Kolektivní Halucinace nabízí na desce Reality reflexi současnosti. Vzala to, co šeptá, a učinila to albem

Kolektivní Halucinace nabízí na desce Reality reflexi současnosti. Vzala to, co šeptá, a učinila to albem

Tisk

Kol Hal 200Trio Kolektivní Halucinace vydává autentickou nahrávku o labyrintu současnosti. Třetí řadové album nu-folkových alternativců pojmenované Reality pojednává o kulisách dnešní zvláštní doby. Kapela loví v širokém hudebním spektru od akustické balady přes ambientní nálady až k experimentální elektronice, díky čemuž její písně zasáhnou člověka jako šíp.

Kolektivní Halucinace nahrála písně o současnosti, ve které neexistuje sdílená realita, ale jen řada bublin oddělených vysokou zdí neporozumění. „Je to jako situace, kdy zvědavě klepete na zavřené dveře, ty se pootevřou a škvírou slyšíte podivné, děsivé zvuky, ale není nic vidět, za dveřmi je tma. Co uděláte? Pomalu dveře zavřete, otočíte se a po špičkách se vracíte zpět. I pouhá otázka 'co je za dveřmi' je tak zneklidňující, že si ji raději ani nepokládáte," přibližuje jedno z témat nahrávky zpěvák a kytarista Jakub Mühlfeit.

Všech deset skladeb na albu staví na silné melodii a klasickém písničkářství. Zároveň písně kapela opentlila skvělými texty, jejichž zvukový kabát se od prvního do posledního tracku mění od akustické balady přes ambientní nálady až k experimentální elektronice. Kolektivní Halucinace vytvořila z každé písně střelu, která míří přímo na komoru, texty se dotýkají celé řady témat včetně jedinečného zaostření na sociální problémy. Například v písni Siréna o historické události během stávky horníků na Kladně v roce 1889, nebo samota, izolace a nepochopení moderního světa v písni o stárnoucí důchodkyni Šarlotě Žofii. „Je to taková naše Eleanor Rigby, která nechápe, že její svět pětiletek a všeho toho bláznovství 20. století je už pryč, že už máme jiné šílenství," dodává s úsměvem kytarista a klávesista Jaroslav Habrda. V písní Realita nahlíží kapela do hloubi nového druhu samoty a zpívá: ,,Bloudím, ale ať hodí kamenem, kdo nebloudí, kdo se nebojí, kdo všechno ví. "

Bubeník Tomáš Příkaský k tomu říká: „V současnosti vedle sebe stojí Mickey Mouse, Dalajlama, Breivik, Donald Trump, Batman, Greta, Usáma bin Ládin, atd. a když se člověk neorientuje v souvislostech, můžou jít všichni spolu ruku v ruce jako dobrá usměvavá parta." Oproti předchozí desce Kosti je na první poslech jasný rozdíl ve zvuku. Velký prostor dostává syntezátor MicroKorg. Akustické se proplétá s elektronickým a zásluhou citlivého ucha producenta Tomáše Neuwertha podporuje sdělení textů. Jakub Mühlfeit vysvětluje: ,,Nechtěli jsme opakovat zvuk alba Kosti, svět se změnil, my jsme jinde a tak jsme jen přiložili ucho k zemi a poslouchali..." Výsledným dojmem z alba Reality může být pocit, že žijeme v přelomové době, která nám právě proto neodpustí naše zaváhání. ,,Slyšíme psy, vidíme zdi, cítíme chlad a přichází strach. A pak nevidíme zlo, neslyšíme zlo, necítíme zlo. Ale víme," sděluje kapela v písni Šeptají. Po doznění alba je posluchač zbaven iluzí, že budoucnost je růžová. Ovšem již od první písně deskou prosvítá naděje, že: ,,Úsvit už se blíží." Zatím tedy, v tu chvíli před úsvitem, společně poslouchejme, co tato neobyčejná kapela slyšela nejen v hlubinách Země.

O kapele

Kolektivní Halucinace, tři duše, jedno tělo, tři přátelé, hudebníci, zpěváci. Kytaristé Jakub Mühlfeit a Jaroslav Habrda se na Kladně koncem nultých let potkávali a posléze založili kapelu pojmenovanou po křehkých iluzích, které sdílíme při hledání smyslu života. Pro ideu kapely se jim podařilo nadchnout bubeníka Tomáše Příkaského. V roce 2012 přichází baskytarista Robin Tichopád. O rok později vychází album Bůh z umakartu. Za píseň 'Jsem, jaká jsem' z tohoto alba získala kapela na festivalu Porta v roce 2019 zvláštní cenu poroty. V tom samém roce kapela zvítězila v konkurzu na Welcome scénu festivalu Hradecký slunovrat. Singl Jan 69 z druhého alba Kosti z roku 2017 skončil na druhém místě v celoroční Velké sedmě Radia 1. Po odchodu baskytaristy Robina Tichopáda v roce 2018 působí kapela jako trio.

Jakub Mühlfeit: zpěv, kytary, basová kytara, Eerie synth, samply
Jaroslav Habrda: kytary, microKorg, okarina
Tomáš Příkaský: bubny, udu buben, perkuse
Hosté: Zbyněk Machetanz - banjo, Tomáš Neuwerth - baskytara, syntezátory, perkuse

 

KolHal 2

Aktuální koncerty:
12-13.6. Kladenské dvorky, festival v Kladně
26.6. Hradecký slunovrat, festival v Hradci n. Moravicí
11.7. Festival pro židovskou čtvrť, Boskovice
12.10. Malostranská beseda, Praha (křest alba)

Umělec: Kolektivní Halucinace
Album: Reality
Seznam skladeb:
1. Růže 3:18
2. Zapomínám 2:45
3. Vteřina 3:03
4. Koukni se na mě 3:42
5. Šarlota Žofie 3:30
6. Černé oči 4:07
7. Siréna 2:58
8. Šeptají 3:27
9. Realita 3:30
10. Spánek 3:38
Autor hudby: Kolektivní Halucinace
Autor textů: Jakub Mühlfeit
Vydavatel: Indies Scope
Datum vydání: 5.3.2021

Autor foto: Anna Baštýřová 

Kol Hal obalka

Více informací:
http://kolhal.cz
https://www.facebook.com/KolHalBand
http://www.youtube.com/user/Kolhaluze


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Kdo přijde do Staré, bude mít Hřeby v hlavě aneb rozhovor s režisérem Pavlem Gejgušem

hreb200Je 15 hodin odpoledne. Sedím u baru Staré arény a čekám na Pavla Gejguše, který je režisérem, scénáristou a scénografem divadelní inscenace s názvem Hřeby v hlavě, která nás zavádí do prostředí, ve kterém jsou lidé znaveni po dvou evropsko-islámských válk...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Brownovo Inferno: Peklo pro Langdona i čtenáře

inferno perexV žebříčku nejprodávanějších knih se novinka Dana Browna, nesoucí název Inferno, drží na předních místech již několik měsíců. Jedna z nejočekávanějších knih loňského roku se může pochlubit i velkým počtem kladných ohlasů. Jsou...

Divadlo

Zabíjejte popírače klimatických změn. Švandovo divadlo chystá satirickou komedii o střetu politiky a ekoteroristů

Zabijejte popirace 200Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? Ministryně životního prostředí se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru a koncert v australském parlamentu, který je...

Film

Tohle je Teherán
ImageLetošní první ročník Festivalu íránského filmu, který proběhl minulý týden od 11. do 15. ledna, otevřel divákovi dveře nejen do hraného filmu poněkud exotické kinematografie, ale i do zákoutí života...