled do divadelní reality.

alt

Kulturní výbor porovnával výsledky posledních dvou let skutečně pečlivě a ano, srovnání výnosů loňského roku s tím předloňským nevyznívá pro divadlo pozitivně. Ovšem srovnávat dva poslední ročníky, když jich divadlo má za sebou nespočet, je při nejmenším hloupé (na to se také snaží nejen vedení divadla upozornit). Ekonomická soběstačnost je jeden úhel pohledu a druhým by rozhodně měl být ekonomický pohled do českých domácností. Je pak logické, že ti, kteří se poslední rok vypravili do divadla, využívali slev do důsledků. A to i ti, kteří dříve ze solidarity a podpory kulturního světa, tak nečinili. Vedení už se od začátku roku snaží reagovat na propad poptávky a divadlo prodělalo malé změny, které by měly vést ke zvýšení návštěvnosti, například derniéry představeních, která nebyla tak divácky úspěšná či nové webové stránky. Jsou to přímé a logické kroky, ale dokončí je právě paní Svobodová? My, obyčejní návštěvníci, doufejme. Divadlo je skutečně specifičtěji zaměřené a při uchování tohoto konceptu nikdy nebude tak masivně navštěvované jako některá jiná pražská divadla. Ovšem pokud se na radnici nerozhodnou nám takovéto divadlo vzít a přesměrovat ho na další mainstream..

Zdroj foto: divadlonazabradli.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Banner

Rozhovor

THOMAS ENGER: "Detektivku jsem zkoušel psát 15 let"

enger tomas200Jaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického ….
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba i němčiny...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Premiéra muzikálu v Brně: Ženy na pokraji nervového zhroucení

foto perexPodle známé filmové komedie Pedra Almodóvara  z roku 1988 se v londýnském West Endu pustili naslovo vzatí odborníci muzikálového  žánru, Jefrey Lane (libreto) a David Yazbek (hudba a text písní) do divadelní...


Literatura

Každý má nějaké touhy

touhy 200Touhy, to je teprve třetí kniha slovenské spisovatelky Táni Keleové-Vasilkové, která však v češtině vychází až nyní. Oproti ostatním jejím knihám má o něco víc stránek, ale nudit se u ní nebudete.

...

Divadlo

Premiéra divadelní hry Kancl aneb když hranice mezi vtipem a trapností setřeme

kancl divadlo rokokoPrvní novinkou v sezoně Městských divadel pražských (MDP) se stala stejnojmenná jevištní verze britského sitcomu Kancl (The Office). Premiéra hry Kancl se tak uskutečnila ...

Film

Kouzlo osobnosti aneb love story po Řecku

altDny evropského filmu je úspěšný festivalový projekt plný snímků s označením 100% made in EU. Kinosály se plní nejen v Praze, ale i v dalších šesti českých městech. Ve čtvrtek 19. dubna se ty pražské v rámci filmového maratonu naplnily naposled. A jedním z těch posledních sní...