Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Přiznám se, že pěvkyni Magdalenu Koženou sleduji hodně z dálky, nicméně vím, jakou uměleckou kariéru má za sebou (a věřím tomu, že i před sebou), že je hvězdou (nejen) barokní hudby, zpívá v operách i na koncertech a že získala řadu prestižních ocenění. Navíc, je asi málo operních pěvkyň, které si pořídily děti. Magdalena Kožená má tři, přičemž její kariéra nijak neutrpěla. Proto jsem si nemohl nechat ujít dva televizní premiérové pořady, které odvysílal v sobotu 27. května program ČT art. Zvláště, když o den dříve oslavila slavná mezzosopranistka kulatiny.

Unikátní koncert nazvaný Magdalena Kožená gala zaznamenaly kamery České televize v brněnském Besedním domě už koncem loňského roku. Šlo o gala koncert festival Concentus Moraviae, jehož patronkou je právě pěvkyně. Společně se švýcarským souborem barokní hudby La Cetra Barockorchestra Basel pod taktovkou Andrey Marcona předvedla mj. Monteverdiho opus "Il Combattimento di Tancredi e Clorinda", a to v režii Ondřeje Havelky. Zajímavé je, že Magdalena se v jevištním melodramatu ujala s minimem rekvizit tří rolí: Tankreda, Klorindy i postavy vypravěče. Monteverdiho skladba původně náleží do osmé knihy madrigalů – válečných a milostných. Hudba představuje typické „stile reppresentativo“ (divadelní styl, jehož součástí jsou recitativní pasáže), detailně vystihující příběh.

Z Monteverdiho tvorby nechyběla ani árie z opery Odvrhnutá královna (Disprezzata Regina) a Si dolce e’il tormento. V kontrastu k Monteverdiho vokálním skladbám byl postaven reprezentativní výběr z instrumentální tvorby autorů o jednu až dvě generace mladších, ovšem propojených s Monteverdim skrze místa působení. Všechno do sebe zapadá a dává smysl.

Během večera tak zazněly skladby Tarquinia Meruly, Marca Uccellini, Daria Castella a Biagia Marini. Pro potřeby koncertního projektu vznikla kompozice Ariadna má problém, jíž se ujal současný tvůrce Marco Ivanović, který se v ní inspiroval Monteverdiho árií Lamento di Arianna. Ovace publika přineslo i pozoruhodné dílo skladatele 20. století Luciana Beria Sekvence III pro ženský hlas (Sequenza III for female voice).

Dokument Magdalena Kožená – Tohle jsem já (natočený koncem letošního dubna ve foyer Janáčkova divadla) zaznamenává otevřený rozhovor Magdaleny Kožené s ředitelem České filharmonie a klavíristou Davidem Marečkem. Sympaticky otevřený rozhovor se točí nejen kolem důležitých milníků její kariéry, ale přiblížil i zajímavý vhled do vnitřního světa hvězdy, ženy s citlivě uměleckou duší. Třeba o jejích dětech (v mnohém mi připomněla i její kolegyni Dagmar Peckovou, která si také pořídila děti a rodinu v době, kdy zářila na světových jevištích), o tom, jak se cítí v Berlíně, kde téměř dvacet let žije, co cítí k rodnému Brnu, kam se tak ráda vrací, anebo o tom, jak vidí dál svůj další život a kariéru. Otázky navíc pokládal člověk, s nímž ji spojuje řada hudebních projektů, ale i dlouholeté přátelství.

„To, že Magdalena Kožená patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti, všichni víme,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl a dodává: „Dokládají to nejen angažmá, díky kterým vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, ale také řada domácích i zahraničních ocenění či smlouva s nahrávací společností Deutsche Grammophon. Stála u zrodu projektu na podporu základního uměleckého školství, založila Nadační fond, jenž cíleně podporuje ZUŠ a systematicky přispívá k dalšímu růstu uměleckých talentů.“

MAGDALENA KOŽENÁ (1973)

patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Tuto její pozici dokládají nejen angažmá, díky kterým vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, ale také řada domácích i zahraničních ocenění či smlouvy s nahrávacími společnostmi. Zpěv studovala nejprve na konzervatoři v rodném Brně a poté u Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Klíčovým okamžikem její kariéry se stalo vítězství v prestižní mezinárodní pěvecké soutěži v Salcburku v roce 1995. Během své umělecké dráhy získala Magdalena Kožená celou řadu další ocenění a uznání – je Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky, převzala Cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky či Zlatou medaili za zásluhy na poli umění od Mezinárodního výboru washingtonského Kennedyho centra pro umění. Tyto pocty doplnila respektovaná cena G. F. Händela, kterou uděluje rodiště slavného německého skladatele, město Halle, za mimořádnou interpretaci díla svého slavného rodáka. Magdalena Kožená je také neúnavnou propagátorkou české hudby a české kultury. Společně se svým manželem, Sirem Simonem Rattlem se v roce 2023 stala rezidenční umělkyní 127. sezony České filharmonie, je rovněž patronkou mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae a stála současně u zrodu projektu na podporu základního uměleckého školství u nás ZUŠ Open.

Robert Rohál s využitím info ČT

Zdroj foto: ČT